Podnikavá dívka

Hlavu na byznis a tělo na hřích aneb Manhattan CInderella Story. 1) Režisér kvalitních filmů Mike Nichols s pomocí špičkového hereckého ansámblu vypráví popelkovskou pohádku o self made woman za pomoci vtíravé hudby (Let the River Run od Carly Simonové - Oskar, původně zvaná Hymna Wall Street) a krásných obrázků Manhattanu (včetně interiérů z dnes již neexistujících Dvojčat). Ano, tak nějak jsem si život v Americe představoval...zpoza železné opony. Can I get ya anything? Coffee? Tea? Me? 2) Doporučuji ctěné pozornosti typicky americkou diskusi na IMDb, která řeší zásadní věci. Když Tess lhala o své sociální roli, zaslouží si nakonec povýšení (48 diskusních příspěvků)? Je politicky korektní oslovit Katharine na konci bone ass? Jack Trainer si při odchodu ze záchodu, považte, neopláchl ruce, for God´s sake (43 diskusních příspěvků). 3) You can bend the rules plenty once you get to the top, but not while you're trying to get there. And if you're someone like me, you can't get there without bending the rules. 4) Snímek plný dobré pohody a základních životních rad: Dress shabbily, they notice the dress. Dress impeccably, they notice the woman - Coco Chanel. (06.12.2010)

Lehce nadprůměrná komedie. Těží nejen ze svého hereckého obsazení, ale také z jednoduchého, avšak sympatického příbehu. V závěru je sice mrcha Sigourney Weaverová potrestána a Melanie Griffithová po zásluze odměněna, a tak se to dá chápat jako happy-end, ale v tomto filmu mi nevadí. Když si budete chtít odpočinout a lehce pobavit, nemůžu než doporučit. (20.03.2008)

Nemůžu si pomoci, ale i když jsem tento film viděla nesčetněkrát, nějak jsem k němu nepronikla. Melanie mě občas rozčiluje a možná je to dabingem, ale po miliontém OK už se vytáčím. A taky nesnáším 80. léta a zvlášť účes Melanie je naprosto typický a pro mě nepřijatelný...vím, že nejsem objektivní, ale ten film prostě nedovedu mít ráda. Zato Sigourney je roztomilá! (29.09.2011)

Až na ty šílené účesy, které mi občas téměř bránily soustředit se na dialogy, to bylo příjemné připomeutí oblíbené osmdesátkové žánrové klasiky. Fordovi romantické komedie vyloženě sluší, Sigourney si roli potvory užívala s chutí. Celé to je postavené na nápadité variaci tradiční záměny osob, není to hloupé, slušně to odsýpá, nechybí tomu humor ani romantika namíchané ve správném poměru a navíc jsem si tentokrát mohl dávat pozor na nenápadný výskyt hvězd, které tehdy ještě hvězdami nebyly (Platt, Duchovny, Spacey). Na mou osobní topku to sice nedosáhlo, přesto to byly příjemně strávené necelé dvě hodinky. (04.03.2013)

Docela svižná komedie, kterak nová práce sekretářky Tess může znamenat solidní kariérní vzestup. Amerikou vládne business, všude se roztáčí kolotoč peněz, v němž nelze na nic čekat. Kdo zaspí na vavřínech, vlak mu ujede. A Melanie Griffith v něm rozhodně chce na nějakém pohodlném místě sedět. Ona i nekompromisní Sigourney Weaver (která si kdesi v Evropě zlomí nohu, Tess ji zastoupí a hlavně zjistí, že její šéfová chystá zcela bezostyšně prodat její nápad klientovi) jsou sice moc fajn, ale oslavné výroky a nějaké ty herecké nominace bych zase krotil. I když právě na nich to celé stojí. A pak samozřejmě také na gradujícím scénáři a muži za kamerou. Mike Nichols byl vždy respektovaným režisérem, který měl cit pro výběr předlohy a herců, za mě byl ovšem vždy spíš modelovým tvůrcem, který se sice nebál mnohých tabu, ale zároveň byl často studený jak psí čumák. (12.12.2021)