Amerika

Smutné. Promarněná šance. Typicky česky uchopené a ukoptěné. Kamarádi s kamarády vaří dort. Prostě se všichni ti artisti musí nějak živit, že - a když už příjde kšeft... Tři hvězdičky jsem dlouze v sobě doloval, snad jen pro ty obrazy některé... - - - P.S. Hodnocení v IMDb (5.4/10) je myslím trefnější. Asi se tam sešlo k hodnocení málo kemoušů... Tak poplácat po ramenou a nejvíc na ty brouky v hlavě... P.P.S. A víte, proč už v Česku nikdo nenatočí opravdu dobrý film?... (12.11.2005)

Toho kvákajícího Kollera na závěr tam opravdu dávat nemuseli, ale jinak, s přihlédnutím k okolnostem (český film, debut, náročné téma), je to velice slušné. Ona každá adaptace Kafky (a nebo každého tak specifického autora) je apriori špatná, takže ve vztahu předloha-film na to moc nemám chuť nahlížet. Tolik filmařské invence aby v dnešních českých filmech člověk pohledal a herci taky překvapivě docela fungují a nad pojetím mizanscény někdo očividně dlouho přemýšlel, takže lehce nadhodnotím. (02.09.2014)

RIVER FILM FEST - Festival nad řekou 2009 - WORLD OF JOSEF K. - Svět Josefa K. - Kvůli mé nejlepší písni právě z tohoto filmu jsem na tomto festivalu porušil tradici a navštívil film který znám a který si kdykoliv můžu pustit. A nelituji, byl to úžasný zážitek... Ve filmu hrají tři herci které opravdu nemám rád - Pavel Nový, Jiří Lábus a hlavně Martin Dejdar, ale nedokážu si představit někoho jiného v jejich rolích... Zahráli více než úžasně... A závěrečná scéna s melodií Ameriky... Nádherné.. - 90% (04.03.2009)

Film se Kafkovým románem Nezvěstný pouze volně inspiruje (dějová podobnost, stejná jména postav, apod.), což samo o sobě ještě není na škodu. Osobně se mi ale tento film moc nelíbil, nudil mě, a nepovažuji ho za příliš vydařený. Mj. kvůli - podle mého soudu - nevhodnému obsazení většiny postav - například Dejdara mám zafixovaného v první řadě jako komediálního herce ze všech těch pokleslých Troškových komedií a dramatické role mu nevěřím - coby Karel Rossman je herecky nepřesvědčivý a toporný (nemluvě o věkové neadekvátnosti - literárnímu Karlovi bylo kolem 15-17 let). I většina ostatních hereckých výkonů mi zde přišla slabá (vrcholně trapná Jaroslava Rytychová budiž jmenována za všechny). Neoslovily mě ani lokace - nepochopil jsem například, proč se sídlo Karlova strýce nemohlo natočit na nějakém "normálnějším" místě, než je vítkovský památník; a proč se vlastně celý film nemohl natočit v Americe, když už tam točili tu finální scénu (konkrétně v Arizoně). Na druhou stranu má film i svá pozitiva, jako např. kulisy Jaroslava Róny nebo slavný soundtrack od Lucie. Asi se dá i říct, že mi Amerika přijde na svou dobu celkem novátorská - a trochu mi připomíná jinou filmovou adaptaci z téže doby, o rok mladší filmový počin Jaroslava Brabce Krvavý román (natočený podle stejnojmenné předlohy J. Váchala), který šel na poli výtvarné stylizace ještě dál. První půlka devadesátých let byla evidentně podobným odvážným filmovým pokusům nakloněna, a to je možná i důvod, proč mám filmy z tohoto období svým způsobem rád. Jistě, nejsou dokonalé a lze na nich pozorovat celou řadu chyb, ale osobně mě zrovna tyto dva snímky oslovují tím, jak si invenčním způsobem poradily s nedostatkem finančních prostředků. Michálkova Amerika není ani dobrou adaptací Kafky ani dobrým filmem jako takovým, ale je zajímavým svědectvím své doby, která se už nikdy nevrátí - a možná proto mi je vlastně sympatická, a kdo ví, třeba se k ní ještě někdy vrátím a najdu si k ní víc cestu. UPDATE 30.9.2019 - Na nové zhlédnutí po 6 letech - a to dokonce v kině z 35 mm kopie - mě ten film nudil úplně stejně, ne-li ještě více než prve. Na Dejdara mám přímo alergii, s Kafkou to nemá skoro nic společného, spíš to připomíná Metropolis, děj se příšerně táhne, dialogy jsou místy velmi špatné a na hranici bezděčné směšnosti, a celkově mi ten film prostě přijde tak nějak zbytečný. Dojem u mě nezlepšilo ani osobní setkání s režisérem, který na mou otázku, proč se rozhodl natočit svůj celovečerní film až v 38 letech - tedy relativně pozdním věku - odpověděl, že dřív prostě neměl čas. I z jeho dalších, nepříliš sdílných odpovědí stran Ameriky i jeho další filmografie, na mě působil dojmem, že mi lidsky moc nesedí, a umělecky vlastně taky moc ne, což si myslím hlavně po otřesném zážitku z jeho posledního filmu Úhoři mají nabito. Stín výjimečného Sekala už zřejmě překročen nikdy nebude. (24.07.2013)

Amerika mě příjemně překvapila hlavně svou temnou výpravnou stránkou (kromě závěru samozřejmě). Kafkovi romány neznám, ale mám z filmu takový pocit, že adaptace se alespoň po vizuální stránce povedla. Ale je to jen můj pocit. Stejně tak bych mohl polemizovat o herectví, které zde tvoří výkony (hlavně Lábus a Dejdar) vhodné tak pro televizní reklamy. Herci velice přehrávají a mě by zajímalo, jestli se tak dělo úmyslně. Závěr mi připomíná tak trochu "zelené" finále v Blade Runnerovi. Ridley Scott původně takto svůj film nechtěl zakončit. Stejně tak to neměl bezpochyby v úmyslu ani Kafka. I přes všechny připomínky ale Amerika dokazuje, že tvorba Vladimíra Michálka je velice rozmanitá. S Michálkem vždy trefa do černého. (02.04.2003)