Ani ve snu!

Těžko uchopitelný námět není bez zajímavosti. Ale nudné zpracování odkazuje film někam do spodní části žebříčků kvality či oblíbenosti. 1) Parkour mi přijde jako velmi sexy sport. Oblečení je ovšem už sexy podstatně méně (u obou pohlaví)._____ 2) 19letá Barbora Štikarová (Laura) působí jako analogie Polívkové v Účastnících zájezdu, ale nemá ani její charisma, ani herecké schopnosti._____ 3) Pár pěkných herců: 25letý Toman Rychtera (Luky), 19letý Adam Mišík (Andreas), 18letý Jáchym Novotný (Alex), tracery - neherce neznám a neumím tedy zařadit._____ 4) A to proskakování tramvají se mi líbilo. (17.10.2020)

Viděno jako česká předpremiéra na slavnostním zahájení festivalu Finále 2016. Trochu mám pocit, že dávám lepší hodnocení, než bych normálně udělal. Ale to skákání stálo za to. I vykreslení rozporů a nepochopení mezi dospívající dcerou a její matkou je ucházející a věrohodné. Snová část je sice podivná, ale kde jinde si může dívka plnit své sny? Hlavní postavou je Laura (Barbora Štikarová) se svojí nevyrovnaností, váháním, tápáním a hledáním. Touží po citu a po porozumění. Ale ničemu z toho, co se přihodí, nerozumí a ani nechce pochopit. Z dalších rolí: vytoužený cíl Luky (Toman Rychtera), Lauřina probuzená matka Marcela (Klára Melíšková), snaživý Alex (Jáchym Novotný), Lauřina nejlepší kamarádka Kája (Veronika Pouchová), nový soused Andreas (Adam Mišík), jeho otec - nápadník Ota (Jan Vondráček) a Lauřina sokyně Denisa (Martina Kavanová). A tak se nám dostává určitý druh sondy do duše a do života dospívající dívky. Není to nejhorší. Není to nejlepší. A tak je čas na skákání! (30.04.2016)

Příběh o zamilované holce, parkouristce, která omdlévá ve výtahu a následně sní s dopadem na realitu. Bohužel se vůbec neumí chovat (nejen k rodičům, ale ani ke kamarádům a jiným vrstevníkům), čímž přichází o značnou porci potenciálních sympatií. Plusem je vyobrazený parkour, minusem chatrný scénář a skoro žádný děj. Škoda, že tramvaje někdy nemívají dveře otevřené po obou stranách, aby jimi šlo takhle proskakovat... (09.11.2019)

Možná už začínám stárnout, nicméně všechno pozlátko a rádoby Hip image snímku jdou úplně mimo mě. To co se snaží fungovat ani ne hodinu a půl v kině jako moderní záležitost pro mladé, která má nějaký hlubší přesah, pro mě jednoznačně padá na hubu. Ploché a podivné postavy, dialogy trestuhodně mimo a jeden velký pseudoart, který se tak moc snaží něco divákům sdělit, až nesdělí vlastně ve výsledku nic. Když už totiž i v dramatických momentech film působí spíše komicky než vážně, je něco hodně špatně. O plynulé a logické výstavbě děje a rozvoji postav který má hlavu a patu ani nemluvě. Zkrátka, asi jsem totálně out v tomhle případě, ale za mě ani v rámci možností slušné audiovizuální zpracování nezachrání snahu o to, házet rádoby hluboké nápady o stěnu s nadějí, že se alespoň něco chytí. (28.04.2016)

Známému producentu Oukropcovi nechybí odvaha jít proti proudu mainstreamu. Jen odvaha ale kolikrát nestačí. Nově se ocitl i v režijní sesli, kde nedokázal dát příběhu zvlhlé Laury tvar. Šestnáctiletá Laura žije v podstatě dvojí život. Ve skutečném světě už by ráda roztáhla nohy parkouristovi Lukymu, k němuž cítí svíravé vaginální stahy, ale on jejímu pubickému ochlupení nepodlehl. V jejím vysněném světě, plném komických a romantických vizí, je s Lukym v dokonalém souladu, je jen její. Z filmu jsem si neustále nemohl vybrat, která linie je pro děj dobrá, a která naopak překáží. Nakonec nebyla optimálně zvládnuta ani jedna. Přesuny do fantazijního světa byly samy o sobě divné. Holka nastoupí do výtahu, pocítí (pravděpodobně) klaustrofobii, následkem toho se jí začnou promítat vize, v nichž zažívá neskutečné blbismy se svým idolem. Realita je částečně o parkouru a partě výrostků, kteří ho provozují, o vypjatém vztahu s matkou, která má nového milence a do toho se seznamujeme i s mladým fantastou ze sousedství, který co nevidět bude patřit do rodiny, je totiž synem přítele Lauřiny mámy, ztvárnil ho Adam Mišík. Technicky je film na solidní úrovní, má zajímavou kameru, která zvládá technické finesy, o kterých jiné české filmy mohou jen snít. Přesto film celkově působí příběhově unyle, zápletka koliduje, herci film nedrží na patřičné úrovni. Barbora Štikarová v hlavní roli je castingový omyl. Je katastrofálně nesympatická. Film nepozvedly ani známější akvizice: Klára Melíšková a Jan Vondráček jsou tradičně špatní. Mišík je nadbytečný, jeho artikulace je děsivá. Petr Oukropec umí vyprodukovat pozoruhodné filmy (např.Bába z ledu), je odvážný i v oblasti tvorby pro mládež, což je patrné na tomto počinu, který smíchal parkour, fantazijní prvky a teenage žánr. Jenže se ukázalo, jak nesnadné je mixovat v českém filmu málo prověřené aspekty. Výsledek je pak poměrně nepřirozenou směsicí, u níž převažuje technické zpracovaní nad příběhovým srancem, který se z toho postupem času vyklubal. 5/10 (08.02.2018)