Amerika

Je pro mě docela těžké nějak rozebrat a pochopit už tak těžko uchopitelný film, když (až na Proměnu) neznám žádné Kafkovo dílo, nečetl jsem nedokončenou předlohu Nezvěstný a do rešerší na zhlédnutí  Ameriky, jsem o ni neslyšel. Na druhou stranu některé motivy připomenou   Kafkův složitý vztah k dominantního otci, jehož příkazy Kafka vždy následoval, z otce měl strach, nikdy se mu nedokázal postavit a tak se ubíjel v byokratické práci uředníka, kterou nenáviděl. Tyto motivy jsou zde jasně vidět na vztahu Karla a jeho strýce  , pro kterého neexistuje nic jiného než tvrdá práce a investování, díky čemuž se dostal tak vysoko , kde je. Na druhou stranu vyžaduje  celodenní poslušnost a odmítá svobodné nakládání s časem. A když si Karel něco dovolí, má hned strach z toho, co na to řekne strýček, který ho má neustále pod kontrolou.  Musím říct, že tento vztah mezi synovcem a nově nalezeným strýcem byl zajímavě napjatý a Jiřímu Lábusovi přinesl pozoruhodnou příležitost v temné záhadné  stylizaci, která mu právem přinesla Českého lva. A jak Lábusův strýc (byť z pochopitelných důvodů - držel ze svých zásad a nebyl schopen z nich odstoupit, takže se od sebe s Karlem odcizili a strýc neměl zájem o žádný další kontakt), zmizí, něco tomu filmu začne chybět. Ale ok, Karel na své cestě Amerikou začne narážet na samé potrhlé, až odpudivé postavy přesně v duchu existencialismu. Udržuje si to tedy nějákou atmosféru, to zase jo .  Karel se chce vrátit, přestává chápat, proč vůbec do Ameriky odcestoval a co se vůle kolem děje. A tato jízda je završena děsivým gansterem Kaiserem, který bagatelizuje Karlův zločin a nabídne mu ochranu, aby ho poté postupně...no, kdo viděl, tak ví. A oni to celé na posledních pět minut zakončí  romantickým happy endem s trubkou a pouští a pustí vypalovačku od Lucie? Jako z komentářů jsem pochopil dobový kontext, že pro objevení Lucie byl možná tento film i dost zásadní a spousta lidí ho má se spojeno hlavně s oblíbenou závěrečnou písničkou z mladí. Ale dneska je Amerika už tak zprofanovaná odrhovačka, že mi to zakončení přišlo ještě víc z kategorie WTF a koukal jsem na to, jak z jara. Ono obecně filmařsky je ten film na levelu devadesátkové nadšení. S čímž souvisí tenká hranice všeho dobrého a špatného, co s tím může souviset. Co jmenovat z toho špatného?  Všechny zúčastněné dámy ve filmu nepředvádí nic jiného než maximálně  svá těla a v životě jsem o  nich neslyšel. Asi mám málo nastudované devadesátkové modelky. Každopádně se není čemu divit, že poškádlily diváky v Americe, načež se po nich slehla zem a  dalších hereckých nabídek se již nedočkaly. Ale některé věci už by dneska tak ,,špinavě´´ snad ani nemohly působit.  Už první záběry na Prahu  a okno rodného domu Karla Rossmana mi přišly něčím nervydrásající.  Co se dále týče formy (která docela válcuje obsah), film je často obohacen o dokreslené věci a la Karel Zeman. Některé záběry jsou stylizovany až do Noir filmu nejen oblečením postav nebo tím, že postavy jsou občas zahaleny do tmy, ze které se vynořují jako  světla. A musím říct, že některé lokace mi i dost líbily.  Třeba sídlo Karlova strýce s obřími sloupy, velkým schodištem, mohutnými zdi a všudypřítomnými studenými barvami. Některý věci už ale byly dost úlet (třeba ten bar s blikajícími světly a techno hudbou.) (03.06.2024) (méně) (více)