Režie:
Vít OlmerKamera:
Jan MalířHudba:
Martin KratochvílHrají:
Lukáš Vaculík, Roman Skamene, Simona Chytrová, Vítězslav Jandák, Miroslav Donutil, Ivana Velichová, Martina Adamcová, Jiří Kodeš, Vlastimil Zavřel (více)Obsahy(1)
Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů Josefa Škvoreckého (Zbabělci, Prima sezóna), který má autobiografické rysy svého autora, prožívá základní vojenskou službu v letech 1953–54, za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů. Danny v hodnosti rotného přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol mu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu „služby vlasti"… Filmový přepis Škvoreckého díla natočil režisér Vít Olmer spolu se scenáristou Radkem Johnem. Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený celovečerní film od znárodňovacího dekretu v roce 1945. Čeští filmaři se tak vydali na novou cestu svobodného podnikání. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film viděly v kinech dva miliony diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (414)
Ojedinělý přesnější výstřel tankisty Olmera a spolu s Bony a Klid asi jediný autorův film, s kterým se mi podařilo částečně "navazat spojeni" - ostatní jeho díla mají pro kinematografii stejný přínos jako předčasná ejakulace Vaculíka pro kvalitní sex. I když přiznejme si, že bez Donutila by to celé možná bylo jen jako rezavý sovětský tank po 136 ofenzívách.. ()
Pokud by se měla Olmerova adaptace Škvoreckého knihy brát jako směrodatná, musela být vojna v letech padesátých děsná sranda. Tolik vysvítá z velice nepovedeného převedení knihy do filmu, která proběhla pod taktovkou "scénáristů" Olmera a Johna. Předloha byla nechutným způsobem redukována na "vtipné momenty z vojenského života" a střety prostých vojáků s tupým velením. Olmer se hodně snažil, aby natočil film, který bude vypadat jinak, než československá předrevoluční produkce, ale dělá to tak okatě (úvodní scéna v lese, výcvik s tanky), až se místy dotýká hranice trapnosti. Takhle se chováme k textům autorů, kteří jsou pro naši poválečnou literaturu sakra důležití? ()
Z Olmerovy filmografie je Tankový prapor jeden z mála filmů, který je koukatelný. Samozřejmě se mi knižní předloha líbila víc než film, přeci jenom jsem jeden čas Škvoreckého knihy hltal, ale i tak si myslím, že filmové zpracování nedopadlo vůbec špatně. Hodnocení by v porovnání bylo jasné: knižní předloha - silných 5 hvězdiček x filmové zpracování - slabé 4 hvězdy. ()
Strasne dlho som nevidel tuto trpku komediu, tak som si ju chcel zopakovat. Dnes je az smiesne divat sa na zjapajucich majorov uznavajucich Stalina a ZSSR vecne bojujucich o slobodu, ktora aj tak v tom obdobi v 50-tich rokoch nebola, ale aj tak bavil som sa, len na 4 hviezdicky to u mna nie je... 05.12.2009 ______ Lukáš Vaculík - (Danny Smiřický) +++ Roman Skamene - (Major Borovička) +++ Simona Chytrová - (Janinka Pinkasová) +++ Vítězslav Jandák - (Kapitán Matka) +++ Miroslav Donutil - (Nadporučík Růžička) +++ Miroslav Táborský - (Desátník Plíhal) +++ Ivana Velichová - (Lizetka Neumanová) +++ Martina Adamcová - (Četařka Babinčáková) +++ Hudba: Martin Kratochvíl +++ ()
Tak Baroni to nejsou, pokud jde o humor. Ale pokud jde o gumáckou buzeraci a zupáckou zkurvenou zelenou pakárnu, ze které se mi dodnes chce blít, když si na ní vzpomenu, je Tankový prapor mnohem autentičtější. Kdyby mě někdo měsíc před civilem, po dvou letech sraček a buzerace, řekl, že mi přidají ještě rok, asi bych vraždil. Dnes už smradi vědí hovno o tom, co byla vojna, ale tady je alespoň pěkná ukázka zelené reality. A souhlasím s tím, že bez Donutila a Skamene by to bylo úplně o ničem ()
Galerie (20)
Zajímavosti (34)
- Filmovalo se v Nové vsi pod Pleší. Kasárny, kde se točilo, najdeme v Berouně. (M.B)
- První český porevoluční film, který se natáčel za soukromé peníze. (jenik71)
- Píseň, kterou vojáci zpívají ve scéně, kdy se připravují na příjezd sovětského vojenského poradce plk. Nikitičenka, je vojenský pochod, který nese má název „Směr Praha“, jehož autory jsou Ervín Toman a Jan Mareš. Jednalo se o „pochod československé vojenské jednotky v SSSR“. (majky19)
Reklama