Zákon a pořádek: Útvar pro zvláštní oběti

Musím říct, že ze všech CSI a kriminálek mne tento seriál baví i zajímá nejvíce. Není tak přetechnizovaný, vědecký a za každou cenu líbivý. Propojení pracovních a osobních životů policistů je věrohodné, nepadají trapné vtípky, případy jsou skoro vždy hodně zajímavé. Občas dojde na moralizování , ale není to tak prvoplánové a trapné jako u miamského Carusa a jeho hlubokomyslných monologů, utrápených pohledů do dáli spojených s nasazováním všudypřítomných černých brýlí:-) (06.03.2008)

Důkaz, tak trochu samozřejmý, že i Američané dovedou natočit seriál, kde by se to nehemžilo "týpky" hýřícími výroky "to si piš" "kam jdeš kámo" apod., to všechno donekonečna stále stejněji a bezbarvěji. ÚTVAR svou šablonu vypilovává k dokonalosti, která rozmnožuje rozmanitost detektivního žánru tak, jak je u nás poměrně lehce dostupná: školu českou, německou, francouzskou, italskou, anglickoskotskou doplňuje americká a kanadská, případně australská. Netopíme se tu v gejzírech kečupové krve, nehyneme nudou v stále stupidnějších scénách nekonečných honiček a setřelovaček či přestřelek. Záznam policejního vyšetřování se v mnoha ohledech přes nutná zjednodušení blíží skutečnosti a kupodivu v jeho telegrafickém rytmu zbývá místo i pro lidské charakteristiky nejen členů týmu, ale i pro průhledy do světa amerického nálezového práva a často i duševních dramat obětí a jejich blízkých. Není to evropský rytmus; o tom není pochyb; Spojené státy však také o sobě nikdy netvrdily, že jsou součástí Evropy. Seriál tak nabízí svědectví a pohledy, které jsou namnoze za hranicemi žánrů a nabízených obsahů. Už teď se pohybuje na hranici příležitostnosti a nadčasovosti. Bude zajímavé sledovat z tohoto hlediska další vývoj jeho návštěvnosti a na ní založené křivky popularity. (29.06.2008)

Nové oddělení, které jsme u nás ještě neměli a tak odporné zločiny, že i rituální vraždy jsou proti nim jen odpoledním čajíčkem. Vážně. Sexuálně motivované vraždy, znásilnění, pedofilové...Prostě humus největší. Ale styl s jakým je tenhle seriál natočený nemá konkurenci. Zásluhu na tom mají nejen výborné scénáře, ale především skvěle napsané postavy vyšetřovatelů a herci, kteří se jich bravurně zhostili. Jsou to obyčejní lidé jako my, jen mají jinou práci - práci plnou stresu, psychického vypětí a těch nejstrašnějších skutků, co jsou jen lidé schopni provádět. A přitom si mají zachovat zdravý rozum a pokud možno hlavně odstup...Je sympatické a zároveň krutě reálné, že se jim to nedaří...Ať už Stablerovi, který má půvabnou dospívající dceru a po tom, co vídá, plně chápeme jeho obavy....Bensonová, která je sama "následkem" znásilnění...Cassidy, jehož svět plný hnusu zasáhne natolik, že po několika dílech odchází...Snad jedinou "nejvyrovnanější" postavou je Munch, vpravdě cynický, ale nadmíru schopný detektiv, který si jako jediný dokáže udržet aspoň minimální odstup a je tak podporou celému oddělení. Ale ani on nezůstává nezasažený...Ano, tenhle seriál je hodně temný a musím přiznat, že každý díl je takovým malým televizním "Sedm" - co se týče pocitů z něj určitě...Není to vlastně další známkou jeho kvality? (30.01.2004)

Příšerná hovadina, která se snaží být rádoby realistická. Aneb vítejte ve světě, kde 98% mužů (je jedno, jaké profese či věku) nejsou nic jiného než úchyláci, kteří by znásilnili i svou babičku, kde si vyšetřovatelé dělají, co chtějí, pokud to slouží jejich účelům, kde se hroutí kvůli každému případu a emocionálně ho prožívají, kde ženy jsou v 99% jen nevinné chudinky, kde jsou případy většinou hrozně průhledné a prakticky nikdy není pochyby, kdo je vinen - jen pro to nashánět co nejvíc důkazů, třeba i přitažených za vlasy. (26.02.2021)

V zásadě nuda za max 2*. ALE. Je příšerné, jak si to hraje na "realističnost" a přitom to je celé snůška totálních blábolů a populistických hovadin. Policie průběžně používá zcela ilegální praktiky, vyšetřovatelé jsou předpojatí jak banda aktivistů, zločinci jsou naprosto nechutně démonizovaní a stereotypizovaní podle šablony "velký, zlý, děsivý a nenapravitelný znásilňující cizinec"... prostě všechno tam je přesný opak reality a přitom tam je jasně vidět snaha přesvědčit diváka, že aspoň trochu to právě takhle opravdu vypadá / funguje / je. (19.10.2015)