Režie:
Vladimír MichálekScénář:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrají:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Jiří Bartoška, Agnieszka Sitek, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs, Anton Šulík st. (více)Obsahy(1)
V létě roku 1943 do moravské vesnice uprostřed Hané jako by válečné události ještě ani nedolehly. Dvanáct bohatých statkářů zde žije ve strachu z nemanželského syna jednoho z nich. Sekal (B. Linda) má za sebou krušné dětství nemanželského dítěte, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S protektorátem přišel jeho čas. Udává sedláky ze zločinů proti Říši a za odměnu dostává jejich majetky. Sedláci v obavách nejen o majetek, ale i ze strachu o život, dospějí k rozhodnutí, že je třeba se Sekala zbavit. K samotnému činu však využijí kováře Juru Barana (O. Lubaszenko), který se ve vesnici skrývá před německými okupanty. Oba muži se tak proti své vůli musí střetnout v souboji na život a na smrt. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (521)
Oceňujem vizuálnu stránku, ktorá snímku dodala takú tú správnu atmosféru. Taktiež musím povedať, že je herecké obsadenie nesmierne trefné, pričom všetci zúčastnení zvládli svoju rolu na výbornú. Lenže mňa nejak tá dejová linka minula, pričom mi bolo viac menej jedno, ako to celé dopadne. Keď si ma raz nezíska námet, ťažko si ma získa jeho obsah. Raz a dosť .. ()
"V TĚŽKÝCH DOBÁCH MAJÍ SLUŠNÍ LIDÉ DRŽET PŘI SOBĚ." - "ALE VY NEJSTE SLUŠNÍ LIDÉ. JSTE STEJNÝ SVINĚ JAKO ON." Pro mě nejlepší porevoluční český film a jeden z nejlepších českých filmů vůbec. A jakási temná protiváha k Troškově sluncesenovské trilogii, s níž to pojí pohled za idylickou fasádu české vesnice obklopené zlatistými lány polí koupajícími se v horkém letním slunci. Z dálky to může připomínat western (hrdina proti záporákovi terorizujícímu vesnici), ale z blízka je to scenáristicky parádně vysoustružená (byť zbytečně doslovná) antická tragédie, která naopak postrádá westernovou černobílost (pokrytečtí vesničani, kteří si sami stvořili svého záporáka, jenž je jejich ztělesněným černým svědomím, a nejsou o nic lepší než on). Sekal je jedna z nejlíp napsaných záporných postav, co znám, a navrch Linda v té roli válí. ()
od michalka som doposial videl len zabudnute svetlo a bol som velmi milo prekvapeny. moja druha zastavka v jeho filmografii dopadla uplne rovnako. pohotova rezia, dobre napisany a zahraty pribeh, krasna kamera.. uz len pocet ceskych levov hovori za seba. nieze by som velmi daval na nejake sosky a podobne veci, no tentoraz su asi viac ako zasluzene. a ja sa pomaly pripravim na babie leto :) ()
Dechberoucí, strhující příběh o zbabělosti a odvaze, o kolektivních pletichách a individualitě (ať už dobré, či špatné). Příběh Jiřího Křižana je sice zasazen do protektorátní doby, ale lehce si lze představit, že by zapadl třeba i do baroka - nejen vztahem k víře, k půdě. Výtečně využit symbol kříže; skvěle rozehrané přehlížení lidí, kteří se vyčleňují - ať už jde o parchanta Sekala, jeho poskoka Záprdka, nebo luterána Juru Barana. Herecky zaujmou nejen ústřední hrdinové (polští herci), ale i představitelé sedláků. Příběh dokresluje hudba Michala Lorence. ()
Nemůžu si pomoct, ale i po letech mi připadá , že si tenhle film na velké osudové drama spíš jenom hraje (byť docela snaživě). Podle mě tomu chybí ty pravé filmařské koule, což se projevuje hlavně na atmosféře, která není zdaleka tak dusivá a spalující, jak by chtěla/měla být. Z toho důvodu mě to jako celek nikdy naplno nestrhlo a užíval jsem si tak jen některé jednotlivosti (především pár scén a skvělé herecké výkony). V rámci porevoluční české kinematografie je SEKAL určitě velmi slušná práce, ale na můj vkus je to zkrátka trochu umělý a nedotažený pokus natočit něco v naší kotlině nepříliš běžného. 70 - 80 % ()
Galerie (15)
Zajímavosti (17)
- Filmaři ve Varvažově opravili místní zámeček, který byl totální ruinou. Pod ním navíc objevili staré sklepy, kde se poté natočily scény z kovárny. (jenik71)
- Kovář Jura Baran (Olaf Lubaszenko) má ve filmu svou kovářskou dílnu ve sklepě. Kováři však zásadně vždy pracovali v přízemí. Důvodem může být jak snazší přístup kyslíku do žároviště, tak snazší hašení požárů nebo i pohodlnější přístup ke kovaným koním a opravovaným strojům. Nejdůležitějším důvodem je však prevence otravy oxidem uhelnatým, plynem vznikajícím při spalování uhlí, který je těžší než vzduch a ve sklepě by představoval smrtelné riziko. (Verbudrak)
- Jiří Křižan napsal scénář během tří týdnů poté, co opustil politiku. (ČSFD)
Reklama