Velký hack

Velmi důležité téma, bohužel ale špatné zpracování. Velký důraz na moc technologických gigantů, malý důraz na poselství pro koncového uživatele, tedy pardon, produktu. Pro člověka, co je tématikou ochrany osobních dat nepolíben bude dokument jistě přínosem. Pro člověka, co už si nějaký ten pátek dává pozor na to, co sdílí na sociální sítě, to bude spíš lehce nudná podívaná se zbytečně dlouhou stopáží. Brittany Kaiser je zajímavá postava v celé problematice a v každém případě jsem rád, že jsem viděl její pohled. (20.08.2019)

Osobní data - nejcennější komodita světa. Šílený. Jinak cením Netflix, že touhle populárně naučnou a poutavou dokumentární tvorbou dostává tyhle důležitý témata mezi masy, protože seč je to škoda, do kin se na dokumenty nechodí (a ani Michael Moore to už nezachrání). Pokud to uvidí aspoň zlomek z těch 150 milionů netflixáckejch předplatitelů, tak by to nějaký rozdíl mohlo udělat. Sociální sítě nás přece měly spojovat, a ne využívat našich osobních údajů, aspirací a názorů, aby nás pak o to víc rozdělovaly. Neříkám, že by si lidi měli hned smazat všechny svý instagramy a facebooky, ale spíš přemýšlet a zpochybňovat to, co se nám snaží tyhle sítě pomocí reklam vnutit. Vždyť náš názor a pohled na svět je pořád to nejcennější, co máme! Takže no more manipulaci, sakra! (25.07.2019)

V současné společnosti se často mluví o tom, že lidé jsou jen ovečky, které opakují názory ostatních a vydávají je za své. Přitom ovečky jsme všichni dlouho a dobrovolně díky moderním technologiím. Skvěle to řekl Jaroslav Dušek, a tady budu parafrázovat – kdyby vám někdo přikázal, že musíte nosit každý den při sobě zařízení, které monitoruje veškerý váš pohyb a odesílat z něj někomu svoje osobní údaje, málokdo by k tomu svolil. A přitom to děláme z vlastní vůle a ono zařízení je samozřejmě mobilní telefon. Není divu, že osobní údaje se staly žhavou komoditou a spousta společností je přeprodává. A nedělejme si iluze, že se to neděje v EU, která zavedla GDPR. Tahle data jsou pak jen dalším nástrojem k manipulaci s lidmi. Začínám si myslet, že tohle chování (tedy manipulace s ostatními) je vlastně přirozeným lidským chováním. A čím výš na společenském žebříčku stojíte, tím je to horší. (05.11.2022)

Meh. Pokud jste četli jeden náhodný článek o Cambridge Analytice, tak vám dokument nepřinese nic nového (měli to, prodali to, end of story). Hrdiny dokumentu jsou sympatický vousatý expert s protivným morálním nadhledem a dva pofidérní whistlebloweři (týpek s růžovými vlasy a paninka, co popíjí koktejly v bazénu), ze kterých má člověk pocit, že jsou v dokumentu jen proto, aby světu ukázali, jak jsou cool a ve správnou chvíli stáli na dobré straně. V dokumentu se tohle ale bohužel moc neadresuje a režisér jim jejich pózičky promine. Do toho je to celé tendenční as fuck (zlí, zlí Republikáni!), proložené vizualizacemi k nebi stoupajících dat, které saje zlý facebook. Velké ach jo. (18.08.2019)

Pokud to má člověk hodnotit jako film, tak jako by se snažil o dvě trochu rozdílné věci - popsat problém zneužití dat v obecné rovině, a krom toho vykreslit, jaký dopad to má na jednotlivé aktéry. A také, jestli se mohou očistit, pokud se na něčem podobném podíleli. Přiznám se, že mě bavila spíš ta první rovina, která je opravdu děsivá. Možnosti manipulace, které jsou dnes ve službách politiků, jsou prakticky neomezené. A zdá se, že s tím nejde nic dělat. Na druhou stranu příběh Brittany Kaiser jde vnímat různě. Asi mě trochu štve, že se tenhle typ dokumentu věnuje pochybnostem jednoho ze strůjců, než aby šel víc do hloubky například toho, jaký do má celé dopad na lidi z Trinidadu. V tomhle se The great hack zastavil někde na půli cesty, a začal řešit téma sice zajímavé, ale jakoby tím oslaboval hlavní výpověď. (25.05.2020)