Tenet
Tenet
Tenet
Tenet
Tenet
Režie:
Christopher NolanScénář:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Ludwig GöranssonHrají:
John David Washington, Robert Pattinson, Elizabeth Debicki, Kenneth Branagh, Aaron Taylor-Johnson, Michael Caine, Clémence Poésy, Dimple Kapadia (více)VOD (6)
Obsahy(1)
Hlavní zbraní hrdiny akčního sci-fi spektáklu filmového vizionáře Christophera Nolana je jediné slovo - TENET. V temném světě mezinárodní špionáže bojuje o záchranu celého světa. Vydává se na extrémně komplikovanou misi, ve které pro časoprostor neplatí pravidla, tak jak je známe. (Vertical Entertainment)
Videa (5)
Recenze (1 451)
Nevím, co na tom komu připadá složitýho. Stačí si představit čas jako klubko nití, zapálit ho a poslat ho do série propojených spirál uvnitř dalších propojených spirál, kudy se bude pohybovat samozřejmě bez ohledu na gravitaci, až se vynoří v blouznivém snu, který se zdá něčemu v zákulisí vesmíru. Fakt, takhle primitivní to je. První polovina je bondovka, jakou by natočil Michael Mann - taková jakože seriózní a ne úplně zábavná, třebaže se tu loupeže provádí stylem Rychle a zběsile - potřebujem něco ukrást, tak nabouráme letadlem do trezoru, to dá přece rozum. To platí i o automobilové honičce, ale jednotlivé typy akčních scén (bitky, honičky, přestřelky) hlavně demonstrují reverzní princip filmu, který se naťukne v první polovině a v druhé vám zavaří hlavu. Problém vidím trochu v tom, že pouštět si auta rotující po dálnici pozpátku je taková divná atrakce a popsané verbálně ty scény zní zajímavěji, než jak vypadají… Jinak o co ve filmu celou dobu jde a jak to tak nějak funguje zhruba chápete, ale abyste to rozpletli kompletně napoprvé zjevně nebyl tvůrčí záměr. S tím jsem ale problém neměl, pro mě nefungovaly hlavně postavy. Ústřední agentská dvojice je charakterově i herecky dost nevýrazná a chybí jim i nějaká osobnější zainteresovanost do mise - v podobném Inception měl hrdina jasnou osobní motivaci a minulost a sledovali jsme herecky hodně sympaticky poskládanou partu. Nikdy předtím mi ta údajná nolanovská chladnost nevadila, ale tohle je fakt velkolepý a pozoruhodný intelektuální konstrukt bez srdce. Když tedy pominu Nolanovo vyznání lásky luxusním oblekům. ()
Na rovinu říkám, že jsem některé hrátky s časem fakt nepobíral a nemyslím si, že se tím Nolan směrem k dívakovi nějak zabývá, naštěstí to funguje i na holým klacku, takže jsem si film užíval. Hned úvodní akční scéna mimořádná dobrota, kterou přibíjí snad jen "auto akce", nevím jestli je to půlročním kino absťákem a nebo uměním Nolana, ale opravdu jsem se občas z dokonale promakaných scén vznášel v nebi. Film má napětí, neuvěřitelný tempo a pokud ten děj necháš plynout, pochopíš základ, tak si myslím, že k super zážitku to bohatě stačí a ještě k tomu máme na světě další kvalitní soundtrack, perfektně sedí k obrazovému dění na plátně. Tenet je vysoká filmařská. ()
Banální zápletka, ve které dvě postavy (muž a žena s chemií) mluví normálně a všichni ostatní v takových šifrách, aby se dala bez okatých nelogičností rozvinout v dějově ultra-sofistikovaně působící spektákl plný nečekaných situací a nevídaných vizuálních atrakcí. Respektive jedné nevídané atrakce, kdy v jednom záběru běhají jedny postavy dopředu a jiné pozpátku a nevypadá to ani směšně ani divně, ale naopak naotřele a efektně. Nolan se vyznal svému fetišu k časovým paradoxům přehledně a smysluplně v Inception a nyní ho už jenom variuje do jiných teoretických rovin a prolíná jej novými subžánrovými prvky (zde Bondovky). A čím dál více mlží, předstírá, uměle komplikuje a nafujuke kam až to jde, aby vše posunul ještě dál a výš než naposledy a současně lišácky skryl absenci nosného dějového podkladu (jakým byly v Inception sny). Pomrkávání na přemýšlivého diváka hláškami typu “Ty vůbec netušíš o čem mluvím... Odpověď: Ne, ale zní to nesmírně důležitě.” je pak možné chápat jako alibizmus, ale já ho vnímám spíše jako prosbu o shovívavost k vědomým logickým nedostatkům a naopak docenění jeho odvahy a výjimečné žánrové progresivity. TENET je totiž skutečně techno-thriller z jiné dimenze. Poslední scéna s Pattinsonem mi v kontextu s diváckým rozpoložením z filmu, který mě místama málem rozesmál svojí cheesy absurditou, připoměla Caspera Van Diena ve Starship Troopers. A vlastně to bylo to nejlepší, co mě u TENETu mohlo potkat, pokud ho mám mít rád. P.S. Göransson válí, dal tomu říznější a inovativnější tón, než bychom se dočkali od Zimmera (který by byl ale příjemnější pro samostatný poslech). ()
My dva s Chrisem to máme asi tak: on sedí naproti u stolu, s prskáním chrlí konspirační teorie a mává u toho rukama a já sedím za plexisklem, na kterém se zachycují kapičky jeho slin, a s tepem na úrovni spánku s otevřenýma očima mě jeho slova míjejí obloukem a já zívám a dívám se na hodinky, kdy že už bude konec tohoto randíčka, na které chodím jen ze setrvačnosti, a zabíjím čas přemýšlením, jak brutální ekostopu ten jeho cirkusový výstup zanechal. Jeho filmy – a postavy především – jsou prostě studené jak psí čumák. Emocionální zapojení nula, racionální bohužel taky. Interstellar mě sice na podruhé obměkčil, ale po zhlédnutí Tenet odkládám revizi Inception asi o dalších deset let. Dunkerk podruhé vidět netřeba a Tenet leda v příštím životě. Nebo v minulosti, která je budoucnost? 🤷♀️ Mindfuck, vůči kterému jsem frigidní. ()
Z Teneta jsem zmatený. Ne teda z jeho neusledovatelného děje, ale třeba z toho, jak jde tolik prostředků a nesporných kvalit tolika lidí vlepit do něčeho tak absurdního. Do filmu, který vyžaduje, abyste si vzali tužku a papír k popsání vztahu všech se všemi, ale zároveň spoléhá na naivní důvěřivost v těch nejbanálnějších interakcích, které budují drama logikou cimrmanovské divadelní hry. Když je boj za záchranu světa proti HORŠÍMU NEBEZPEČÍ NEŽ NUKLEÁRNÍ HOLOKAUST rváno na lidskou rovinu tím, že jediná ženská postava je emocionálně i fyzicky paralyzována, aby si ji mohli chlapi poponášet a mohla podléhat svým emocím a učit lidi (tedy muže) o síle tentokrát mateřské lásky - není to legrační jen při nějakém feministickém čtení, ale čistě svou nemotorností a deklamativností. V tom filmu je scéna, kdy muži dramaticky pronáší věty o tom, jak hrozící riziko zlikviduje všechny a všechno na planetě, aby se hrdinka připojila s dotazem "I mého syna?", která je všemi promptně ignorována, ale dramaticky během té věty zabručí pseudo-Zimmerova hudba. Což je úžasná ukázka (ne)schopnosti Christophera Nolana vložit do svého filmu lidské emoce, o což se bohužel nepřestává pokoušet. Nolanova neschopnost vyvolat pro mě jakýkoliv zájem o postavy je problematická primárně proto, že neustále vkládá scény, které tento zájem předpokládají. Já nepotřebuju film založený na empatii vůči postavám, ale Nolan chce, aby jeho filmy i takové byly. Každopádně nejsem ani tak zmatený ze zmatků v tom filmu, které považuju za záměrnou vrstvu a nevyvádí mě tedy z míry, že něčemu nerozumím. Jsem zmatený tím, že nevím, co by mě mělo pozvat ke vstupu a z čeho by měla pramenit moje potěcha z toho filmu. Přirovnal jsem to, uznávám, že s trochou jízlivosti,k sporťáku, co si muži v krizi středního věku hýčkají v garáži. Arbitrárně mu přikládají velkou váhu a jeho existence je pro ně naplňující a uklidňující, je do důkaz jejich statutu, vkusu a nadřazenosti. Ale kdo nesdílí náhodné přiřazení kvalit, ten se tomu směje - a to je můj případ. Já mám docela rád absurdní režijní exhibice a prvních pár minut mi ten film byl sympatický tím, jak v něm je všechno přes čáru a elementární logika je obětována zábavně nesmyslným, ale okázalým pitomostem, a tak to bylo fajn. Líbila se mi drzost filmu, který vyžaduje maximální soustředění a jeho fanoušci budou na každou výtku reagovat nesnesitelným "to je proto, žes to nepochopil", ale zároveň je započat větou "nesnaž se to pochopit, musíš to cítit", kterou zakrývá všechny lapsy ve funkčnosti toho, co se děje. Měl jsem dojem, že ten film dává sebereflektivně najevo, že ví, že estetika chytrosti je tu jenom ornamentální vrstva bez jakékoliv další hodnoty. Což by byl dobrý začátek. Jenže to nevydrželo. Asi i díky předvídatelnosti. Je to možná paradoxní výtka, ale po bitce v úložně je jasné, jaká bude pointa filmu, takže začíná být iritující, proč k tomu musí být tak doklopýtáno. A při nutnosti se tak maximálně soustředit a přitom neustále omlouvat pitomosti jak z béčkového akčňáku (žádný z heistů by nemohl vyjít, ignorována jsou základní bezpečnostní opatření - jeden z důvodů, proč je ten film tak nepřehledný, je ten, že když o něm přemýšlíte a snažíte se v tom udělat jasno, jak se film tváří, že vyžaduje, musíte zároveň počítat s tím, že v něm náhodné věci nemusí dávat ten nejjednodušší smysl a jakákoliv snaha tvořit si v hlavě mentální mapu je nemožná, když nemůžete vědět, jestli si najednou Nolan neřekl, že tahle zjevná samozřejmost se ho netýká) se to rychle omrzí. U Nolana se bere jaksi samozřejmě, že jeho filmy jsou chytřejší než divák a člověk má sklonit hlavu, pokud neviděl film pětkrát, a nestěžovat si. Já nechápu, proč by mělo být v tomhle konkrétním případě nejasné, kde hrdinové jsou a kdo jsou vlastně ti lidi, kteří na ně střílí, a nechápu, proč bych si měl pouštět film víckrát, abych to pochopil. A považuju za celkem drzý požadavek ze strany tohohle produktu, že bych za něj měl platit víckrát, a až pak směl říct, jestli se mi líbí nebo ne. Nevidím jediný důvod vygenerovaný dílem, proč by některé informace, které jsou nejasné, nejasné být měly. Tenet je prostě mix banality a překombinovanosti, k jehož ocenění nad rámec nepopiratelné technické opulence necítím žádnou potřebu. Můj komentář se asi bude vyvíjet, až se mi to trochu roztříbí. PS: Zimmerův fanoušek jsem nebyl nikdy, ale teda zlatý on - tohle fakt zní jako parodie na hudbu Hanse Zimmera z před deseti lety. Jediné horší než Zimmer je někdo, kdo je víc Zimmer než on. PPS: Kenneth Branagh slaps! Ale Nolanovi neodpustím, že nás ochudil o nejvíc awkward cestu z rodiného plachtění v historii. () (méně) (více)
Galerie (75)
Zajímavosti (65)
- Již během natáčení byla zveřejněna informace, že herci četli scénář za zamčenými dveřmi. John David Washington (Protagonista) se to zdráhal potvrdit. Uvedl pouze, že byl izolován v kanceláři Christophera Nolana a během čtení kromě klasické hudby poslouchal i soundtrack k filmu Interstellar (2014) od Hanse Zimmera. (MartinS96)
- Ve filmu se dvakrát objeví automobil Škoda. V prvním případě ho řídí sám Protagonista (John David Washington), když se vrací z větrné elektrárny, a ve druhém případě slouží jako služební vůz estonské policie. (LucasAbelle)
- Christopher Nolan konzultoval záležitosti týkající se entropie s uznávaným vědcem Kipem Thornem, s nímž spolupracoval již na filmu Interstellar (2014). (MartinS96)
Související novinky
Warner Bros. chce získat zpátky Nolana
Po turbulentním období, příchodu nového vedení a nově naleznuté stabilitě to vypadá, že studio Warner Bros. opět hodlá začít pečovat o vztahy s uznávanými filmaři. Ty byly narušeny během pandemie a… (více)
Christopher Nolan odhalil svůj příští film
Režisér Christopher Nolan byl jedním z prvních filmařů, kteří se loni rozhodli vyzkoušet sílu kin během pandemie, když de facto vlastnoručně protlačil svůj snímek Tenet k letní premiéře. Místo… (více)
Nová sci-fi Garetha Edwardse nabírá hlavní hvězdu
Britský režisér Gareth Edwards (Godzilla, Zakázaná zóna) se po svém posledním režijním počinu v podobě velkolepého Rogue One: Star Wars Story z roku 2016 chystá po letech vrátit k žánru sci-fi s… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů
Nejoblíbenější uživatelé ČSFD se tradičně svěřují s osobními topkami 3 filmů (a seriálů), uvedenými v našich končinách (nebo kdekoliv jinde) v uplynulém roce, a od letoška jejich řady rozšiřují taky… (více)
Reklama