Dallas

Džejár nejvíc...fuj ale tenhle serjál byl pěkná srágora. Si vemte jen kolikrát Sjů Elen začla chlastat páč jí džejár vykopnul. Furt dokola to samý a pitomý. Některé díly byly vyloženě slabé, jiné však absolutně hrozné :D Vlastně si ani nemyslim že by to bylo alespoň o trošičku lepší než jihoamerická braková invaze. V útoku na zdravý rozum a trpělivost diváka si mohou konkurovat, avšak dvě hvězdy za to, že jsem to jako malej prostě sledoval zažraně...to už mi nikdo neodpáře. (20.03.2008)

Klasika mého dětství. Ano, není to bůhvíjaký skvost, ale vždycky jsem se na to rád díval a Džejár byl mým oblíbencem. Se ségrou jsme si vzali dětský kufřík s obrázkem Šmoulů, nastrkali do něj pár "dokumentů" a na jednoho z největších seriálových sviňáků si dokonce hráli. No a ta Bobbyho zdánlivá smrt a Pamelin sen, roztáhnutý na třicet dílů, to byla lahůdka... :-) (63.) (20.10.2006)

Jaj, tento seriál som nemal rád asi tak ako Vtáky v tŕní, ale tento bol o niečo lepšie spracovaní a pri jeho trvaní dochádzalo k zaujímavým udalostiam, bolo na ňom vidieť vývin kinematografie a najviac ma pobavilo, keď bol prípad s odchodom a príchodom ľudí do seriálu a zakamuflovali to tým, že sa jednej z hlavných postáv veľká časť deja iba snívala. Je to legenda, ale pre mňa nie zaujímavá, nezábavná, snáď iba Hagman a Duffy za niečo u mňa stáli, inak nič moc. Tento seriál sledoval môj dedo a nechápem, čo sa mu na ňom páčilo alebo či to bol len zvyk, lebo ja som to nedokázal pravidelne sledovať. Ale legenda to je. (31.03.2012)

Já miluju Dallas!!! Po příšernostech typu Ordinace v Růžové zahradě, Ulice, Doktoři z Počátků, Cesty domů, Pojišťovna štěstí a jiných podobných ptákovin, na které se člověk dlouho dívat nevydrží, protože je to prostě HROZNÝ, je Dallas příjemná podívaná. Je trochu kuriosní vídat za každých okolností překrásně vypadající paničky, které pomalu ani neví, jak uvařit, nebo vůbec pochybují, že by to někdy dokázaly (vždyť přece na Southforku je vše tak jednoduché a dostupné). Je paráda ráno vstát, mít dost času na to upravit se k dokonalosti, posnídat u bazénu, dítě odložit chůvě a povečeřet doma, jako by to bylo v restauraci. Ale to je jen trochu legrace. Ve skutečnosti není snad na Southforku nikdo šťastný a podle toho kolik to má dílů, asi nikdy nebude. Co mě baví na Dallasu je nenapodobitelná krása a elegance všech žen, které v něm vystupují, která se od dob 80. let už nikdy nevrátí a je to škoda. Taky hlášky věčně kousavého J.R. jsou k popukání. Vždy mě pobaví, když se herci vrátí z prázdnin a v dalším díle, který navazuje, je najednou někdo ostříhán, opálený, s trvalou a přitom má stejné oblečení a co se změnilo, je jen, že z noci je den. Děj moc neprožívám, tím spíš, když je každý díl ukončen v tom nejlepším (to si říká o infarkt!). A co mě také baví je, že tam všichni pořád s velkou chutí od rána popíjejí tvrdý alkohol, až by na to člověk měl taky chuť, i když ví, jak nedobré to ve skutečnosti je (alespoň tedy pro mě), a přitom jsou schopni normální konverzace. Do poloviny seriálu to má spád, vše se vyřeší (až na nějaké výjimky - sprcha, Pam, sny a skutečnosti a tak podobně :)), a dá se na to koukat, druhá polovina už je hodně slabá, a proto tahle luxusní klasika ode mě má jen čtyři hvězdy. "Moc, tu ti nikdo nedá, tu si musíš vzít!" Jock Ewing. "Možná bys měla říct tomu svému plastickému chirurgovi, aby ti udělal nový obličej, ale bez pusy." J.R. (07.10.2014)

Jeden z prvních nekonečných zahraničních seriálů, který po listopadu 89 začal vysílat televizní kanál F1 od 1.5. do 17.9. 1992 a to pouze ukázkových 39 dílů. Protože to byl v té době jediný celoplošný kanál, získal seriál nevídanou sledovanost z níž těžila TV Nova, která zahájila vysílání 4.2.1994 a odvysílala seriál v rozsahu 357 dílů celý. Řekla bych, že to byla jedna z vlajkových lodí pana ředitele Železného a ukazatel západního životního stylu. V USA se vysílal od 23.9.1978 do svého konce v roce 1991 a v době uvedení u nás, byl na Západě už přežitý. Z dnešního pohledu bych hodnotila kritičtěji, ale tehdy to bylo něco. Vzpomínám si, jak na intru v té době používala kolegyně jako motivaci pro studentky k rychlému ukončení večeře slogan : „Děvčata, pospěšte si, bude Džejár!“ Tehdy jsem taky zvědavě zírala na zcela jinou televizní produkci i životní styl, ale dneska už bych se nedívala ani ze zvědavosti. Je to minulost a tento seriál do ní patří. (21.06.2013)