Indignation

Zaujímavý kúsok o svojráznom mužovi, ktorý sa rozhodol byť sám sebou, a nie len prispôsobivým stereotypom 50tych rokov. Aj keď neviem ani len posúdiť či bola zaujímavejšia a tajuplnejšia postava Marcus alebo Olivia. Ich vzťah mal teda dosť zaujímavý spád sprevádzaný vzájomnou túžbou a zároveň odstupom jeden od druhého. Zo všetkého najviac ma však bavili tie rozhovory svojského Marcusa a nedotknuteľného dekana, kiežby ich počas filmu bolo ešte oveľa viac. Bohužiaľ, dej mal viacero slabších fáz, ktoré boli tak trochu zbytočné pre celkovú pointu filmu. Ale pozoruhodný záver napokon predsa len naklonil váhy hodnotenia až k 4*. (21.12.2016)

Ja som ostal strašne z filmu sklamaný. Je to už druhá filmová adaptácia príbehu Philipa Rotha, ktorú som videl. Prvá bola The Humbling. A hoci mám pocit, že príbeh Al Pacina a Grety Gerwig tam bol nudný, aspoň dospel k skvelému finále a boli tam relatívne okey postavy. "Indignation" na druhej strane je podľa mňa film neskutočne bez života, bez akejkoľvek chuti, pointy, a hlavne ani jedna momentka, kde máme prežívať emócie nefunguje. Prečo? Lebo vo filme nemáme vôbec čas na to spoznať postavy a ich vzťahy medzi sebou. A nikto tu nie je dostatočne zaujímavý na to, aby som mohol povedať, že ma zaujali. Možno s výnimkou Olivie, ktorá je okey. Ostatní mi boli úplne ukradnutí. Mnohé scénky podľa mňa trvajú zbytočne veľmi dlho a nevedú dokopy nikam. Celý čas to človek sleduje a vôbec nevieme kam to pôjde, no výsledne to nejde nikam a človeka to len nudí. Alebo by som mal povedať - mňa to nudí. A takto pôsobí celý film. Sú tu zaujímavé scénky, no potom sa z nich nič nevyťaží, alebo nikam nesmerujú. A pre mňa je to dosť problém. Čo ale pochválim je fakt, že film vyzerá dobre, herci sú okey a je tu sem tam momentka, ktorá funguje. Ale je toho málo na to, aby som povedal, že ma film dostal. Možno mám problém s Philipom Rothom, no tak ako "The Humbling," ani tento film ma nevzal. Uvidíme, či ma konečne dostane s jeho nasledujúcim American Pastoral. Hodnotenie: D+ (02.12.2016)

Jsem z toho trošku rozpačitá. Určitě to je silný příběh, se spoustou myšlenek , zajímavých postav a se skvělým obsazením. Moc jsem ale nepochopila scénář. Film mi přišel hodně nasekaný na jednotlivé scény, které byly někdy hodně hodně dlouhé, více jako divadelní hra než jako film a plné dlouhých dialogů. Možná by nebylo na škodu si před shlédnutím přečíst knihu, aby měl člověk trochu více souvislostí. (29.07.2017)

Jeden z príkladov, kde mi forma sadla ďaleko viac ako samotný obsah. Ten mal síce myšlienku, no tá nebola rozvinutá do niečoho zmysluplnejšieho a zaujímavejšieho - také obyčajné veci ako napr. problém so slobodou vierovyznania, "uväznenie" v starých skostnatených tradíciách.... Možno až na jednu výnimku - ten rozhovor s riaditeľom školy bol parádny. Našťastie to bolo podané formou, ktorá ma zaujala - zvláštna, hypnotická atmosféra. Slabší nadpriemer. 70/100 (05.09.2018)

V roce 2016 se v amerických kinech sešly krátce po sobě hned dvě výborné adaptace Rothových románů - Indignation (stejnojmenná románová předloha česky vyšla v r. 2015 pod názvem Rozhořčení) a Americká idyla, která se za pár dní (na rozdíl od Indignation) dostane i do české distribuce. Coby velkého fandu Rothových textů mě jen těší, že se jeho dílo konečně dostává více do pozornosti filmařů, protože tento autor zatím moc štěstí na dobré adaptace svých knih neměl. Tento film se mi líbil hodně - z velké části asi proto, že se předlohy drží dosti věrně, byť z ní bylo samozřejmě mnoho látky vypuštěno. Sedlo mi obsazení (všichni herci se podle mě do svých rolí typově hodí), kamera, soundtrack i vystižení dobové atmosféry. Vrcholem celého filmu je pravděpodobně scéna v děkanově pracovně, kde se Marcus konfrontuje s autoritou děkana Caudwella. Film to ovšem asi není pro každého, natočen je totiž dosti starosvětsky (rozuměj zcela lineárně téměř bez jakýchkoli flashbacků či rychlých střihů), hodně se tam mluví o relativně odtažitých abstraktních problémech, a celé je to dost intelektuální a na dnešní poměry i neobyčejně cudné (je až s podivem, že si to vysloužilo erkový rating, když se tam v podstatě nic neukáže a v celém filmu zazní slovo fuck jen dvakrát) - no nedivím se, že to žádný český distributor zatím nekoupil, protože by na to do kina u nás stejně nikdo nechodil. Za mě ovšem spokojenost - film mě svým zpracováním oslovil a považuji ho za velmi dobrý (i když závěr asi šel natočit lépe). Není mimochodem od věci srovnat Indignation s britskou klasikou z roku 1968 Kdyby... - oba filmy pojí podobný námět i dobový kontext, byť se každý odehrává na jiném místě a v jiném čase. (09.11.2016)