Režie:
Antonín MášaKamera:
Richard ValentaHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Gabriela Wilhelmová, Dana Syslová, Evelyna Steimarová, Naďa Konvalinková, Zdena Hadrbolcová, Táňa Fischerová, Ondřej Vetchý, Leoš Suchařípa, Josef Somr (více)Obsahy(1)
Velkým zklamáním pro příznivce Antonína Máši byl ambiciózní snímek Skřivánčí ticho, který měl premiéru v květnu 1990. Režisér si v něm předsevzal postihnout osobní i uměleckou krizi jednoho umělce, skladatele vážné hudby, který odchází na venkov, aby si tam uspořádal myšlenky i načerpal inspiraci. Společenská moralita však vyznívá falešně, stěží dokáže přesvědčit jak o životnosti jednotlivých hrdinů, tak o uvěřitelnosti událostí, jimiž procházejí. Autorský Mášův projekt byl s rozpaky přijat již v době svého vzniku a časový odstup jeho nedostatky, zvláště samolibou sebevzhlíživost, ještě umocnil. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Poselství filmu tam bylo, vlastně docela očividné a pochopitelné. Jenže to zabředlo hlavně ve scénáři, postavy herci hráli. Zkažená příroda betonem a asfaltem dokreslila celou atmosféru toho proč skladatel plakal nad svým rodným krajem. Co mě tam štvalo nejvíc byly asi postavy skladatelových "přátel" v pozici uměleckých kolegů a otravných společníků s jejich volezlým smyslem pro humor a rádoby velkých slov. Mně se to vlastně docela líbilo, ale některé prvky jsem nechápal a jiné nepřekousl jako pravdivé. Čepkovi to sedlo. ()
Zvláštní priority mají hrdinové tohoto filmu. Vznikl těsně před změnou režimu, a mě nejvíc zaujala krize umělce-skladatele, který neví jak dál, když není hrán, a tak se jede rozptýlit na rodný venkov, kde si žije po svém jeho bratr a umělec se pokouší pochopit jak to vlastně žije a čím. Vedle dramatické krize skladatele je to příběh o tom co dělat, když mají lidi peníze, kam je vrážet a jak shánět stavební materiál. ()
Mášu mám hodně ráda, jeho Hotel pro cizince řádím k nejlepším šedesátkovým filmům. Film Skřivánčí ticho měl premiéru až po sametové revoluci a bohužel neměl čím zaujmout. Chybí nadčasovost, cokoliv, co by film povýšilo a udělalo z něj nezapomenutelný zážitek. Žel nefunguje příliš ani jako svědectví doby, byť nepostrádá úsměvné momenty. ()
V tomhle kousku mně neskutečně štvala pí. Hadrbolcová, ta byla tak neskutečně vlezlá a uječená až hrůůza. L.Frej byl chudák ale strašnej sympoš. Příběh je trošku podivný ale film celkem ujde i se rvačkou mezi Frejem a raplem Čepkem. Pan Suchařípa se opět předvedl se svým hlasem který je strašnější než škrábání nehty o plech ale člověk se nad tím už jen zasměje. Velký kousek předvedl Jenda Schmid, který byl na zabití. Hodnotím kladně.:-)) ()
Zvláští film, o jedné rodině či spíše dvou bratrech, jeden bydlí ve městě a je to skladatel vážný hudby a druhý žije na venkově a je předseda a žije si po svém. Buduje kde se dá, a všude leje beton či něco staví, což jeho brácha špatně nese. Zajímavý pohled jak se co dělalo , mnohdy platilo ruka ruku myje. Těžko to nazvat jen jako drama, spíš nepovedená moralita. Za zmínku určitě stojí trojice ožralých umělců co se chovají jak dobytek. Film je na jedno zkouknutí málo, na to aby se v něm člověk vyznal a lépe to pochopil. ()
Reklama