Žízeň po životě

Umění nerozumím. Malířství už tuplem ne. Přesto van Goghovy obrazy, jako i obrazy jiných autorů, obdivuju. Nikoliv z pseudointelektuálního hlediska, ale jednoduše proto, že se mi líbí. Ostatně van Gogh slouží jako ideální ukázka toho, že umění není ani tak čistě subjektivní záležitostí, jakožto spíš odrazem společenských tendencí. Jak jinak si vysvětlit, že masového uznání se tento umělec dočkal až po své smrti? Lidé se chovají jako stádo, přestože tvůrčím činnostem většina z nich pramálo rozumí. Stejně tak ani já nemám problém akceptovat fakt, že v dílech velikánů (nejen v malířství, ale například i v oblasti klasické hudby) nevidím většinou ani tak genialitu samotných umělců, nýbrž prostě a jednoduše čiré osobní zalíbení. Sice jsem zatím neviděl například Pollocka, ale přesto se odvážím tvrdit, že právě tento snímek (Lust for Life, aby nedošlo k nedorozumění) představuje vrchol v rámci "biografií" slavných malířů. 85% (11.09.2010)

Po shlédnutí francouzského filmu Van Gogh (1991) jsem zákonitě musela vyhledat i Žízeň po životě. Moc mě zajímalo, odkud se všechno Goghovo znechucení, ale i jeho vnitřní světlo, vzaly. Co prožil, že v jeho obrazech je tolik života a v jeho duši žádný? Van Gogh byl poslán jako mladý kněz mezi hornickou chudinu v belgickém Borinage. Nesmírná bída, hlad, umírající a mrtví, s nimiž se denně setkával, to vše ovlivnilo jeho touhu sloužit lidem i Bohu jinak, než kázáním Evangelií. Otevřeněji a podle jeho názoru i poctivěji - malováním, kresbou. V Paříži, obklopen největšími umělci své doby, se učil. Až venkov, Provence, v něm ale probudil schopnost ztvárnit krásu okolního světa tak, jako nikdo před ním ani po něm. Stále však žil ve strachu, že poslání, které si předsevzal, nedokáže naplnit. To přinášelo hlubokou vnitřní osamělost. Byl plný lásky, kterou neměl komu dávat. Proto ji dával do obrazů. "Ne, nebyla to smutná smrt. Odehrála se za jasného denního světla a sluneční paprsky padaly na zem jako čisté zlato ..." (24.01.2014)

Scénář je úžasně a pečlivě napsanej (skoro všechny věty mají největší možný smysl a význam a žádná není přebytečná, což je jev co se hodně málo vidí). Práce stojící za tímhle filmem ve formě background checku sběru informací a následné prezentace je vydatná a podmanivá jako van Goghovy obrazy. Film úžasně splnil, co měl. (23.10.2012)

Výborná biografia zachycujúca Vincenta Van Gogha s jeho túžbami a vnútorným rozpoložením, dostávajúca sa do hĺbky, analyzujúca jeho inšpiračné zdroje a životné skúsenosti. Výborné herecké výkony (od Quinna som to čakal, ale Kirk Douglas milo prekvapil svojou fascinujúcou kreáciou) so silným príbehom tentokrát prekonávajú tradičný rozprávačský štýl, ktorým sa filmy o maliaroch vyznačujú a dosahujú výsledok, ktorý je uspokojivý až nad očakávania. (17.07.2005)

Vincent je tu vykreslený ako neurvalý, labilný mladík so sebadeštruktívnymi sklonmi. Škoda, že scenár odignoroval verziu (fakt), že bol postrelený. Na druhej strane kvitujem reálne exteriérové lokácie, v ktorých Vincent žil a maľoval. Krásne korešpondujú s jeho obrazmi. PS: horkokrvnému Kirkovi to nesporne sadlo, ale oscarový Quinn ťaží z minima maximum. (12.03.2022)