Přátelé

Přátelé jsou jako první přítel(kyně) mezi sitcomy. Víte, jako osoba, díky které máte hlavu neustále v oblacích a spodní prádlo neustále na podlaze, ehm. Je to sitcom, se kterým se prostě musejí srovnávat všechny, co přišly a přijdou po něm. A že laťku nastavili sakra vysoko (narozdíl od přítele) Tak vysoko, že se jí nikdo krom W&G ještě ani nepřiblížil. A že už jich bylo... Jéžiš, jak já miluju Přátelé se ani nedá popsat. Jsou to prostě mí přátelé... (19.05.2007)

60% - Asi budu prohlášen za kacíře, ale Friends považuji pouze za Beverly Hills pro odrostlejší děti, s trochou neškodného humoru navíc. Nevyhledávám je, ale když už je někde vidím, většinou mi nevadí. Mé nižší hodnocení je možná dáno tím, že hodně zejména mladých lidí sice považuje Přátele za super sitcom, ale nadsazené vztahy mezi postavami (pěkně po americku) už berou jako vážně míněné. (25.04.2006)

Naopak mně přijde, že jako jeden z mála seriálů, má tendenci vzestupnou. Když ho dávali poprvé, tak jsem si ho zamiloval až asi někde u šesté série. Změnil se trochu styl humoru a já bych řekl, že k lepšímu. Je pravda, že hlavní hrdinové se v jednom díle dostanou do tolika trapných situací, do kterých se já nedostanu za celý život, ale i v tom spočívá jeho krása. (21.06.2005)

Kultovní sitcom, který jsem žral jako dítě a na který se kdykoliv rád podívám i v současnosti. Šestice přátel zde prochází legračním dobrodružství. Mou nejoblíbenější postavou je Chandler, který se snaží být za každou cenu vtipný, což se mu také daří. Po dlouhou dobu to byl nejlepší sitcom co sem znal, ale přestože byl překonán některými novějšími sitcomy, tak na svém půvabu neztrácí a stále má svoje kouzlo. (17.01.2011)

Přátelé byli a zůstávají vlajkovou lodí všech sitcomů a už od počátku je doprovázel výjimečný komerční úspěch prakticky všude, kde byl seriál uveden. Podílela se na něm scénáristická špička, šlo o týmovou práci deseti až dvanácti scénáristů a seriál měl i silnou reklamní podporu. Jeho úspěch jednak stál na modelu šesti vyhraněných protikladných charakterů a na druhé straně stavěl na humoru vyplývajícím z postojů a myšlení teenagerů, který si hrdinové uchovávají i v dospělosti. Typická je neměnnost chování slavné šestky i v pozdějších sériích. Stále se zamilovávají, rozcházejí, hádají a usmiřují, jako by jim bylo šestnáct let, i když protagonistům už táhne na třicítku. Dítě nebo manželství je pouhou kulisou. Pohodovost, která ze seriálu čiší, spolu s řadou slovních hříček a hereckým výkonem hlavních hrdinů pochopitelně vedly k úspěchu. Po první sérii bych dal 95 %, ale časem se mi seriál poněkud přejedl opakováním stále stejných schémat. Celkový dojem: 65 %. (14.06.2006)