Coco

Pixarovky po velkém spojení s Myšákem můžeme kritizovat za cokoliv. Máme tady vychtěné pokračování Aut, Nema, Příšerek nebo hrozivě špatného Dinosaura. Ale na druhou stranu se taky povedly Třetí Hračky, V hlavě a momentálně příjemně překvapili s Coco. Upřímně se mě do nejnovějšího animáku moc nechtělo a kdysi uprostřed noci jsem jej v s čistým srdcem vzdal, protože jsem se nedokázal jaksi popasovat s látkou. Jenže... o pár dní později jsem se houževnatě pustil do druhé projekce a ukázalo se že nad ránem zřejmě vnímám filmy krapet jinak a najednou se přede mnou objevil zajímavý kousek, který přes jistě ukrytý kalkul disponuje solidní hloubkou a za srdce vzít rozhodně umí. Takže výsledek je zcela určitě pozitivní. Kouzlo se tentokráte podařilo vyvolat s kdysi běžnou lehkostí a ony třeba dobře dopadnou i noví Úžasňákovi nebo Čtvrté hračky a zase bude fajn. 80% (26.02.2018)

Skutečně nádherný design, který je tím působivější, že ačkoliv jde o CGI animaci, takže by byl možný jakýkoliv pohyb kamery, jakýkoliv úhel pohledu, se plně drží pravidel hraného filmu - čímž evokuje, že ty úchvatné věci jsou hmatatelnou součástí našeho prostoru. Jakkoliv většinou lituju toho, že se animáky moc vážou pravidly fyzické kamery, taky je ten princip využitý na maximum. Byla opravdová radost ten film sledovat. Dokonce i příběh je dobrý a konečné momenty patřily k tomu nejemociálnějšímu u Pixaru - škoda, že v několika momentech se až moc spoléhá na klišé (rodina nesmyslně urputně odmítající hrdinův sen, a co mělo být to přiznání záporáka před kamerami?). Rozhodně nejlepší pixarovka pod Disneym a jedna z nejlepších vůbec. (05.03.2018)

Tyhle dojáky umí už jen Pixar. Vizuálně propracovaný svět s chytrými pravidly a mexickými reáliemi s tím správným poselstvím. Poselstvím o rodinně a tom jak je důležité nezapomenout. No a o muzice samozřejmě. Giacchino si to neuvěřitelně dává. Propracované kytarové party a chytlavé písničky zahřejí u srdce i mrtvého. (11.11.2018)

Pixar zase zaválel a tentokrát odeslal diváka rovnou do světa mrtvých. Coco je neuvěřitelně zábavná a hravá komedie, která se ale některými svými prvky mnohdy na míle vzdaluje dětským ideálům a představám. Díky tomu se nejedná jen o pestrobarevnou rozhašteřenou blbinku pro nejmenší, ale i o film s poselstvím a přesahem pro dospělé. Svět duchů je vyobrazen neskutečně detailně, s funkčními zákonitostmi jeho existence a díky zasazení do Mexika ve svátek mrtvých nabývá až mýtických rozměrů. Film se sice nevyhne kýči a ždímání emocí, na to už jsem ovšem u Pixaru zvyklej, takže i když se mi tradičně nezamlouval soundtrack Michaela Giacchina a příběh není kdovíjak objevnej, zasluhuje Coco plnej počet! (12.02.2018)

Pixarovka s nejvybroušenějším scénářem a těmi nejkrásnějšími rodinnými hodnotami. V závěru vzlykala půlka sálu včetně mě. Škoda, že se to pořádně rozjede až ve druhé polovině a je to lehce natahované. Ale ten svět, vizuál opět o kus dál (místama už to nevypadá ani jako animák!) a závěrečné emoce to u mě vytahují na jednu z nejlepších pixarovek ever. (02.12.2017)