Tanečník seshora

V řadě komentářů se objevují výhrady k důvěryhodnosti scénáře. Že prý maoismus a terorismus v jihoamerickém pojetí vypadá úplně jinak, celá historka je vykonstruovaná atd. Vypadá to, jako kdyby na CSFD působila hromada expertů na latinoamerické reálie a speciálně na činnost teroristických organizací. Skutečnost je taková, že i když se tvůrci nesnažili o uměleckou rekonstrukci typu Baader Meinhoff Komplex, vycházeli s až pozoruhodnou přesností ze skutečných událostí, které se odehrávaly v Peru za vlády zkorumpovaného prezidenta a diktátora Fuchimoriho, kdy byla země ničena občanskou válkou vedenou teroristickou organizací Sendero Luminoso - tedy Světlou stezkou. V jejím čele stál profesor Abimael Guzmán, který je ve filmu ztělesněný vůdcem Ezequielem. Toho za velmi podobných podmínek, jaké líčí snímek, dopadli v bytě proslulé tanečnice a umělkyně, když se ukázalo, že Světlé stezce fandí celá řada lidí z tamní "kulturní fronty". Scénárista ve filmu vlastně jen přidal milostnou linii a postavu detektiva, který zosobňuje policejní tým čelící teroristické organizaci. Tanečník seshora je zajímavé psychologické kriminální drama, které dobře zachycuje absurditu tehdejších událostí včetně operetně vyhlížejících detailů. Pochopitelně tohle téma bude rezonovat spíš v zemi, kde se popisované události odehrály, protože zkušenosti z občanské války dodneška ovlivňují atmosféru v peruánské společnosti. Třešničkou na dortu je účast charismatického Javiera Bardema v hlavní roli. Celkový dojem: 90 %. (19.03.2013)

Údajně film o terorismu a politice. (Podle televizního programu). Na to, aby však byl alespoň trochu pravdivý a přínosný, by tedy musel mít mnohem hodnověrnější scénář i skutečnější prostředí. Možná nejlepší ze všech politických aspektů tu tak mohlo být vylíčení poměrů ve státě pevné ruky, ale rozhodně tu nemohlo jít o žádný druh levicového terorismu, spíše o jakousi sektu na japonský způsob. Proto se film "zvrhl" do formy obyčejného thrilleru, který si však bohužel neodpustil nejzprofanovanější ze všech možných zápletek, a to smíchání pracovní náplně s milostným, zdánlivě vedlejším, vzplanutím. Hodně mě zklamalo to, že z proklamovaného anglicko-španělského znění se vyklubala čistá američtina s občasnými záblesky kečuánštiny. Film, který se točí prakticky pouze se španělskými herci ve Španělsku, Portugalsku a Ekvádoru a vypráví o typických latinskoamerických reáliích, by přece jenom mohl tohoto jazyka alespoň občas využít. (17.12.2004)

Mít doma takovou manželku jako měl Agustin Rejas není zrovna žádný pech, ale oproti teoristickým útokům, kde se stává velitelem jejich vyšetřování je to opravdu nicotná záležitost. A aby toho nebylo málo, tak se mu do cesty připlete půvabná baletní učitelka, která nenechá jeho city úplně bez odezvy (tu chemii jsem postřehla ale minimálně). Takže já za sebe můžu říct, že po prvních pár minutách jsem byla ráda, když jsem konečně uviděla živého psa a pak mi chvíli trvalo, než jsem všechny okolnosti týkající se skupiny v čele s Ezequielem vstřebala. Druhá polovina měla přece jen už nějakou formu a byla také zajímavější. Ale co si budeme povídat, kdyby nebylo kouzelného Javiera, tak nevím, jak by Tanečník seshora dopadl, protože on to celé táhnul a byl středobodem celého filmu od začátku až do konce. Zatím bych Johna Malkoviche nechala spíš před kamerou, ale kdo ví, třeba jednou překvapí o něco víc. Celkově za tři, ale za hnědookého Javiera musím tu jednu hvězdu přihodit:-) (14.05.2013)

Nevěřila bych, že tohle někdy řeknu, ale může existovat člověk, kterýmu bude slušet knírek. Javiera Bardema nemám moc ráda, protože mě většinou dost děsí jeho nadměrnej obličej, ale v tomle filmu se mi líbil, skvělej hereckej výkon a parádní umělý šediny. Jinak tenhle film má vzhled francouzský kriminálky z 80. let, až na ten rozdíl, že mu naprosto chybí napětí. Nemyslím, že by tam musely být honičky a střílení, ale přece jen se tam jedná o spoustu vraždění a atentátů, potažmo politickou revoluci, ale já jsem tam z toho žádný drama necítlia. I tak má film silné momenty - scéna s popravou v divadle je skvělá, ikdyž předvídatelná, myšlenka s ohňostroji je opravdu originální a rozhodně musím zmínit nádhernou závěrečnou scénu s písní Niny Simone. (14.04.2014)

Milostné drama? Tak to zdaleka ne. Co se milostné zápletky týče, ta byla dočista neprocítěná a divák musí dávat sakra pozor, aby si jí vůbec všiml. Celkově film nebudí moc dobrý dojem, je hrozně rozervaný a nemá skoro žádnou atmosféru. Docela zajímavé téma zpracováno takhle mizerně - to jsem od pana Malkoviche nečekala. Ani jsem nepochopila, proč mezi sebou očividně latinskoameričtí domorodci mluví v angličtině, která slyšitelně není jejich rodným jazykem. (26.07.2009)