Vidíš měsíc, Danieli

Film hlavně o osudu mladého dánského fotografa, který se vydal sám do Sýrie, aby fotil osudy obyčejných lidí. Je zadržen příslušníky ISIS a spolu s několika dalšími zajatci vězněn ve staré škole. V průběhu věznění jsou všichni týráni, biti a trpí hladem. Toto všechno podstupují do doby, než za ně vlády nebo rodiny zaplatí milióny Euro nebo Dolarů. Vězni postupně ubývají, jak je za ně uhrazeno výkupné, jen Daniel a pár dalších zůstávají. Danielova rodina je celkem chudobná, nesehnala tolik peněz ani když se nadosmrti zadlužili všichni členové rodiny, zrušili životní pojistky a zpeněžili vše, co měli. Dánská vláda s únosci vůbec nevyjednává a výkupné neplatí. Čas se krátí a únosci odmítají čekat i o den déle. Hrozí, že Daniela brzy popraví. (01.06.2020)

Príbeh uneseného dánskeho novinára v Sýrii je v poradí druhou sfilmovanou verziou toho istého skutočného príbehu. Tou prvou boli dve epizódy dánskeho seriálu Dicte, nakrútené v roku 2016. Tie v necelej hodine obsiahli v zásade to isté čo "Vidíš mesiac, Daniel", nevynechajúc pri tom nič podstatné. Akurát boli trochu zmenené mená a voľnejšie sa pracovalo s postavami i príbehom. Z môjho pohľadu bolo seriálové spracovanie dramatickejšie. K čomu nepochybne prispelo, že bolo o hodinu a štvrť kratšie. Takže milý Daniel, nabudúce si pôjdem pozrieť naozajstný Mesiac. Namiesto toho, aby som si zopakoval už dva razy videný, v zásade totožný, no predsa len trochu zdĺĺĺhavý príbeh. (29.01.2021)

Koukám, že se Dánové začali specializovat ne tento druh filmů. Po solidním filmu Únos - Kapringen (2012) nám teď naservírovali toto. Tímto také děkuji kamarádovi Desademu za echo a hlavně za super titulky ! Klobouk dolů kamaráde! O Ryem jsem neslyšel, ale jméno Foley mi před filmem neznámé nebylo a ani jeho osud. Teď budu možná proklet, ale kolikrát si říkám proč tam ti reportéři vlastně lezou? Co chtějí natočit či nafotit v zemi kde je válka? V zemi kde i bez ní vládl středověk? Co čekají, že světu přinesou? Zajímavé zprávy a zajimavé fotky? Jenže z těchto konfliktů už také nemusí platit jízdenka zpět... A dalšími jsou různí humanitární dobrotrusové, kteří jedou někam spasit svět a pak mají problém spasit sebe... A tak je v těchto zemích stále koho unášet, protože přísun nových lidí tam jede neustále a placení výkupného je také dobrým zdrojem příjmů. Takové Somálsko to díky pirátství v některých částech postavilo ekonomicky doslova na nohy. Dánsko třeba neplatí, ale v minulosti se už provalilo dost případů, kdy ta a ta země ač nepodporujíc terorismus nakonec potají zaplatila (třeba Kanada)... Film byl udělán velice solidně a já si jen říkám co s takovými lidmi dělat v dnešním civilizovaném světě? Ano ISIL byl ze Sýrie vyhnán, sadistický muslim pod přezdívkou Jihad John je po smrti, ale kolik jemu podobných tam je? Lidí co byli vychováni v Evropě, co vyrostli v civilizovaném světě a pak vezmou nůž a podřezávají lidi jako ovce? Občas se divím, že nějaká velmoc na některou z těch zemiček plnou těchto vousatých maniaků ještě nehodila něco - co by tam udělalo jednou provždy skleněnou pláň a byl by pokoj... Dávám za 4 fotky čutálistů. * * * * (22.04.2020)

Michal Kubal, Vít Pohanka a Petr Klíma by mohli vykládat. A to měli velké štěstí, že byli uneseni v časech, kdy islámská verbež pořádně nevěděla, jak s nimi „efektivně“, pro své zájmy, naložit. Tři naši novináři si to velmi dobře uvědomují. Měli děsnou, ale fakt děsnou kliku a já jim to štěstí z celého srdce přeji. Stát se to o deset let později…, dál nechci ani domyslet. Jestliže fotoreportér formátu Jana Šibíka jasně řekne, že se do těch končin více nechystá, protože život má jen jeden, únos je reálným, takřka stoprocentním rizikem, musí být každému lucidnímu zřejmé, že pokud zůstávají mimo těchto oblastí bardi takového ražení, něco na tom bude. Daniel byl prototypem naivního blázna, který naprosto lehkomyslně, kvůli traumatu ze zlomeného kotníku, roupama nevěděl co by a tak si sám vyrazil s foťákem do Sýrie. Po bitvě je každý generál, jasně, ale už v té době takovéto výpravy tuze zvažovali i jinačí ostřílení kabrňáci, takže z mého pohledu holé šílenství, svatá prostota a srát na to, že by měl někdo světu nasnímat, co se tam děje. Všechno má své meze. Že se ho podařilo vykoupit, rovná se čistý zázrak. Film je to kvalitní, pointa s Jamesem Foleym skvělá, obsazení taky výborné, scénář, režie, hudba, komplet další velmi vydařený dánský film, který by mohl naivním idealistům naznačit i cosi k zamyšlení. Týká se to náboženského fanatismu, zpátečnické rakoviny společnosti, destrukce a zajímavých zítřků. (21.03.2021)

Terezo, proč si tohle děláš? Nepříjemný, nepříjemný, nepříjemný. Několikrát jsem si musela dát balkonovou pauzu. K násilným scénám se nebudu ani vyjadřovat, za zmínku stojí části odehrávající se v Dánsku s rodinou uneseného Daniela, ze kterých mi snad bylo i hůř. Asi nemá cenu rozčilovat se nad tím, že si za to můžou tihle novinářští blázni (na svobodě?) sami. Když po něčem takovém jejich duše prahne, tak ať. Koho je mi ze srdce líto jsou jejich rodiny. Chápu i pohledy států, jenž odmítají zaplatit výkupné. Realisticky naservírovaná lidská krutost, která mě ze všeho na světě děsí nejvíc. Celou dobu se mi hlavou honila kyanidová kapsle a její potenciální využití ve výbavě nejen nezávislých válečných reportérů. Filmově nemám co vytknout, děj sice ničím nepřekvapí, ale to se zde ani neočekává. (23.02.2022)