Věc

Napínavé sci-fi, s jehož podobou nebyl autor předlohy nijak nadšen. Remake z roku 1982 by se mu zajisté líbil velice, leč se ho nedožil. Tahle Věc nestojí na trikových efektech, ale má slušnou atmosféru. Zima se doslova dere pod kůži a je fajn, že se natáčelo také v exteriérech, byť v padesátých letech se stále upřednostňovaly filmové ateliéry. Na druhou stranu film nevznikal uprostřed ledu a sněhu, jak by se mohlo zdát, natáčelo se totiž v Kalifornii při tropických teplotách. Strašidelná hudba, slušná kamera, sníh a led. Snímek doporučuji především vegetariánům, aby si nemysleli, že mrkev je k jejich choutkám lhostejná. (23.10.2016)

Předně by bylo třeba říct, že The thing from another world se od Carpenterova filmu liší prakticky ve všem a zůstává vlastně jen přítomnost mimozemšťana a stanice někde na pólu, který je navíc severní a ne jižní jak u Carpentera. Chybí jakákoli stísněnost a opuštěnost, stanice je pomalu jak hotel a lidí je v ní jak v dovolenkové sezóně a všichni hrajou karty a baví se o věcech a tak a náhodou zaznamenají spadené ufo, které má být spouštěčem příběhu, jenže ufo i s ufonem řeší až po třetině filmu, protože se nejdřív musí projednat miliarda jiných věcí a odehrát plno karetních her a vypít spousta hrnků kafe. Dialogy ani neřeší nějaké závažné myšlenky a ani jinak moc nezaujmou, řeší se banality typu jestli zmrzlý ufon na někoho kouká nebo ne atd. a ti lidi z něho očividně ani moc strach nemají, když to řeší tak nějak jako běžnou záležitost, to i stará válka světů byla vyhrocenější. Že ufon nakonec uteče asi není žádný spoiler, protože na tohle divák čeká už od začátku a film je ve své obyčejnosti dokonce až podivně úspěšný v napínání diváka kdy už to jako přijde a s touhle částí filmu přichází i ta největší odlišnost oproti carpenterovi, protože podstata tohoto starého ufona je ve všech směrech úplně opačná, což na zábavě taky asi moc nepřidá, zvlášť když sám ufon se zrovna do čehokoli co by rád dělal moc nehrne. Dokonce i řešení problému s ufonem proběhne v takovém poklidu, že si člověk říká jestli ti lidi jako vidí nějaký nebezpečí v ufonovi, co dělá binec někde uprostřed ničeho na severním pólu. Ale vzhledem k tomu, že tam mají i sekretářku, která jim každou chvíli nosí kafe a reportéra, co si chce ufona furt fotit, tak koho by rozhodilo, že tam ufon zanechá trochu spoušť. Bude z toho asi slabší trojka a to jen proto, že ta scéna nástupu ufona do dveří byla pěkná. :) (10.11.2010)

Pro mně jednoznačné zklamání a protože se nabízí srovnání s Carpenterovým remakem, vyhlašuji vítěze a tím je na body jednoznačně John Carpenter. V Hawksově černobílé klasice chybí všechno to, co činilo remake zajímavým. Žádný pocit stísněnosti a izolovanosti se nekoná, žádné paranoické pocity a nedůvěra ke kolegům, která přidávala na napětí, žádný hmatatelný strach z neznámého ohrožení. Klasik Howard Hawks měl široký žánrový rozptyl. Točil komedie, historické filmy westerny a v tomhle případě i sci-fi a všechny jeho filmy se vyznačují charakteristickým rukopisem - častými překrývanými dialogy. A přesně to se v devadesáti pěti procentech děje i v tomto filmu. Pořád se zde mluví a mluví a mluví a přestože dialogy jsou dobře napsané a děj působí živým dojmem, Hawks absolutně nebuduje žádné napětí, to se zde prostě vůbec nekoná. Pár slibně načatých zajímavých scén je udušeno hned v zárodku, nebo jsou vysloveně odfláklé (nalezení kosmocké lodi). I přes mojí velkou slabost ke starým scifárnám jsem se v tomhle případě nebavil a po zhlédnutí této klasiky jsem o to více ocenil její remake, do kterého Carpenter přimíchal všechny ingredience, které by takový film měl mít. Některé filmy holt hodně zestárly....... (17.10.2004)

Tak tohle je teoreticky vzato otec Carpenterovy Věci. Vzhledem k době vzniku a duchu, v jakém se tenkrát sci-fi točilo, působí spíš jako praděda. První třetina (po ukecaném úvodu) má poctivou sci-fi atmosféru, kdy si vědci i vojáci uvědomují, že našli něco absolutně odlišného od toho, co znají... pak se jejich cesty rozejdou, protože držitel Nobelovy ceny začne projevovat hipísácké tendence prosté jakékoliv špetky opatrnosti a zdravého úsudku, zatímco chrabří američtí vojáci (jejichž šéfovi se vrhá kolem krku typická americká tmavovlasá pečující asistentka) bojují s mimozemským zlem. To ovšem nemá podobu chameleónského děsu, ale dalšího ze stovek "monster z bažin", jakých byl tenkrát Hollywood plný. Jak jsem už napsal, film je až na první třetinu (nahlíženo očima dnešního diváka) prostý jakéhokoliv napětí, a nezbývá mi než konstatovat, že jediný jeho význam v současnosti spočívá ve studiu filmové historie, protože linie vyprávění, vztahové modely a další věci, které filmová věda označuje jinak (a samozřejmě lépe, ehm), byly od té doby mnohokrát okopírovány a přišly nám přirozené - ty rozdílné přístupy postav viz třeba Hvězdná Brána, v jiném gardu třeba Romerův Day Of The Dead atd. atd. Ve své době to možná mohlo zaujmout, ale už tehdy vznikaly zajímavější věci. 50% (26.11.2011)

V roku 1982 natočil americký režisér John Carpenter film "Vec". Je to geniálny, silne atmosferický sci-fi horror, plný strachu, paranoie a napätia. Päťhviezdičková horrorová lahôdka. Legenda, kult. Možno niektorí z vás nevedia, že tento príbeh (poviedka, ktorú napísal John Wood Campbell jr.) bol filmovo spracovaný už v roku 1951. Ja som sa ho odhodlal pozrieť až teraz. Dlho som mal obavy, že mi môže narušiť môj nadmieru pozitívny vzťah ku Carpenterovej verzii. Našťastie nenarušil. Nepohoršil ma, neunudil, ani neznechutil. A keď som zobral do úvahy fakt, že tento starý čiernobiely snímok má už sedemdesiat rokov, tak sa moje hodnotenie vyšplhalo na tri hviezdičky. *** (08.03.2021)