Jestřábí moudrost

Nemůžu si pomoci, ale tento snímek na mě působil téměř ve všech směrech až amatérsky. Příběh i atmosféra mě nechaly téměř chladným, o hereckých výkonech nemluvě... přesto jsem film zhlédl celý a nevylučuji, že se na něj ještě jednou nepodívám. A proč? Velice mě zaujala hudba, jejímž autorem je Jiří Stivín. Škoda, že i snímek nedosahuje podobných kvalit. Na druhou stranu - film je originálíní (na českou kinematografii), "dobové" exteriéry také neurazí a v porovnání s některými novějšími příběhy s podobnou tematikou, se rozhodně nejedná o nejslabší počin. Koho alespoň trochu oslovují legendy či pohádkové příběhy a od snímku nečeká sofistikovanější fimařinu nebo vekofilm v hollywoodském stylu, může ho film i potěšit. :-) (28.12.2006)

Největší ctností této předkřesťanské pohádky je zachování pohádkové atmosféry i jejího mýtického přesahu. Nevyrovnanosti režie (do jisté míry i scénáře) už popsali druzí, propady v bojových scénách a vedení herců až bolí. Škoda zmařené příležitosti a vzácného námětu. Škoda Jirešova scénáře. Připomínám polský miniseriál KDYŽ SLUNCE BYLO BOHEM. (22.12.2021)

Jestřábí moudrost spočívající v tom, že vám naroste zobák a na hlavě peří. Indiáni jsou tedy na půli cesty k nejvyšší moudrosti a my ostatní doufejme aspoň v ten zobák. Nenazývala bych tenhle film pohádkou, spíš je to legenda či fantasy. Krutá kletba klasického druhu, podle které má vytoužený syn být zkázou otce, vyšperkovaná smrtí královny, což by trochu vysvětlovalo tu nenávist otce vůči dítku. Vždycky se mi líbí, jak někdo, kdo se sám sotva uživí, si bez mrknutí vezme domů další dítě, tedy hladový krk. Po bitvě a zisku koruny mladým králem je trochu na hlavu postavené, proč král zešílel. Samozřejmě, toužil po lásce, byl postaven před úkol, se kterým se nedovedl úplně popasovat, ale kdyby se stal šílenec a vraždící monstrum z každého, kdo kdy měl řešit něco těžkého, vyhynulo lidstvo už s Mamutíkem. Celkově tak nebylo využito to, co reálie, atmosféra a hudba slibovaly, i když podle hodnocení jsem čekala mnohem větší sračku. (16.02.2014)

Takové hodnocení by to mít asi nemělo, ale je to o dost lepší než jaké to hodnocení má - Tady v České republice si totiž pořád představujeme pohádky jako něco, kde musí být princezna co nejvíc načančaná, aby to bylo komediální, a aby byly dobové reálie značně pošramocené - viz gotické hrady a v nich renesanční výbava, atp atp. Jestřábí moudrost nenadchne excelentními hereckými výkony. Nadchne atmosférou a právě i realističností. (jasně, pomineme-li přeměny v jestřábí stvůry atp.) Skvěle vystihnutá je role z/rádce. Ale co už. Hodina a půl tak akorát. mělo by to být na 4*, ale vzhledem k nadhodnocování takovejch hrůz jako je Princezna ze mlejna 1,2,3,4,5,6,7, atd. musím dát 5* (27.12.2010)

"Vládnout smí jen ten, kdo ovládl sám sebe." Hodně ponurá pohádka s pěknou výpravou v kulisách hradu Švihov a tvrze Kestřeny. Hlavním kladem je bezpochyby naprosto vynikající hudba Jiřího Stivína, která pohádce dodává výbornou atmosféru dávnověku. Již úvodní temná kletba je znakem toho, že předlohou zde byla stará irská legenda. Velmi nadčasová je pak myšlenka, že "rádce radí, král vládne." (29.12.2022)