Kukačka v temném lese

Ani nevím proč, nějak jsem se Kukačce vyhýbal. Bál jsem se roku vzniku a dalšího filmu o partyzánech a rudoarmějcích... A to byla převeliká chyba. Je to totiž velmi silný film, řemeslně perfektně zvládnutý. Začátek nás zavádí kamsi na Moravu do vesnického stavení, kde gestapo provádí razii. Při té je Emilčin prchající otec zastřelen a matka zatčena. Emilka je odeslána do třídírny dětí shromážděných z gestapáckýchz razií. Zde se pod odborným dohledem lékařské komise určuje, kdo je vhodný na převýchovu a kdo bude odeslán do koncentračních táborů. Zde se rozhoduje, kdo bude poněmčen ztratí identitu a kořeny )ale přežije) a kdo bude posléze v koncentráku jako nedostatečná pracovní síla zplynován. Emilka má štěstí, podle zvrhlé nacistické nauky o nadřazenosti nordické rasy (a nacisty vypracovaných tabulek) splňuje nordická kritéria ve všech bodech. Tvar hlavy, velikost nosu, brady, barvy blau očí a blond vlasů. Je to zkrátka mädchen erste klasse ačkoliv je aus protektorat Möhren a dcera čechyše švajne. Z třídírny je odeslána na zámeček, kde je spolu s dalšími dětmi určenými k převýchově intenzivně vzdělávána německými řádovými sestrami. Cvičení, němčina a okamžité bití rákoskou mají zatlačit jakékoliv vzpomínky na domov a blízké. Zde si Emilku po roční internaci zakoupí za 50 říšských marek velitel koncentračního tábora. Jeho žena je po pádu z koně ochrnutá a nemohou mít děti. Bezohledný esesman, kterému činí potěšení mučit a zabíjet vězně je náhle konfrontován s citem k Emilce. Tím více film zdůrazňuje jeho zrůdnost. Emilka se snaží víceméně rezignovaně přežít a přizbůsobuje se novému prostředí. V nitru jí však zůstává vzpomínka na domov a hromadí se v ní vzdor, který si její esesácký adoptivní otec plete s hrdostí.... Také já obdivuji sílu filmu, jednoduché znázornění prostředí a ztvárnění násilných scén nebrutálním způsobem. Obdiv je o to větší, že jim to nikterak neubralo na síle. Jak vidno i s minimem se dá natočit perfektní válečné drama, založené na perfektních hereckých výkonech (Součková, Tabakov) a hutné atmosféře. * * * * (08.04.2013)

Film, který jsem viděl několikrát na školních filmových představeních, na které se chodilo povinně v rámci oslav osvobození tenkrát ČSSR rudou armádou. A musím říct, že film to nebyl vůbec špatný, a rád jsem se na něj koukl i později. Film vyprávěl příběh českého děvčete, které bylo dáno k převýchově ve vzornou Němku do rodiny důstojníka SS. Vynikající herecký výkon podal Oleg Tabakov v roli onoho bezcitného důstojníka. (27.04.2005)

Film, ze kterého mě občas pěkně zamrazilo. Hlavní představiterlka přesvědčivě ztvárnila dívku, z níž převýchova málem uděla bezskrupulní a chladnou bytost a Oleg Tabakov bez diskuzí tvoří halvní devizu tohoto netradičního snímku. Antonín Moskalyk opět nezklamal a film mi svým stylem někdy připomněl Babičku a hlavně v závěru Kateřinu Horrowitzovou. A ono spojení bylo více než působivé. (22.11.2007)

Psychologická dráma z druhej svetovej vojny. To nie je nič výnimočné. Ale psychologická dráma z druhej svetovej vojny očami mladého dievčaťa, ktoré je vychovávané v rodine gestapa, to už originálne je. Emilka žije v zlatej klietke, inými slovami v luxuse a jej adoptívny otec ju má rád. Síce svojim spôsobom, ale v ťažkých časoch sa aj to ráta. Napriek tomu je na tom rovnako zle, ako "obyvatelia" koncentračných táborov. Vykorenenie totiž prináša so sebou ako vnútorné, tak vonkajšie utrpenie (spolužiaci,macocha). Oleg Tabakov podáva výkon hodný akýchkoľvek filmových cien a keďže v zámorí sú obzvlášť citliví na podobné príbehy, tak sa čudujem, že sa tam Československo s Kukačkou nepokúsilo zabodovať (možno sme film nominovali, ale to sa mi nezdá). Výborne napísané dve hlavné postavy zakrývajú aj fakt, že ten zvyšok je len schematicky rozdelený na dobrý a zlý. (06.09.2014)

Menej známy československý koprodukčný film rozpráva príbeh Emilky, ktorá sa dostáva do nemeckej rodiny. Mala byť pravdepodobne hlavnou postavou, ale zatienil ju ruský herec v roli náhradného otca - nemeckého dôstojníka a zároveň veliteľa koncentračného tábora. Film má zaujímavý príbeh, hlavne druhá polovica, ale filmu chýbajú silnejšie emócie, aby sa film divákovi zaryl hlbšie pod kožu. 60%. (17.04.2017)