Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Moravanka byla před čtvrtstoletím velice oblíbená dechovková kapela. A jejím únosem sledovali začínající vesničtí muzikanti jediné - aby sami mohli vystoupit místo ní. Pokus o lidovou hudební komedii plnou zmatků a nedorozumění se nevydařil, zůstala jedině trapnost s neuvěřitelně se pitvořícími herci. (oficiální text distributora)

Recenze (41)

kingik 

všechny recenze uživatele

Miane Muchno a Karle Štorkáne, co jste provedli lidové hudbě, obdivovatelům Moravanky, že jste museli natočit takovou hudební masochistickou masáž. V základu je tento počin, zdráhám se užit přívlastku "komediální", celkem myšlenkově neotřelý. Tvůrci ovšem evidentně rezignovali na kvalitní realizační přístup. Stačíme se v úvodních sekvencích pokochat povislým poprsím Jany Paulové, představí se amatérská kapela s dechovkovým repertoárem (i playbackem), kterou vedou Poloczek se Sobotou, a Eugen Jegorov snad jako jediný z členů měl co do činění s třímáním hudebních nástrojů v praxi, koneckonců celá herecká parta měla na to popasovat se s celou záležitostí vesele a humorně, což v podstatě činí, jen je v tom drobný hák - pokusy o humor nefungují, děj neexistuje a stěžejní "únos" dostane jen minimální prostor, víceméně v závěru. A navíc celá ta sekvence s únosem dokonale odhalí veškerou slaboduchost díla. Většina scén na sebe moc nenavazuje anebo nedává dobrý smysl. Tak třeba scéna, kdy jde amatérská kapela se svým umem před hudební komisi, jde jí o všechno a zmůže se jen na disharmonickou improvizaci, která pochopitelně schvalovací komisi nepřesvědčí. V příští sekvenci už ale zní jejich venkovní hudební produkce lépe než z hudebního nosiče. Jožka Šmukař, v té době ještě platný zpěvák Moravanky, jistě zúročí letošní udělenou medaili za zásluhy od prezidenta. Kdyby ovšem hlavoun státu viděl tenhle zmatený filmový počin ještě před udílením, medaili by připlácl nejspíš do uměleckého bahna. 4/10 ()

Horak 

všechny recenze uživatele

Dechovkářský dadahardcorový krimi-thriller v podání osvědčeného Milana Muchny a jeho hvězdného ansáblu. Měl jsem možnost sledovat populační vzorek asi 70lidí při projekci tohoto filmu. Během filmu klesla spotřeba piva a výrazně se zvýšila konzumace tvrdého alkoholu a místo cigaret se začaly objevovat obláčky zeleného dýmu. Činím z toho jednoznačné VAROVÁNÍ: Únos Moravanky vede k nadměrnému užívání drog, které může končit závislostí na filmech Luďka Soboty! ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Vcelku dobrá a vyloženě oddychová komedie patřící k těm takzvaně lidovým. Na rozdíl od pověstných děl Zdeňka Trošky se ovšem Únos Moravanky obešel bez hysterických scén a různě zrůdných pokusů o humor. Ne, nejde o nic převratného, ale když budu srovnávat se dvěma jiným počiny Milana Muchny, tedy s hrůzostrašně nepovedným čímsi Hop, a je tu lidoop a s děsným Divokým pivem, Moravanka jasně vyhraje. Ději by se dalo vytknout leccos (že žádný skoro není a tak dále), zvláště pak titulní Únos, k němuž dojde kolem padesáté minuty, se moc nepodařil, ale většina toho, co mu předchází, mě překvapila pohodovou atmosférou s půvabnými vtipy a hláškami. Nejvíce se mi líbil Luděk Sobota v roli Pražáka, kterému v metru spadlo něco na hlavu a teď si na Moravě léčí nervy. Dobří byli ovšem i Jiří Lábus s Jiřím Wimmerem. Sice skoro nevím, o čem to celé bylo, ale vím, že jsem u toho vzteky nevypěnil a pobavil jsem se, a to mi stačí. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Lidová ryze vesnická komedie plná písniček a to hlavně pro milovníky dechové hudby a lidových skladeb. Příběh hudebních nadšenců se prosadit je tak velká, že aby se jim to povedlo, neštítí se unést ve své době nejpopulárnější dechový soubor Moravanku. Krapet je to krkolomné a na určitých místech nelogické, ale určitě zase ne tak špatné, aby to nebylo dechovkově veselé. Takový Luděk Sobota se tu vyřádil jako ve svých televizních estrádách a ostatní dělají jen to, co jim nařizuje scénář. Prostě umělá zábava, která je vlastně i takovou reklamou na onu Moravanku. Morava, vínečko a zpěv. Co víc si přát. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Kdysi jsem Moravanku nesnášel. Ne, že bych ji dnes miloval, ale již ji mohu poslouchat bez poznámek. No. V tomto filmu toho zase tak moc neodzpívala. Ani náhradní kapela nezpívala moc, což taky nějak nevadí. Tedy mně ne. Herci si filmování viditelně užívali. Scénář byl dost křečovitý, ale některé gagy byly dobré. Pan Sobota mohl zahrát více. Jde o ryze odpočinkový snímek, který je těžko hodnotit, protože patří mezi ty slabší, ale zase ty, které mohu klidně jednou za pěl let zase vidět. K hodnocení přidávám plus za pár velmi odvážných záběrů. V komedii, tedy Československé, naprosto nevídaných. ()

Zajímavosti (3)

  • Na vratech areálu mateřské školy točené v Zadní Třebani je elipsovitá cedule z malým znakem Československé republiky, který se používal do roku 1960. (Ganglion)
  • Film se z velké části natáčel v jihomoravské obci Velké Bílovice. V úvodní scéně veselice s koncertem Moravanky (prvních cca 9 minut) je přítomný dav tvořen skutečnými obyvateli obce v autentických krojích, ať už jde o krojovanou mládež, která se takto obléká jen při tradičních slavnostech, či o staré ženy, které se takto oblékaly tehdy ještě běžně. Filmovaná veselice opravdu autenticky proběhla, byla ovšem zinscenována jen z důvodu natáčení. Nešlo ani o simulaci tradičních hodů, které by neznalému divákovi snad mohla připomínat. Scéna je natáčena na dvou zcela různých místech a to před kulturním domem a u kostela. Ve výsledku je dosaženo dojmu, že se vše odehrává na jediném místě, ačkoli na prostranství u kostela žádná hudba ve skutečnosti nehrála. Věž, kterou lze několikrát vidět u kulturního domu, nepatří kostelu, nýbrž hasičské zbrojnici. Z budovy kostela se objeví pouze marginální část, takže neznalý divák ve filmu žádnou sakrální stavbu nespatří. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama