Nahota na prodej

Mé hodnocení sice zcela neodpovídá kvalitě díla, ale na druhou stranu, vypovídá nějaký porevoluční film lépe o době svého vzniku, o té vyšinutosti, do které se celkově naše společnost přechodně dostala? A nejde ani tak o notně nadsazený a žánrově posunutý obsah, ale především o samotný přístup autorů k problematice. Film má sice své nepopíratelné vzory, na druhou stranu je sympatická snaha vyjádřit se k otázkám dne, nesnažit se o světovost, když síly tvůrců evidentně nestačily. Jako béčkový film se všemi náležitostmi lze Nahotu přijmout - navíc ji neschází dynamika, její naivita přispívá k zábavnosti, nevídaný zápal drží film při životě. Přidanou hodnotou je určitě dobový odstup, jimž film jen získává na zajímavosti až neuvěřitelnosti. Nedivím se, že se televize zdráhají Nahotu odvysílat - je to ve všech stránkách naprosto nekorektní film - ve vztahu k romské menšině, v morálním nastavení hlavních figur, sadistickému řešení situací. To co v divokých devadesátkách hravě prošlo by v dnešní citlivé době způsobilo určitě vlnu nesouhlasu. V dějinách našeho filmu Nahota má své nepopíratelné a neopakovatelné místo, už proto ji přímo nezatracuji. Když navíc srovnám utrpení u Fialek, Soukupovských a sobotovských výplodů dobové kinematografie, tak tohle je přece jen pro mě vyšší liga. (16.04.2011)

Začátkem devadesátých let konečně i hodně žen se mohlo naplno věnovat nejstaršímu řemeslu. Praha byla pro tyhle aktivity nejideálnější. Co jim komunisti zakazovali, a považovali za nemorální, to ženy rozjely naplno. Zajímavý je monolog Lukáše Vaculíka, jak seznamuje s životem v Praze neherečku Třískovou. Je plný temných vizí o Praze, líčí jí ho jako město divochů, divošek, kteří za komunistů nedělali nic, a v nové době šahají po nejsnadnějších řemeslech. (19.09.2010)

"UDĚLAL JSEM TO PŘESNĚ JAK V TOM AMERICKÝM FILMU..." Exploze! Násilí! Sex, sexuální úchylky a AIDS! Vulgární dialogy! Vynucená prostituce! Korupce! Natáčení tvrdého porna! Cikáni! Skinheadi! Vaculík s brýlemi! První polovina 90. let byla pozoruhodnou etapou naší kinematografie, v níž nebyla nouze o bizarní komerční paskvily. Jako (první český) AKČNÍ film, jak byla prezentována, je NAHOTA NA PRODEJ samozřejmě k smíchu - akce je málo, bitky jsou trapně markýrované a početné výbuchy jsou nasnímány jak v tom nejlevnějším béčku. Ovšem jako film EXPLOATAČNÍ je absolutně úchvatná. Senzačnost za každou cenu, správná míra tuposti, a chtěné i nechtěné komičnosti, plus výživné cameoroličky (Klíma a Doležal, Roman Skamene z Olmerova BONY A KLID ("TAK CO VEKSL?"), z nichž tu zazní i píseň Hold me baby) a Soukupův ultratvrdý traumatizující soundtrack. Na scénáři se Klíma s Olmerem vyřádili jako malí kluci, Klíma propichuje vše co ho pálilo a zároveň heroizuje investigativní novináře a ve filmu se v jednom kuse hláškuje. Kamarád do deště Lukáš Vaculík odvádí svůj standard a nabušenec a dabér drsňáka Belmonda Jirka Krampol spolehlivě rozzáří každou scénu, ve které se vyskytne. Nemluvě o prorocky obsazených padoušských podnikatelích Jonákovi a Pomejem! Bože a ta scéna se střetem skinů a cikánů! A cikánský zmrzačovač a výfukošuk Fuko! A ten plakát! Žeru ten film! Chci natočit dvojku! "PAMATUJ SI NANCY - NEW YORKU A LIBNI, ZDALEKA SE VYHNI!" (25.08.2007)

„Přátelé, cítím ve vzduchu břitvu..“ Hláškující Belmondo Krampoul, jeho tichý společník fernet, vyjevená čechoamerická studentka a „male chauvinist pig“ Vaculík postavení tváří v tvář nešvarům raného kapitalismu. Duch doby zavřený v láhvi se zavináči. Zjevení svatého Víta zanesené špínou stejně jako ráfek Fuka. Filmové peklo, ve kterém se budete s přiblblým úsměvem smažit, naslouchat agresivnímu soundtracku a přemýšlet, jak si vyložit zakončení scény s detailem sloního sraní.. „Hoď se do sběru..“ (15.01.2024)

,,...NEW YORKU A LIBNI ZDALEKA SE VYHNI." __ Zhliadnuť Nahotu na prodej som sa rozhodol po tom, ako som si na internete vypočul niekoľko rozhovorov s Klímou, v ktorých spomínal na Ivana Jonáka a mafiu 90. rokov.  Film je rovnaká divočina, ako boli divoké roky, v ktorých sa odohrával - čiže v mne srdcu blízkom období, preto som sa snažil byť k počinu Víta Olmera čo najviac zhovievavý. Hoci mi príde angažovanie sa ústrednej trojice skôr podivné (najmä u americkej študentky), zápletka vcelku ujde, avšak na posilnenie deja sa na ňu nabalujú vedľajšie dejové línie (Vaculíkove milenky...), ktoré postupne idú do stratena. Z filmu je preto exhibícia viac či menej trefných momentov, poniektorých pornografických záberoch, s Fukom a Krampolom, ktorý akoby sa chcel hrať na Belmonda a preto sa aj záverečná prestrelka  kvôli málo zručnému Olmerovi a chabému technickému prevedeniu stáva skôr paródiou. Ako neskreslené svedectvo a zrkadlo doby však filmu funguje, preto bude mať v budúcnosti skôr dokumentárnu, než umeleckú hodnotu. (4896. hodnotenie, 315. komentár k filmu) (09.02.2022)