Volání divočiny

Romanticky natočený film, díky němuž jsme se ve své době dozvěděli, jakou také měla Opava slavnou rodačku. Když šel poprvé v České televizi, byl tento film nesmírně populární a všude se o něm mluvilo. Rád jsem si ho po desítkách let znovu připomenul a sledoval jsem ho s chutí i teď, i když leccos je v něm asi hodně zidealizované. Nicméně klobouk dolů, že se něco takového vůbec podařilo nejen s lidskými, ale hlavně lvími herci tak přesvědčivě uprostřed africké přírody vůbec natočit. (01.02.2023)

Moje dětská knižní hrdinka Elsa byla ve filmu pouhou lvicí a já se s tím nedokázala smířit. Veškeré mladické sny a iluze se na filmovém plátně přeměnily v nudně realistický a neinvenční příběh bez kouzla. Marná byla snaha Andyho Williamse, našeptat mi do ouška, že Born free and life is worth living. Mít po ruce ovladač (nebo spíš nebýt tak líná), osvobodila bych Elsu mnohem dříve. (28.03.2010)

Krásný dobrodružný nebo životopisný snímek o naší rodačce z Opavy Joy Adamsonové a jejího muže Jířím a jejich dětech tedy lvíčatech a zvláště te jedné, zvané Elza, kterou učili samostatnosti. Příbě podtrhuje nádherná hudba a známá píseň Born Free. Jako dítě jsem miloval sice jinou knihu Joy a to Příběh levhartice Penny. Ale lvice Elza mi byla taky blízká. Navíc tenkrát nebylo potřeba počítačů (a ani nebyli) a všechny zvířata hrála sama a byla přirozená. (14.08.2022)

Tak tu skutočne dôležitú úlohu hrá nostalgia. A to nielen spomienky na vlastné pozretie spred niekoľko desiatok rokov, ale aj preto, že išlo o najobľúbenejší film mojej mamy. Príbeh je patrične rozprávkový, ale zároveň aj uveriteľný, i keď sa vyhýbame drsným záberom krutej africkej fauny ako to len ide. Až na pár výnimiek. Záver ale musí dojať snáď každého, kto má rád kinematografiu a zároveň má aj nejaké tie city, čo je umocnené ešte odvysielaním filmu deň pred Štedrým dňom. Obávam sa však, že pre nasledujúce generácie pôjde dosť možno o film o prehistorických stvoreniach, ktoré kedysi, pred pár desiatkami rokov, žili na našej planéte... (23.12.2019)

Ačkoliv by šel komentář k tomuto skvostu vystihnout jedním, dvěma superlativními slovy, nemohu nevzpomenout na dětské dojetí, když jsem Volání divočiny jako malý kluk viděl poprvé. Polykal jsem slzy tenkrát, pak ještě mnohokrát a dojetí se neubráním ani dnes.. Film je po všech stránkách dokonalý, nemá jediné slabé místo - od překrásných záběrů africké krajiny, přes neskutečně silný příběh, úžasnou kameru střih, režii i herecké výkony představitelů manželů Adamsonových. (asi každý neví, že Joy A. pocházela z Opavy) Hudba Johna Barryho - strhující Born Free dává filmu další rozměr a definitivně ho posílá mezi klenoty světové kinematografie. . I já jsem polidštil jednu Elsu, která mi právě leží u nohou. Jmenuje se Fatima a má svoji postel. :-) Téma návratu do přírody je hluboké a choulostivé.. O to křečovitěji a trapněji působí snaha lidstva o návrat a přiblížení k přírodě. Nakupují houfně outdoorové oblečení, pokud možno od Bushmana, směšné klobouky od Vietnamců, půjčují si kánoe, nasedají do naleštěných bouráků a jsou "šťastni a spokojeni" Absence sprchy a postele je však záhy zažene zpět do svých přepychově a sterilně vybavených bytů. Já jsem naopak šťastný, že jsem se přírodě nikdy nevzdálil, umím v ní žít a i když v ní nejsem denně, nikdy jsem z ní vlastně neodešel.. (05.07.2011)