Páni Edisoni

Spadlo prase do strouhy, jak široký tak dlouhý. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Koho by to napadlo, že by prase upadlo. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Svalilo se s heknutím, zakvičelo leknutím. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Prase to je těžký, zvlášť, když spadne z vejšky. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Kdo to prase postaví, když je strašně špinavý. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Postaví ho zase, ňáký jiný prase. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Až to prase bude stát, můžem se ho otázat. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Co se vlastně semlelo, že se prase skácelo? Ferda jede na kole, veze na něm rýč. Prase, to nic neřeklo, kviklo a pak uteklo. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Tím pádem je prakticky, ztracené už navždycky. Ferda jede na kole, veze na něm rýč. No a nyní závěrem, k hlavnímu se doberem. Ferda jede na kole, Ferda jede pryč. Není těžký do louže spadnout, a to, protože... Ferda jede na kole, veze na něm rýč. (10.06.2012)

Film pro děti a o dětech na pozadí děje dokumentuje nástup výpočetní techniky do života tehdejší společnosti. Film není rozhodně špatný, ale dnes působí značně nepřesvědčivě až úsměvně. Na své si však přijdou počítačoví pamětníci, kteří si zavzpomínají na své Sinclairy a Didaktiky. Film lze každopádně doporučit ke zhlédnutí. (08.06.2008)

Slatanina, ktera ma snad jedine kladne, ze tvurci docela zajimavym zpusomem a v te dobe novatorsky, zapojili pocitacovou grafiku do deje. Jinak dej pro deti nijak zabavny, dobrodruzstvi zadne, vtip zadny, atmosfera pryc a cely film je tak nejak hlavne o tom, ze kluk je sirotek a ma ten svuj zivot trochu mizerny. Reziser nevedel, jestli to buide o klukach, nebo o rodine a tak to splacal dohromady a kde nic tu nic. Predzvest naprosto spatnych Olmerovych filmu pocinaje Nahotou na prodej atd. (25.03.2018)

Po celou dobu filmu jsem si zpívala „Spadlo prase do strouhy, neširoký nedlouhý...“, protože je to tak vlezlá písnička, která hrála hned v úvodu. Ale film je sám o sobě tak moc milý, že jsem ho sfoukla jedním dechem. Velmi příjemná dětská atmosféra, díky které jsem si zase vzpomněla na svoje dětství a samotní dětští herci mi učarovali. Vidět malého Jiřího Stracha bylo fakt vtipný a Jakuba Wehrenberga vlastně taky. Jiří Schmitzer se mi ve své roli moc líbil a asi s ním začnu vyhledávat víc filmů, protože herec je to skvělej. Příběh sám o sobě dokáže celkem zaujmout, když si chceme pustit něco silně nenáročného a jen vzpomínat na dětská 80. léta. Další dětský film do sbírky těch celkem povedených. Bavit se nad osmdesátkovou technikou bylo samo o sobě dost divný. A je to vlastně pořád stejný. Film se mi líbil. Je to velmi milý snímek, který neurazí ani nenadchne a jako velmi oddechovou komedii to beru a doporučuju! (01.11.2021)

Protivný film, Olmer si asi koupil zrovna pc... Dalimil Klapka propůjčil svůj hlas v postsynchronech dvěma postavám:  dědovi Kůrkovi (Viktor Nejedlý) a částečně i dědkovi Roubánkovi (Vladimír Hrubý). Vladimír Hrubý v průběhu natáčení umírá, a tak se v části filmu se mluví sám a v části mluví hlasem Dalimila Klapky. (23.11.2020)