Barvy moci

Kdo chce kam, pomozme mu tam ... Ale proč se v tomhle směru angažovat ? Co když za to nestojí žádný z kandidátů ? Co když ve skutečnosti všechny ideály už dávno pohltila cesta k moci ? ... Taková malá milá satira, trochu plachá a nesmělá - jakoby uvažovala, co si ještě může dovolit. P.S.: Přesvědčivější obrázek předvolebního boje mně před nějakým časem ukázal "Kandidát" z roku 1972 s Robertem Redfordem v hlavní roli - ale ten si až tak nehraje na komedii. (26.03.2012)

Režisérský veterán Mike Nichols velmi rád obnažuje mechanismy nejrůznějších her, tentokrát si vzal na paškál rovnou politickou kampaň prezidentského kandidáta (modelovaného podle Billa Clintona) a nešetřil hořkou příchutí. Černé komediální drama tak přináší svěží interpretaci z průběhu jedné nelehké kampaně. Jižanský guvernér a prezidentský kandidát tu přesto ustupuje trochu do pozadí a prostor je věnován jeho nejbližším a spolupracovníkům, kteří tu jsou z čirého idealismu nebo pro to, aby likvidovali skvrny na jeho minulosti (zejména kvůli slabosti pro něžné pohlaví). Místy lehkomyslný požitkář je tak obklopen lidmi, kteří v něj věří, zároveň nenávidí, učí se přijímat kompromisy a jsou pro něho ochotni dýchat, včetně jeho silné, ironické manželky. Každý z jeho štábu tak dostane slušný prostor, aby jen prohloubil pečlivě vybudovanou charakterizaci. Navíc herci Nicholse skutečně milují.. i zde se sešly skutečné herecké ikony a pokud někoho vypíchnout, tak musím svéráznou Kathy Bates a velmi příjemného Johna Travoltu, který opakovaně dokazuje, že comebacky jsou jeho parketou a který velmi přesně odkoukal gesta i mimiku svého předobrazu. Jednoznačný soud ode mě nečekejte, tahle trochu přepálená mozaika drží velmi dobře pohromadě, ale na podruhé jí zřejmě vyhledávat nebudu!! (29.11.2009)

Mike Nichols se nebojí ukázat tu odvrácenou tvář politiky a pro znázornění tloušťky oné vrstvy špíny si vybral rovnou souboj o křeslo nejvyšší – prezidentské. Barvy moci nejsou zbytečně vtipné, spíš víc ukecané a zalidněné pestrou plejádou nepříliš známých tváří. Krom Travolty zde září Emma Thompson a Kathy Bates. Z těch dobrých herců malých rolí nejspíš zaregistrujete „tu holku z Pohotovosti“, „toho chlápka z CSI: Las Vegas“ a „Džejára“. Pochopitelně nemůžu opomenout kouzelnou kreaci Billyho Boba Thortona. Herce si Nichols prostě vybrat umí, téma rovněž a i přes místy patetické sklony se jedná o příjemný film, vykládající na stůl karty nepříjemných skutečností. 75% P.S: Pokud vás téma amerických voleb skutečně zajímá, doporučuji velmi působivý dokument Street Fight (2005), který je asi desetkrát přímější než Barvy moci (čili jestli budete po Primary Colors z čachrů kolem voleb rozčarování, po Street Fight upadnete do stavu těžké deprese). (12.04.2006)

Dve tretiny filmu to vyzeralo ako brilantná satira, ale potom akoby sa do toho zastarela patriotická cenzúra. V závere ma sklamal vášnivý idealizmus práve od ľudí, o ktorých si myslím, že sú cynici do špiku kostí. Zdalo sa mi, že chce film a jeho posolstvo zámerne zmäkčiť, obrátiť na ružovú farbu to, čo je očividne špinavo šedé. Typicky po americky pridať na záver ten záblesk nádeje, že ľudia (a politici) sú vlastne dobrí a *fakt to robia pre ľudí*. To iste... Ale možno aj o tom to je - možno v mašinérii politiky naozaj existujú ľudia, ktorí odmietli stratiť ilúzie a udržali si ich napriek všetkej špine (Libby) - lenže ilúzie za každú cenu sú naivitou a ak sa predsa len stane niečo, čo ich vyfacká a ukáže nositeľovi realitu, riziko trvalého poškodenia je oveľa vyššie. V prípade Jacka Stantona sa však prikláňam k tomu, že on svoje ideály len šikovne predstiera - aj sám pred sebou. To je vrchol politického sebaklamu :-) Ale dobre, zaslúži si to pekné 3* za dobre vyprofilované postavy, slušné výkony a hromadu dobrých detailov, ktoré dotvorili remeselne zvládnutý celok. (12.07.2012)

Tento film je urceny naivnym ludom akym je postava dobrosrdecneho cernoska Adriana Lestera z ktoreho pohladu sledujeme zakulisie kampane kandidata na prezidenta. Pretoze len tak naivnych ludi sokuje pravda, ktoru sa dozvedia v tomto filme a ktora je podavana ako nejaka sokujuca novina. Ze politika je svinstvo a nikto v nej nie je sväty. Ak sa tam niekto taky najde, tak sa skôr ci neskôr sam picne. A tato velka sokujuca pravda nam je zdlhavo podavana nekonecne 2 a pol hodiny. Ked odhliadnem od tejto postupne stale otravnejsej snahy, tak ani samotny pribeh postav nie je dvakrat strhujuci alebo zaujimavy. Ani to, ze Travolta vyzorom alebo sexualnymi eskapadami pripomina Clintona, ma uz prilis nerozosmialo. Po kazdej stranke to je priemerne. Takze nakoniec som sa najviac bavil pocitanim cameo vystupov rôznych hviezd, ktore som v dobe uvedenia nepoznal. Z hercov aspon obcas pobavi jedine Billy Bob Thornton. Ostatni su nevyrazni, takze ak film neuvidite, tak o nic nepridete. 5/10. (16.02.2018)