Hudba mého života

„Doufám, že přes své ambice postavím most a ne zeď mezi mnou a rodinou.” - Tenhle životopisný film má svoje mouchy, tak třeba bez těch muzikálových scén bych se klidně obešla. Nicméně celkově z toho jde taková příjemná pozitivní energie a soundtrack je také poměrně vydařený. +++ „Synu, ten Bruce Springsteen, je to jistě Američan?” - „Ano. A není to Žid.” - „Četl jsem texty. Bruce říká: tvrdě pracuj, nevzdávej se, cti své rodiče. To musí být Pákistánec.”  (70%) (13.05.2023)

Jistě, je to další z mnoha naprosto stejných generických příběhů o generačním střetu a hledání sebe sama v teenage letech (což je zvláštní, vzhledem k tomu, že jde o film podle skutečnosti) a dramatický oblouk zde v podstatě neexistuje, ale nám, kdo víme, že Bruce changes everything, Bruce IS everything, se na to stejně kouká moc dobře. (11.03.2020)

Springsteena si poslechnu rád, i jeho rozumné a zralé názory na život, ale nepotřebuji k tomu plytce vyrobenou tuctovost, plnou patosu a klišé. 1) Zarazila mě kombinace Springsteenovy hudby jako symbolu naplněného života a synthpopu._____ 2) Vystupují tu 21letý Angličan Viveik Kalra (Pákistánec Javed), Aaron Phagura (sikhský kamarád Roops) a 21letý Dean-Charles Chapman (Matt s melírem)._____ 3) Fakt, že film je založený na skutečnosti, nemá žádnou relevanci. Skutečnost je někdy pěkně nudná. (17.12.2020)

Obrovský potenciál (alespoň pro fandu Bosse) je dlouho naplňován (první půlhodina filmu), aby byl postupně stále více zabíjen neskutečně trapnými muzikálovými vložkami. Od téměř pětihvězdičkového hudebního filmu (sekvence v níž hlavní postava poznává Bossovu muziku, je fenomenální) až k natahovanému blábolivému kýči, kde v závěru leze neustálé opakování songu The Promised Land už vyloženě na nervy. Zkrátit, vyhnout se roztančené bollywoodské křeči a byl by z toho možná i hudební film desetiletí. Takhle bohužel jenom promarněná šance, kterou bych novým zájemcům o tvorbu Bruce Springsteena (vyjma zdařilé úvodní cca půlhodiny) raději asi ani nedoporučoval. To už si spíše, tak jako hlavní hrdina, pro začátek obstarejte alba Born in the U.S.A. a Darkness on the Edge of Town. A pak můžete pokračovat: The River, Born to Run, Tunnel of Love, výběry jako The Essential nebo Tracks... Je toho k poznávání dost. Vyprávění o tom, jak to mají pákistánští přistěhovalci v Británii těžké, je určitě taky dost. Tenhle film se pokusil smíchat obojí dohromady. A to nejhorší na něm je, jak silně je znát, že se to mohlo opravdu povést. (09.09.2021)

Kromě názvu „Blinded by the Light“ ztraceném v překladu jako „Hudba mého života“ nepřináší tento jalový film na dnes už hodně přeoraném filmovém muzikálovém poli vůbec, ale vůbec nic zajímavého. Po stokrát viděných klišé (Javedova osamělost, Javedovy první nesmělé pokusy o psaní, Javedovy první nesmělé pokusy o dívku, Javedovo prozření díky textům Bruce Springsteena, Javedův střet s ortodoxním otcem, atd.) děj postupně sklouzává k černobíle a šablonovitě podávanému „střetu“ dvou kultur, vrcholícího nevěrohodně působící bitkou mezi bojechtivými britskými skinheady a mírumilovnými pakistánskými svatebními hosty. Na konci filmu pak diváka čeká kýčovitý, slzopudný a patetický závěr s nezbytným, dopředu očekávatelným Javedovým deklamováním o důležitosti splnění si vlastních snů, načež otec i syn smířeni odjedou v autě za „Bossova“ hudebního doprovodu vstříc světlé budoucnosti v Zaslíbené zemi. Patrně v USA. Aleluja... (15.04.2023)