Coco

„Coco” vôbec nie je ani hlavná postava, ba ani vedľajšia, a pritom je neoddeliteľnou súčasťou animovaného, počítačového spracovania, veď i samotný názov snímku, na ňu odkazuje. Ako to vlastne teda je ? Väčšinou hrá „druhé husle” , a pritom je tak strašne dôležitá. K tomu sa ešte postupne dostanem. Coco je už v podstate prababkou na dôchodku, a to v extra pokročilom veku, keď malý chico Miguel je jej pravnukom. Patrí sa načrtnúť, že sme kompletne v Mexiku, kde sa schyľuje už k povestným "Dušičkám" , ale zatiaľ, čo sa u nás slávia v takom komornom, TICHOM duchu, so samými kvetmi a sviečkami, u nich sa Sviatok » Día de los muertos « (Deň mŕtvych), nesie v úplne opačnom význame, t. j. jeden príklad za všetky - hodovanie na cintorínoch a cetera, príde vám to následne, celé pomerne, dosť absurdné a bizarné, či trebárs čudesné ? Tak, to ste na správnej adrese, alebo ešte iba na samom začiatku, čo bude ďalej. Ak ste takýmto čudáckym zvykom čoraz viac naklonení, tak, nech sa páči, ale dopredu vás musím varovať, že vám bude tuhnúť krv v žilách, teda, aspoň mne, určite áno. Chlapec inak leští topánky, túži sa stať vychýreným muzikantom, ako jeho slávny prapradedo, je z generácie obuvníckej rodiny, no, tí o tomto nápade ani počuť, a preto mu i babka gitaru rozmláti na franforce ! Neznášajú hudbu, no, majú na to dôvod. Akýmsi zázračným spôsobom sa chlapčisko zrazu dostáva do ríše mŕtvych, kde musí vyhľadať svojho zosnulého príbuzného, aby mu udelil "požehnanie" , inak ostane už navždy medzi týmito kostlivcami !!! _ Trošku pritiahnuté za vlasy, čo poviete, že tento scenár poriadnych výmyselníkov Unkricha s Molinom, ktorí sú zároveň i režisérmi/spolurežisér, je ako z filmu Mŕtva nevesta Tima Burtona ? Pixar očividne zahral na mexickú notu, ale bohužiaľ súčasne s tým, že si rozladili struny, a tak je ich hranie tým pádom - rozladené i rozporuplné z pozície diváka ? „Digitálnu drinu” i napriek tomu neocením, pretože už samotná myšlienka mi príde, ako zo zlého sna. Bez vážnej ujmy na zdraví som absolvoval celú Coco, pričom mali po ruke aj nadštandardné/štandardné „eso v rukáve” , čím sa hodnotenie vyšplhalo na solídnych 60 %, nič viac, ani nič menej, je to konštantné, nemenné, trvalé, už stačí iba urobiť pevný zvar ! (09.04.2020)

Nadhera. Film prezentujuci rodinne hodnoty sposobom az by z toho tvorcom Rychlo a zbesilo odpadol vyfuk. A zaroven najlepsi Pixar od posledneho Toy Story. Prekvapivo neinfantilny animak s napadmi na rozdavanie, dokonalou technickou strankou a krasnym pribehom. Poslednych 20 minut som intenzivne prereval. A poprosil by som oscarovu nominaciu za scenar. Silnych 9/10 (20.01.2018)

Před dvěma lety se tvůrcům od Pixaru podařilo ohromit dechberoucím V hlavě a pro tentokrát přebírá štafetu nejnovější kousek, který se skrývá za skromným názvem Coco. Divák má možnost na sto minut uniknout do nádherně barevného spektáklu, ve kterém se střetává svět živých a mrtvých - a také svět lží a pravd. Musím se přiznat, že mě už vskutku dlouhou dobu v kině (a vlastně ani doma na PC/TV) žádný film nedojmul tolik jako právě Coco. Pokud budete očekávat bláznivou taškařici na sto barevných způsobů, tak budete nejspíš zklamaní - o tom tento snímek rozhodně není. Humorných scén tu najdete spoustu, ale jsou podávány v rozumných dávkách. Tento snímek sází zejména na hluboký příběh, ve kterém se skrývá nejedna nečekaná odbočka a hlavně (již mnohými zmiňovaný) plot twist, kterému se divákovi ve většině dnešních animáků nedostává. Zkrátka velice vydařené dílo, které člověku připomíná, že bychom neměli soudit knihu podle obalu, že každá pravda i lež má stejně jako mince dvě strany, a hlavně, že tím nejcennějším klenotem, kterého se nám může dostat, je milující rodina. (18.01.2018)

Když to vezmu spravedlivě, tak je Coco asi nejlepším animovaným filmem tohohle roku. Je to krásně barevné, má to drive, postavy jsou sympatické, je to zábavné a příběh je opět (na Pixar) velmi slušný. Emoce jsou skvěle zvládnuté a v samotném závěru jsem se málem neubránil nějaké té slze. Co se negativ týká, tak je to místy hodně předvídatelné (kdo je Hector?), někdy lehce neuvěřitelné (opravdu může rodina až takhle důsledně zakazovat hudbu?) a první polovina filmu je mnohem méně zajímavá, než ta druhá. Při závěrečném hodnocení jsem si to srovnával především s loňským Kubem a Knihou života z roku 2014 (protože ten námět k tomu prostě svádí) a o výsledku mám nakonec jasno - 8,4/10. (09.12.2017)

Psema napsal naprosto dokonalý a výstižný komentář. Film je vlastně svým příběhem neskutečně fašistický a svojí vnitřní myšlenkou naprosto odporný. Za každou cenu nevyčnívat, nejít si za svým snem, být nikdo.....což mě jako člověka který se vzdal svého snu na úkor rodině a obyčejné (leč výdělečné) práci. Takže tyhle pocity jsem měl při sledování stejné jako Psema a když jsem si přečetl jeho komentář až sem se zděsil, jelikož dokázal použít slova která přesně byla v mojí mysli. Jenže sem se na tuhle stránku filmu prostě úplně vysral, nakonec sem to díky úžasnému vizuálu a zábavnosti filmu celé odpustil, což se mi nestává. Rád a z drtivé většiny chodím proti proudu a co na srdci, to na jazyku v boji proti ovcím, ale ten film je tak krásně kouzelnej, zábavnej a svět mrtvých tak krásně promyšlenej, že jsem se stal ovcí a nechal toho hnidopicha v sobě mrtvého a užil si super blbinu, aniž bych v ní musel za každou cenu hledat sračky které tam mezi řádky jsou a to pořádné. Občas prostě lepší vypnout.90%. (26.08.2018)