Don't Knock Twice

Překvapení! Ani jsem nedoufal, že se mi nějaká duchařina z poslední doby zalíbí. Trapnosti V zajetí démonů a jim podobné mi tenhle žánr nadlouho znechutily. Báječné úvodní titulky navnadily, a tak jsem se ve skrytu duše těšil. Variace na Krvavou Mary (i když se mluví spíše o Babě Jaze, což je nakonec sporné) se vydařila. Snad i proto, že démonických scén je minimum (ano, pařáty lezoucí z umyvadla byly legrační, bohužel) a příběh je vystavěn jako atmosferické drama mapující nelehký vztah matky a odcizené dcery. V momentě, kdy se dcera dostane do smrtelného nebezpečí, snaží se společně s matkou najít cestu, jak z toho ven. Nejsilnější scény jsou ty, kde vládne jen obraz, mrazivá hudba a vyděšené tváře. Když se objeví démon, snímek začne sklouzávat k úsměvnosti. Ale jak jsem napsal, takových scén je naštěstí pomálu, tudíž za mě 4*. (09.02.2017)

Na tento Horor mě nalákala krásná Lucy Boynton, která se mi zalíbila už ve February a toto je v pořadí třetí Horor, který jsem s ní viděl (druhý byl Apostle) a i když je zde jako hlavní postava, celkově je z těch tří nejslabší. Tím ale nechci říct, že by Don't Knock Twice byl nějak špatným Hororem. Sice mi vadila trochu ta typická, britská atmosféra, ale slušných Hororových scén je tu dost, celkem i dobrý příběh a finále bylo parádní. Určitě to nepatří mezi filmy, na které bych se v budoucnu chtěl podívat znovu, jsou lepší Horory na podobné téma, ale pro mě na jedno zhlédnutí, fájn podívaná. Slušná trojčička. (10.05.2020)

Jak říkají starý povídačky, neklepej na dveře, už ti takhle zmizel kámoš. Ne, oni jentak z hecu zaklepou. A ejhle hned jeden zaklepe bačkorama. To je překvapení. A pak začla taková líná naháněčka ve stylu It Follows. Souhlas s kolegou LIVINGDEAD, že černýho kámoše dostala hned a s ní dělala cavyky. Dá se argumentovat jedině tou rodičovskou láskou. Ten vztah matka-dcera jak tu spousta lidí vychvaluje do nebes, na mě nijak extra nezapůsobil. Každopádně atmosféra nebyla zlá, lekaček ač předvídatelnejch, tam pár bylo. Jen to vyústění bylo takový všelijaký. Schylovalo se to k větší záhadě a zápletce, než to opravdu skončilo. (22.11.2017)

Natočené podle všech regulí duchařského žánru a bez většího prostoru na nějakou inovaci, ale když se to umí, je to vlastně úplně jedno. A James umí. V tomto případě vsadil především na atmosféru a to mu bezezbytku vyšlo. Ta všudypřítomná temná tíživost byla místy až příjemně nesnesitelná, takže bubáci kolikrát ani nebyli potřeba a tak těch několik málo chvil, kdy do toho strašidla šlápla na plno, bylo tak akorát. Výborně fungoval i motiv problematického vztahu matky a dcery, což bylo dáno i tím, že se Katee Sackhoff a Lucy Boynton výborně doplňovaly. Jediné, co krapet hapruje, je závěrečná pátrací část a obešel bych se i bez obvyklého twistu na konec, což začíná být neduh mnoha filmů napříč žánry. Ale ani to mi celkový dojem nezkazilo. Tenhle Caradog mě začíná hodně bavit. 80% (10.02.2017)

První polovina filmu mi moc záživná nepřišla. Sledovat dramatickou vložku v podobě chladného vztahu matky a dcery není ničím výjimečným a zvláště když se tomu věnuje podstatná část děje. Sice se díky několika indiciím dozvíme, proč k tomu došlo, ale chyběly mi potřebné emoce, které režisér prostě nedokázal pořádně prodat a hlavně přenést na filmové plátno. Navíc mi ani jedna z ženských postav nebyla zprvu moc sympatická. To se v průběhu filmu sice zlepšilo, ale ani tak jsem z toho moc „odvařený“ nebyl. O to víc jsem se soustředil na to, co že se skrývá za dveřmi, na které nemáte klepat dvakrát. Babayaga jak si jí pamatujeme třeba z Mrazíka, to každopádně nebyla – což bylo mimochodem dobře. Nicméně již po prvním letmém seznámení v poblikávající chodbě mi bylo jasné, že tady máme klon hned několika postav z jiných filmů a originalitou to teda každopádně moc nehýřilo. Směs Samary/Sadako (Kruh), Kayako (Ju-on), bytost z filmu Lights Out, nicméně vypadala v ponurých scénách docela slušně a do ranečku dostala i pohybové kreace svých slavnějších předchůdkyň. Z toho samozřejmě vyplynulo i to, že se na scéně konečně objevila hororová atmosféra a nějaké ty lekací scény. Jejich dávkování však nebylo v takové míře, abych se z toho posadil „na prdel“ a krčil se strachy někde v koutě. Nicméně zlepšení tu bylo, o tom žádná… Zhruba od chvíle kdy jsou Jess i Chloe terorizovány temnými silami v jejich domě, si mě tento film nakonec získal na svou stranu. Atmosféra se zlepšila, stejně tak i herecké výkony obou dam a já tak netrpělivě očekával gradující finále. O tom jestli bylo vydařené, se dá sice dost polemizovat, ale každopádně nebylo nejhorší. Dle docela vysokého hodnocení jsem však očekával o dost lepší podívanou, než se mi nakonec dostalo. Britové tak bohužel stvořili jen další průměrnou záležitost, která do mé TOPKY určitě patřit nebude. 50% (26.02.2018)