Reklama

Reklama

Svědectví

(seriál)
  • Česko Poslední boj (více)

Epizody(4)

Obsahy(1)

Jeden vedecký experiment skončí katastrofou - z laboratória unikne smrteľne nebezpečný vírus, ktorý zabije niekoľko ľudí. Tisícky obyvateľov v zúfalstve volá políciu, aby im pomohli. Medzi nich patrí aj Stu Redman (Gary Sinise), Frannie (Molly Ringwald) a rocková hviezda Larry, ktorí všade okolo seba vidia mŕtvych ľudí. Postupne zistia, že patria k tým šťastlivcom, ktorí sú voči vírusu imúnni. No nie sú sami. Existujú totiž nepriatelia, ktorí chcú túto tragédiu využiť vo svoj prospech. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (83)

see_sawandrew 

všechny recenze uživatele

SPOILER ALERT! Micka Garrise jako Kingova televizního řečníka mám čím dál méně v lásce a po přetrpění The Stand, které jsem nedávno dočetl, nemám nejmenší chuť zhlédnout Bag of Bones (tady byla totiž otřesná i knižní předloha). Je sice hezké, že si tu King střihnul chabě zahranou miniroličku, ale jako autor románu si měl radši napsat pořádný scénář, protože na této minisérii je toho zbabráno víc než dost. Takže pěkně popořadě. Transkripce postav v televizním Svědectví je ten největší průser, jaký jsem kdy u adaptace Stephena Kinga viděl. Frannie Goldsmithová, v knize velmi sympatické dítko objevující mateřské pudy, se nám zde mění v povrchní a manipulativní městskou šlapku (postava, která si v knize Harolda poměrně hnusí, se mu tady lísá na stehno jako před orálním sexem), zatímco tlustý Harold, už od počátku frustrovaný svým ubohým životem, zde naopak působí jako roztomile sympatický geek a jeho přerod v podrazáckou svini tím pádem nějak nefunguje (nebo každému stačí jen žárlivost, a už vraždí?). Dokonce i jednoduchý vztah Fran a Stua se tady podařilo potopit pod hladinu uvěřitelnosti (to přece nevadí že nám při improvizované operaci někdo umřel, raději nahodíme úsměvy a Haroldovi se pěkně sami napráskáme pět minut po líbačce). Ostatní vztahy mezi postavami jsou ale ještě horší. Larry Underwood, ačkoli ho v knize zpočátku charakterizuje řev orální hygieničky "nejseš vůbec fajn!", tady už od začátku vypadá jako bezohledný hovňousek, a bohužel se také tak chová. Jeho pasáž s Nadine a Lucy je samozřejmě nesmyslně ostrouhaná až na kostru emocionálně nefunkčních plků. Interakce Larryho a Joea skrze hru na kytaru je pak úplně vypuštěna. King však ve scénáři zašel ještě dál a dovolil si přehazovat románové postavy a jejich osudy. Nadine Crossová, jejíž tragédie je na knize to nejzajímavější, se tady objeví hned v New Yorku a nakrátko zaujímá roli postarší zbohatlice Rity (jejíž charakteristiku si jednoduše vypůjčí), kdežto Lucy schytala Nadininu původní knižní roli s traumatizovaným dítětem Joem, který byl v knize hlavní indicií právě k pochopení Nadine! Legrační... ani King se ve scénáři nebojí klíčovou charakteristiku jedné postavy přišít postavě jiné. U Nadine mě tahle vyjebávka bolí nejvíce, protože představuje postavu s neskutečným duševním vypětím a dilematem, co je správné a co předurčené. V této podobě však vůbec nevyniká její zoufalství, naopak se tu objevuje chladná zákeřnost, která měla patřit Haroldovi. Ostatní postavy jako Glen Bateman nebo Nick Andros (jediný ze sboru, u koho mi nevadilo obsazení) jako by žádný charakter ani neměli - Glenovy skvělé sociologické postřehy v adaptaci vůbec nejsou. Ani jedna postava apokalypsu zřejmě nijak neprožívá, snad vyjma těch pár záchvěvů u Stua, což však ihned zabíjí představitelka Fran, která se neustále tlemí na celé kolo, jako kdyby šlo o pohodovou letní dovolenou do Boulderu. Je neuvěřitelné, že navzdory monstrózní metráži (jak obvyklé u televizních Kingovek) se nepodařilo ANI JEDNU KLADNOU POSTAVU věrně vykreslit. Jako kdyby se King rozhodl, že prvky, které je nutné převést do filmové řeči, prostě hodí za hlavu a nechá Garrise otrocky natočit pouze jádra narativu - události, ovšem bez jakýchkoli duchovních návazností a odůvodnění. V mezích zůstává jen sympatická postava (narozdíl od knihy, samozřejmě) kriminálníka Lloyda a fanatického Popeláče. Jediný, kdo skutečně exceluje, je Jamey Sheridan v roli dábelského Randalla Flagga, bohužel jen do té doby, než se Garris zbrkle pokusí zobrazit Flaggovu skutečnou podstatu pomocí masky vypadnuvší z béčkových hororů sedmdesátých let. Abych uchopení Flagga vrátil na zem ještě víc: naprosto laciná výměna jeho tvorů - lasiček a vlků za ta nejčastěji odsuzovaná zvířata - potkany, potápí antihrdinův charakter predátora a shazuje ho na úroveň toho nejčistšího hororového klišé. Flagg ale jako postava funguje, narozdíl od drtivé většiny ostatních charakterů. A já se obávám, že by je nezachránily ani lepší herecké výkony, protože Garris s Kingem jaksi zapomněli na to, že polopatické přepsání několika náhodně vybraných dialogů nevytvoří postavu, ale karikaturu. Co se týče náboženského vyznění, nejsem si jistý, jestli Garris tak docela pochopil, o čem The Stand je, a ještě více by mě zajímalo, jestli Kingovi vůbec záleží na tom, jaké interpretace jeho román nabízí. Pánbíčkářství jsem nikdy nikomu nebral a nebudu ani na Kinga nadávat za to, že si do skvělého postapokalyptického námětu zasadil banální otázku dobra a zla, respektive Boha a Ďábla. Jenže to, co v knize bylo snesitelně naznačováno a samotnými postavami dokonce odmítáno, je zde přijato jako dogma "boží vůle" a hotovo. Nemluvím jen o patetických voiceoverech matky Abagail, nebo o vyloženě zbytečném a trapném zformování spásné jiskry do tvaru ruky (boží). Všechno, co se v knize příjemně rozmlžovalo do pochybností, je tady explicitně naservírováno a okořeněno prázdnými žvásty o bohu a dobru. Garris tu předvedl tolik demagogie, že by se mu kazatelé všech zemí mohli klanět. Je pro mě záhadou, proč ho King nechal v podstatě hodně světskou knihu natočit s tak nesmyslným a nelogickým akcentem na náboženské vyznění. Svědectví není o ničem jiném než o lidské civilizaci a jejích následcích, které - jak autor sám okatě koncipuje v knize - tvoří jeden celistvý kruh (1 - civilizace padne, protože lidé něco podělali, 2 - posbíráme zbytky, pohřbíme mrtvé, shromáždíme se, 3 - vybudujeme základy nové civilizace, 4 - civilizace padá, protože dochází k opakované chybě). Navíc, nešikovné vynechání poslední knižní scény, v níž Randal Flagg nenápadně začíná svůj opětovný vzestup, může vést k interpretaci, že zlo bylo zničeno. Když už se pánové vykašlali na jakýkoliv sociologický kontext, mohli mít alespoň dostatek úcty a zachovat tradiční náboženský dualismus a existenci nějakého Anti-, které zde představuje právě Flagg. Kompletní zničení zla si můžeme schovat až na svatého Jana... a filosofickou otázku, zda Flagg a Člověk náhodou nepředstavují totéž zlo, také raději vypustím. Celkově je vidět, že Kingova neúcta k vlastním postavám, nízký rozpočet a Garrisova nezkušenost s filmovým médiem udělaly své. Už od Kingovy naivní kritiky Kubrickovy adaptace Osvícení je znát, že "mistr hororu" nemá šajn, že film pracuje jinak než literatura a že ani otrocký scénář nezamázne odlišnost výrazových prostředků a významových kódů. King by se měl přestat míchat do oblasti, které nerozumí. A co se týče Garrise - když neumí pracovat s adaptací, možná by bylo lepší konečně(!) najít někoho, kdo se obejde bez tolika bolestivých kompromisů. Uvidíme, co předvede Affleck. Držím mu palce, ale skepsi ze mě nevymlátí ani ruka boží. 35% () (méně) (více)

mis-ko 

všechny recenze uživatele

Hoci z Kingových adaptácií predstavuje The Stand jednu z tých vydarenejších, v porovnaní s knihou sa jedná naozaj len o podpriemerný zážitok. Všetka ta atmosféra beznádeje, zúfalstva, pocit osamelosti vo vymretom svete, hľadanie priateľov a spojencov, boj proti nadprirodzenému protivníkovi, to všetko je v knihe dokonalé. Vo filme už žiaľ nie. ()

Reklama

lennyd 

všechny recenze uživatele

Část první: Nákaza V tajné laboratoři pro výzkum virů dojde k nehodě, a část viru unikne. Bezpečnostní opatření selhávají, a vrátný (již nakažený) prchá se svoji rodinou přes celou Ameriku (a roznáší virus), až pokojně zemře v Texasu. Od jednoho k druhému, se chřipka přenáší, úmrtnost je přes 99%, ale někteří lidé vůbec neonemocní. Stu Redman, Larry Underwood, Frannie Goldsmithová a další. Část druhá: Sny Přeživší katastrofy zjišťují, že se jim všem zdají stejné sny. Teda - skoro všem a skoro stejné. Někteří sní o staré černošce, která je láká svým hlasem k sobě - a jiní naopak o temném démonovi. (Aspoň se pozná kdo je hodnej a kdo zlej :) Část třetí: Zrada Postupně se vytváří dvě velké komunity. Ta dobrá, v Boulderu v Coloradu. Ta zlá (vhodně umístěna) v Las Vegas. V obou dvou komunitách začínají práce s obnovou společnosti, jak na bázi fyzické (elektřina, odklízení mrtvých) tak i politické (ti zlí to maj jednoduší, Randall Flagg neodpouští - ti dobří si musí zvolit vládu a zazpívat americkou hymnu). Ale ne všichni v Boulderu jsou až tak hodní Část čtvrtá: Svědectví Nadchází závěrečné měření sil, dobro proti zlu......... Vzhledem k tomu, že samotná kniha Stephena Kinga má kolem tisíce stran, nelze vše vložit do jediného filmu, bez razantních zásahů. Tvůrci radši zvolili minisérii o čtyřech dílech, ale i tak se několik částí knihy dotkla ruka střihařova (namátkou ze začátku - Franniena despotická matka, Rita, s níž Larry cestoval z New Yorku, Prcek, který vezl Popeláče, atp - nic nepostradatelného - ale ..). Na zbytku filmu je vidět, že byl točen pro TV, žádné velké efekty - ale minimálně v první části jsou pěkně (spíš pěkně ošklivě) vykresleny následky katastrofy. V seznamu herců nejsou žádná velká jména, až na Garyho Sinise a malé subroličky Eda Harrise a Kathy Batesové. I tak, jde o jednu z nejlepších adaptací knihy Stephena Kinga (hororové - nelze porovnávat se Zelenou mílí nebo Shawshankem)... ()

messiah 

všechny recenze uživatele

Jedná se o televizní zpracování jednoho z mích nejoblíbenějších románů Stephena Kinga. Svědectví je podle mého názoru stejně jako např. TO dost těžko zfilmovatelné, až nezfilmovatelné. Přesto je tenhle film docela ucházející. Sice zdlouhavý, což je daň za věrnost knize (ve které ale nejde o zdlouhavost, nýbrž mistrovská propracovanost příběhu, postav a myšlenek), ale přesto pro člověka který knihu četl zábavný. Obávám se ale že pro někoho kdo knihu nezná, těžko pochopitelný. ()

rogerkint 

všechny recenze uživatele

první polovina seriálu poměrně působivě vykresluje "konec světa" a následnou, uspokojivě temnou postapokalyptickou budoucnost. slušně nakopnutý příběh byl navíc podpořen slušnými hereckými výkony a pestrou galerií postav, šťávu mají i scény s démonem Randallem. větev dílu podřezává polovina druhá, plná patriotismu, náboženství a místy nevkusného patosu. postava pekelníka Randalla zde dostává mnohem větší prostor a čím dál více se chová jako záporák z filmu jerryho bruckheimmera, závěrečný souboj vypadá, že tvůrci (možná stephen king, předlohu jsem nečetl) neví, jak už toho parchanta konečně zabít. i tak se ale stále jedná o příjemnou oddychovku na nudný večer ()

Galerie (13)

Zajímavosti (19)

  • Scéna, kdy se Randallu Flaggovi obrátí ruka dozadu, byla docílena tak, že na jeho levou ruku byl nanesen make up tak, aby vypadala jako zadní část jeho pravé ruky. (TomikZlesa)
  • Postavu soudce Farrise měl původně hrát Moses Gunn, kvůli zdravotním problémům ho nahradil Ossie Davis. (TomikZlesa)

Reklama

Reklama