Vtip

„Patří vědě!“ Viděla jsem hodně filmů o rakovině, ale z tohoto mi vstávaly vlasy hrůzou. Bohužel pro část bílých plášťů je člověk skutečně jen maso a v mašinérii masny jménem zdravotnictví zcela bezbranné. Vivian měla ve svém neštěstí dvě velká štěstí a tou byla vrchní sestra a skutečnost, že v anglicky mluvících zemích mají písmena DNR váhu. V Čechách vám i právník potvrdí, že vaše přání žádný soudný doktor respektovat nebude, ať už je řezník, nebo ne. Proč? Protože za neposkytnutí pomoci je flastr, zatímco za nedodržení přání pacienta dostanete za trest tak maximálně houby s octem v nemocniční kantýně. Jediné, čemu úplně nerozumím, je, proč paní profesorka bez váhání souhlasila stát se pokusným králíkem. Jestli pro tu kapku naděje, nebo že nechtěla umřít sama. Půjdu si natrhat trochu hřbitovního kvítí, abych se rozveselila… :´/ (21.06.2017)

Sto minut pomalého umírání. Vtip rozhodně není patetický film nebo laciný doják -- režie spíš místy musela ubírat plyn, aby byly scény bolesti a nemocniční samoty ukoukatelné i v neděli večer bez psychické újmy. Trochu mi ale scházelo nějaké další poselství a názor filmu -- dojal jsem se nad příběhem, otřásl se nad myšlenkou chemoterapie - to ano. Ale obecné téma smrti příběh věru nerozehrál; za což tedy ony "pouhé" 4*. (04.10.2009)

Velice zajímavé drama, o kterém se ani nedá říct, že to byl film. Mě to přišlo spíše jako dokument. Dokument o umírání. O filmu jsem nikdy nic neslyšel a fakt, že je starý už 11 let mě překvapilo. Emma Thompson zaválela, to se musí nechat. Úlohu splnila na výbornou. Ale kladu si otázku, jestli je třeba takové filmy vůbec točit. To, že je umírání strašné, ví přece každý, takže má cenu si to připomínat ještě ve filmu? Co člověk, to jiný názor. Nicméně už po filmu nikdy nesáhnu, i přes to, že to bylo zajímavé. Ovšem dívat se 90 minut na někoho, jak umírá, to stačí vidět jednou. Jinak Simona Posterová v českém znění byla vynikající. 75% (with J.) (11.01.2012)

Těžké hodnocení. Na jedné straně Vtip disponuje dvěma obrovskými klady, a to je jednak téma a především Emma Thompson v hlavní roli, která hraje bezchybně, na druhé straně je ten film tak tíživý, až nestravitelný, že o nějaké líbivosti a pozitivních dojmech nemůže být ani řeči. Tohle je kompaktní koncentrovaná deprese, kterou by si neměl pouštět nikdo vážně nemocný nebo ve špatném duševním rozpoložení. Umírání v přímém přenosu. Je opravdu těžké hodnotit to hvězdičkami a procentuálně... (10.11.2009)

Zachovat si alespoň špetku důstojnosti v souboji s něčím tak zákeřným jako je rakovina, je zhola nemožné. Tím spíš, že pro muže a ženy v bílých pláštích je "oběť" jen dalším subjektem XY, jehož jméno vévodí pořadníku na rakev. O umírání už bylo natočeno víc než pár filmů, většinou proměnlivé úrovně, Vtip je ale hodně jiná liga. Žádné nabubřelé a prvoplánové srdceryvné výlevy se nekonají, zato se ale před vámi odehrává hodně d-r-s-n-á reality show, jejíž hlavní aktérka v jednu chvíli s ironickým úsměvem a cynismem sobě vlastním komentuje dění v "jejím světě" a za pár okamžiků už málem zvrací vlastní vnitřnosti. Úmyslem určitě nebylo opakované ždímání promočeného kapesníku, ale spíš pozvolné přilévání živé vody do strnule plynoucího toku myšlenek přikovaného diváka. Na to, co předvedla Emma Thompson, neexistují herecké tabulky. To upřímné odhodlání čelit svinstvu hrdě až do poslední chvíle. Ta nezlomná vůle, udržet si nejčernější humor i v okamžicích největší bolesti... Hodně neobyčejný film a mj. další důkaz, že výborný snímek nemusí vzniknout za miliony dollarů pod záštitou velkého studia, ale klidně jako skromný televizní projekt. Zvlášť když máte ty správné lidi (Mike Nichols opět nezklamal). 10/10. (14.10.2007)