Režie:
Karel KachyňaHudba:
Luboš FišerHrají:
Stanislav Zindulka, Helena Růžičková, Žaneta Fuchsová, Tereza Brodská, Gabriela Wilhelmová, Alena Vránová, Eva Svobodová, Blanka Lormanová (více)Epizody(6)
-
Sněhurčina smrt (E01)
-
Malý muž a velká žena (E02)
-
Trápení kocoura Žolyho (E03)
-
Válka si nevybírá (E04)
-
Moje druhá první láska (E05)
-
Návrat domů (E06)
Obsahy(1)
"Nic ty se neboj! Na tragickej život jsem já pes!" Tímto okřídleným úslovím si bývalá lázeňská kuchařka I. třídy Anna Urbanová, jinak bodrá a upřímná ženská košaté postavy s něžným a citlivým srdcem, často dodává odvahy. Sobě, ale ještě víc malé Věrce. Děvčátku, které přijala za vlastní, a také jejímu otci, svému životnímu druhovi, jinak poštovnímu zřízenci sice subtilního vzrůstu, leč rozměrného a statečného ducha, Josefu Pumplmě. Je toho opravdu třeba, neboť se píší léta 1937-1939 a nad Evropou se stahují mračna válečná a v místě, kde rodina žije, se ocelové kleště nacismu snaží zardousit už tak okleštěnou republiku a vyrvat jí to nejcennější - domov. A tak donuceni opustit domovinu v severomoravském pohraničí, odjíždějí hrdinové seriálu posledním vlakem z Frývaldova, vlakem, pro nějž už není návratu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (5)
Recenze (287)
Když Věra Sládková napsala tyto příběhy v Brně jako rozhlasové hry, rozdrtil je svým kritickým pohledem na padrť Jan Lopatka, který v samizdatové knize "Radiojournal v ko(s)mickém věku" hodnotil např. seriál Jak se máte, Vondrovi?. - Jak vidno, televizní zpracování se povedlo více, byť by zcela jistě Pumplmě jako bývalý legionář těžko vyhlížel s radostí v srdci sovětská vojska... Román Malý muž a velká žena vznikl až po TV adaptaci... Odkazy na rozhlasové zpracování: http://mluveny.panacek.com/rozhlasove-hry/8436-posledni-vlak-z-fryvaldova-1978.html a http://mluveny.panacek.com/rozhlasove-hry/8437-bile-puncochy-1979.html . ()
Pekných pár epizód vo vkusnej réžii Karla Kachyňu. K povahe našinca zmierlivé, ale bez ústupkov. Krutosť a absurdnosť doby vykreslená síce bez príkras, ale rovnako tak bez zbytočných explicít či citových vydieračiek. Tak nejako to bolo vtedy aj u nás, pamätám z rozprávania starej mamy a preto na mňa Vlak detstva a nádeje o to príjemnejšie dýchal. Univerzálne vo zvolenom jazyku, pravdivé v spomienkach. Intenzívny zážitok, v rámci rodinného (pretože takým tento seriál v prvom rade je) filmu unikát! ()
Netradičně pojaté u nás tak citlivé téma jako bezesporu je 2. světová válka. Nejsou tu klasické válečné scény, boj je tady minimálně a přesto tento seriál přibližuje atmosféru 2. světové války více než realisticky. Na celém tom serialu je vidět, že vznikal podle knihy a má taky tu atmosféru vzpomínající hrdinky na své dětství, vše je lehce zlehčené a dobré okamžiky převládají nad těmi zlými , ale ne na ůkor zkreslení hrůz 2. světové války. Životní role trochu pozapomenutého brněnského herce Stanislava Zindulky a Heleny Růžičkové. ()
Vlak dětství mě doslova a do písmene ,,posadil na prdel" před TV obrazovku a nevstalo se, dokud nebyl zhlédnut poslední díl. Válka a její hrůzy trochu z jiného soudku, který přinesl smutek i radost, dojetí i zlost. Velmi překvapující kvalitní výkon Heleny Růžičkové. Nepřekvapující a jako vždy, výborný výkon Žanety Fuchsové a Stanislava Zindulky. Skvělý scénář i ostatní herci. Prostě ŠPICA ! ()
„Tatínku, prosím tě…“ - „Tak já mu půjdu pomoct. Na Štědrej večír se maj všichni lidi milovat. I když teda někerý z nich jsou pořádný svině.“ Těžká doba pro národ, ještě těžší pro malou Věrku, která přišla o matku. Naštěstí je tu amazonka Anna Urbanová, která hravě zkrotí rozbouřené stádo henleinovců, vyvrátí pařez či navaří ten nejlepší guláš! Nostalgické vykreslení doby z pohledu malé a později už dospívající slečny se podařilo. Kachyňa také zde projevil svůj cit pro vyprávění a atmosféru (za vydatné pomoci silné dvojky kameramanů a Fišerovy hudby). A spolehnout se mohl i na herce, hlavně Růžičkovou, Fuchsovou a Zindulku. Zaujme i Javorského Sepp, Augustův strýc („Baby člověka ani o životě rozmýšlať nenechajú, enem ho otravujú!“), Ševčíkův nácek a mnozí jiní. Ani tento seriál se neobešel bez menší dobové propagandy, ale těch pár „rudých“ momentek naštěstí tolik neruší. Dávám solidní 4*. „Tak co? Seš schopná předstoupit před mý stařičký rodiče jako slušná žena?“ - „Ale jo, ať to frčí srágoro, vem kufr a dem!“ ()
Galerie (26)
Zajímavosti (14)
- Filmovalo se v Lokti nad Ohří, Březové u Karlových Varů, v Praze, Karlových Varech, Nejdku a Brně, konkrétně na vrchu Petrov s katedrálou sv. Petra a Pavla, na nákladovém nádraží Žižkov, na Dejvickém nádraží, Nejedku a závěrečné scény byly natočeny na Vyšehradě ve Vratislavově ulici. Scény v moravských sklípcích byly natočeny v Petrově na Hodonínsku a venkovská zastávka byla natočena v Červených Pečkách. (Cucina_Rc)
- Bohumilu Dolejšovou (Věrčina matka) nadabovala při postsynchronech Daniela Bartáková. (funhouse)
Reklama