Memento

Myslel jsem si, že už neuvidím nic originálního a kvalitního, že Hollywood už jen vykrádá, točí remake, prequely, sequely a spojuje hrdiny pro "větší " úspěch (Freedie VS Jason). Po tomhle filmu si myslím, že Christopher Nolan je bůh a jen doufám, že bude dál točit, co nejzajímavější filmy. Dnes je velký problém vidět noví film, který je inteligentní, chytlavý, paranoidní a po kterém si nebudete vůbec jisti ničím, kromě toho, že šlo o jedinečnou záležitost. Guy Pearce, C-A Moss, Joe Pantoliano a další předvádějí výborné výkony. Všichni lžou nebo mluví pravdu? Jednou jsem slyšel názor, že Guy Pearce neumí hrát. Kdo si to myslí i po tomhle filmu? (16.06.2004)

Těsně po zhlédnutí jen lehce nadprůměrná kriminálka, kterou citelně vylepšuje geniální koncept, se s odstupem několika minut (nikoliv hodin, dní, či týdnů, jak tomu obyčejně bývá) stává vynikající, jelikož si divák uvědomí, jak moc ho Nolan přinutil vnímat příběh a žasnout nad tím, jak do sebe vše hladce zapadá a bez jediného zašprajcnutí funguje. Takhle unavený jsem po filmu nebyl hodně dlouho. A je to únava vskutku příjemná. (25.08.2009)

Jeden z nejzlatějších námětů devadesátých let, přetaven v nezapomenutelný film, který v plné síle demonstroval světu možnosti hry s vypravěčskou technikou a triky. Nolan navíc skvěle pracuje s náčrtovostí charakterů svých hrdinů (za celý film vlastně nezjistíme jací doopravdy jsou, což je na tom to nejlepší - ponechává nám prostor pro další debaty a interpretaci). Guy Pearce je v ustřední roli seznační a Carrie-Anne na minimálním prostoru maximálně uhrančivá a nevyzpitatelná. Konečná pointa příběhu je pak jako otočení klíče v dokonale naolejovaném zámku, skoro uslyšíte to cvaknutí, které celému filmu dodá definitivní puunc hloubky a účelovosti... Vedle něj působí ono "zdrcující zjištění" v závěru Šestého smyslu jako nepříliš zajímavý, mimochodem utrousený dovětek. 100% (04.09.2005)

Tehdy to byla událost a jméno invenčního Christophera Nolana se začalo ve velkém skloňovat. Dnes je uctívaným polobohem, místy si troufnu tvrdit, že nezaslouženě (poměrně špatně pracuje s emocemi a kupříkladu nechápu jeho pořadí mezi kameramany zde na CSFD). Tehdy „odvyprávěl“ příběh muže, který v souvislosti s vraždou manželky přišel o krátkodobou paměť. Mstít se je proto docela ošemetné, pomůžou polaroidové snímky a tvrdá data vytetovaná na vlastním těle. Holt byla to láska jako trám. Postupně se propracováváme zpět do minulosti, tudíž víme, jak to má celé skončit. Ovšem jak to začalo, to už je o obrácené chronologii tohohle netradičního příběhu. Střih, buldočí vytrvalost pomsty, střih, komu důvěřovat, střih. Guy Pearce i Carrie-Anne Moss jsou fajn, nápad také, ale na zadek zase úplně nepadám. Tedy nepadal jsem léta páně 2000, ani o 17 let později. A ani nikdy mezitím. (21.09.2017)

Při sledování MEMENTA jsem si připadal, že jsem uprostřed nějaké rafinované hry Christophera Nolana. Nolanův sofistikovaný a ORIGINÁLNÍ scénář je společně s Tarantinovým Pulp Fiction to nejoriginálnější, co vlastní Hollywood v posledních několika dekád. Od (ne)ocenění Pulp Fiction a Mementa jsem přestal sledovat a vážit si Oscarové prestiže. MEMENTO skáče sem a tam mezi jednotlivými příběhy, v prostoru i v čase. Pro mladé filmaře a nedotčené diváky to může být novinka, ale tahle metoda byla už použita. Rozesetá struktura vyprávění je k vidění u kultovního snímku Pulp Fiction, nebo Občan Kane. (26.03.2013)