Poslední aristokratka

„Vy myslete na to pěkné, co vás čeká. Tady už se na vás všichni moc těší.“ Zas tak moc ne…Po zkušenostech s Vejdělkovými filmy posledních let (z nich je každý další ještě o něco slabší než ten předchozí), jsem měl malá očekávání. A překvapení se nekonalo. Fakt, že jsem se poprvé zasmál až v 18. minutě, nevěstil nic dobrého. Jenže těch míst k zasmání už příliš nepřibylo, a to je i na zcela nenáročnou komedii dost málo. Ve výsledku tak nebavily ani hlášky či situace, ale čistě postavy a pár jejich světlých momentů. Ještě se ctí to ustáli elegantní Procházková („V mém chovu není slabších kusů.“), „původní“ Pechlát, Balzerová s ořechovkou a hypochondr Liška (když zrovna nezpíval). Ostatní šeď, na opačné straně naopak Dyková, která měla přesně 1 dobrou scénu s husím „hambáčem“, jinak to u ní byla čirá tragédie (a ta trvá už pár let). Částečně to vytahuje nahoru technická stránka (hudba, kamera, kostýmy), ale když si film porovnám s předchozí rovněž poměrně slabou Tátovou volhou, sklouznu tentokrát jen ke 2*. (01.03.2020)

Kniha je v knihovnách půjčena na roky dopředu, zajímalo mě, jak si Vejdělek poradí s adaptací cizí látky. Knihu si asi budu muset přečíst, protože film je přehlídkou klišé "nechápaví Amíci vs. vyčůraní Češi" a většina vtipů se týká jídla a pití. Tatiana Dyková neskutečně přehrává a je trochu divný ten zvláštní přerod její postavy. Snímek se na jedné straně snaží působit velmi realisticky (středostavovská rodina, která nemá peníze na šlechtické bydlení), na straně druhé se většina věcí vyřeší až nečekaně snadno. Jiné Vejdělkovy filmy mě štvaly více, tohle je taková typicky česká veselohra, ve které sněží, objevuje se mladá neokoukaná herecká tvář a ... všichni se v ní tak nějak domluvíme. (20.11.2019)

Pokusů diváka rozesmát bylo fakt hodně ale ne vždy to vyšlo. Občas to bylo pokusy o vtip spíš přeplacané a čišela z toho křeč. Ke konci začíná docházet dech a příběh prakticky chybí, což ale nakonec není až takové mínus. Snahy o čistrokrevnou komedii (bez přehnaného smutku, romantiky, sexismu) si cením a sám jsem se místy celkem dobře bavil a jsem rád, že tady konečně něco takového zase vzniklo.  Herci byli dobří (krom Dykové) a měli celkem vtipné postavy, které by stálo za to ještě víc dotáhnout. Navíc Vejdělek umí opravdu točit a Smutný umí dělat krásné obrázky.  No, nejsou to Simpsonovi ani Forman (:D), ale celkem dobrá oddychovka která  sem tam vážně pěkně  pobaví. A já si rád zašel se spolužáky  na jejich doporučení do kina, a to se počítá (:D). Obzláště, když většinou sleduji filmy, které mi nedoporučí a nechce se mnou vidět vůbec nikdo (:D). Pěkná atmosféra tam byla a film takový dobrý na vyblbnutí a uvolněný. Ani nevím, co by pro dnešek šlo vybrat lepšího. Navíc mi přišlo, že je dneska venku docela zima...a vida, na plátně jsem už na začátku viděl sníh.:D Za normálních okolností bych asi zůstal na průměrném hodnocení, ale takhle musím výš a vlastně za film poděkovat. Pěkný večírek...Já jsem určitě spokojený. Krásný, krásný.. Vím, že zde před pár měsíci na tomto krásném webu byla kauza, že jsou některá kladná hodnocení domacích filmů fejková nebo objednává. Tak to určitě není tento příklad, mě si v žádném případě neobjednali inženýři z Falcomu. Jen bych rád na filmu pochválil i to, že mě při něm nebolely oči, když jsem se díval. Koukalo se dobře...Jen když jsem mrkl, občas mi něco uteklo. Ale žádný film nemůže být dokonalý. Zase se mi na oplátku líbí, že se všechny tři hlavní postavy na plakátku tváří spokojeně. A teď už dobrou noc na bezva posteli, na které snad nezemřel můj prastrýc.❤ (29.10.2019)

Aristokratka místy potěší, rozhodně neurazí, ale žánrově to vyjádřit jako 'komedie' je myslím silné slovo. Snímek táhnou herci a dokonalé in i exteriéry, jen se nemohu rozhodnout mezi 3 a 4. Dnes dám víc, ale tohle je jeden z těch snímků, kdy lituju, že tu není trochu širší škála hodnocení.___ zlatohorské kino plné do posledního místečka! :-) (28.10.2019)

Strašnej průšvih. Vejdělek stvořil zas další vejdělkovinu - nudnou, humoru prostou a zaměnitelnou s jakýmkoli svým výtvorem. Bohužel. Že s knižní předlohou tato Poslední aristokratka nemá kromě jmen postav a faktu, že restituovali zámek, nic společného, by nevadilo tolik, kdyby vzniklo něco zábavného a vtipného. Ani omylem. Zatímco Bočkova tetralogie je napsaná v duchu fantastické nadsázky jako vystřižené od Švandrlíka, film se bere vážně, takže do něj vůbec nezapadají nerealistické postavy na hraně karikatury a trapnosti, a vůbec nedává smysl. Spoustu blbostí z filmu vypsal do své recenze František Fuka, takže ho nebudu tady papouškovat, jen dodám, že jak s ním většinou nesouhlasím, tady má bohužel pravdu. Přemýšlím, zda je co vyzdvihnout - snad možná příjemnou vánoční atmosféru, fajn soundtrack složený z mozartovské klasiky (teda do naprosto zrůdné titulkové písničky od No Name - jak v kině vždy sedím do konce titulků, tahle příšernost mě snad poprvý vyhnala ze sedadla dřív), milé překvapení v podobě přesvědčivé Yvony Stolařové - a tím to hasne. Humor z nefunkčních pokusů o hlášky, trapné postavičky jako z Účastníků zájezdu, naprosto debilní rozuzlení zápletky s prodejem zámku, dokonce přišlo i zklamání z jindy skvělé Smutného kamery - v Aristokratce se opakují stereotypní letecké pohledy na zasněžený zámek a tím to hasne, prostě bez nápadu. Tak na mě ostatně film působil celkově: jako kdyby se Vejdělek, Smutný a prostě všichni u natáčení nudili, odvedli povinný standard s vidinou "vyděláme prachy na zfilmování bestselleru, takže je jedno, že to bude debilita, kvůli názvu na to lidi stejně přijdou" a honem domů. Když jsem se při novinářský projekci začal nudit fakt už strašně moc a poprvé se podíval na hodinky, vyděsilo mě, že uteklo teprve 30 ze 110 minut stopáže. A to je fakt průser. (24.10.2019)