Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I Jiří Menzel nesměl na úsvitu normalizace natáčet, hříchy musel vykoupit příkladným budovatelským dramatem. Mladý hrdina nachází své místo v soukromém životě i ve společnosti teprve na stavbě elektrárny. Tam, mezi opravdovými chlapy, kteří se nebojí žádné práce, nalezne navíc sílu rozejít se s maloměšťáckou rodinou své vyvolené... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (114)

movieband 

všechny recenze uživatele

Těžce normalizační film. Je fakt, že to vypadalo jako spíš dokument o budování jedné velké přehrady (asi to byl i účel, aby tehdejší vláda ukázala už i mimo dokumenty jejich budovatelské inovace) a celé je to zabalené do balíčku s cedulkou romantické drama o mladém páru. Nebo je to naopak? Každopádně to padlo do rukou Menzela, tudíž se na to dalo aspoň trochu dívat. Sice je tam jeho řemeslnost znát minimálně, ale i tak se na to dá zvládnout. 50% ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Socialistická střízlivá pohádka. Kecy o zaprodanosti režimu si nechte od cesty. Laureát Státní ceny Klementa Gottwalda, 36letý Jiří Menzel zde s vylepšovatelem scénáře, 38letým Zdeňkem Svěrákem odvedli koukatelnou práci, za kterou se nemusí stydět. Ať se stydí zadavatelé a především režim, ve kterém je účast na takovéto agitce podmínkou pro možnost vlastní tvorby. ()

Reklama

dzira 

všechny recenze uživatele

Odkládal jsem tento film dost dlouho. Obavy z toho, jakou normalizační sračku uvidím, byly ale naprosto liché. Chápu, jaký film chtěli soudruzi mít. Od Menzele - laureáta ceny Klémy Gottwalda. Taky ho dostali. Budování vodního díla Dalešice je zde vyobrazeno velmi poutavě. To není ironie - ty záběry jsou opravdu dobré. Ale to by nebyl Menzel, kdyby do něj neukryl spoustu metafor, které jim unikly. Menzelovi tak nechtěně dali příležitost natočit film, který poukazuje na ubohost života za normalizace... Hlavní hrdina zde totiž vůbec nepůsobí, jako vzor hodný následování (což bylo jistě zadání), ale jako exot, který vybočuje z řady a je divný tím, že se nedokáže přizpůsobit nastalé situaci a žít, jako ostatní. Kéž by takových exotů bylo v té době podstatně víc.... Perličky na dně - celé to působí taky jako reklama na Tatru. Nevím zda to byla náhoda, nebo nádherný příklad socialistického product placementu. Taky se trochu divím, že soudruhům nevadil až zbožný obdiv k západní technice (norský bagr Broyt, francouzská limuzína Simca...), který z filmu ční.... ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Ani ve snu by mě nenapadlo, že tenhle příběh má na svědomí Menzel. Musela jsem se o tom přesvědčit na vlastní oči v titulkách. Menzel vlastně tímto kouskem splnil to, co se po něm chtělo. Vlk se nažral a koza tak mohla zůstat celá. Nepovažuju tenhle film za paskvil. Dá se skouknout v pohodě a bez ujmy na zdraví. Je to obyčejný příběh o mladém člověku, který si musí vyšlapat cestičku ve svém životě a podle toho samozřejmě koná. Má taky určité ideály a přesvědčení. Jenom byl takový až moc nezkažený dobou. Akorát si nejsem jistá, že by tak mladého kluka pustili za volant tatry nebo bagru. Tou nejzajímavější věcí z celého filmu jsou nakonec tatry a stavba Dalešické přehrady. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Jako dokument o stavbě Dalešické přehrady by to možná nebylo zas tak špatne. Ono to totiž v některých pasážích skoro jako dokument vypadá. Sledujete různé stavební stroje či auta jak jezdí sem a zase tam. Jediné štěstí, že doprovodná hudba Angela Michajlova se vážně povedla. Za zmínku snad ještě stojí ona "civilní" zápletka o tom, jak pobyt na stavbě jednoho mladíky (Jan Hrušínský) totálně odpoutá od jeho milé, kterou si chtěl před tím vzít. Konec mě tím vyústěním téhle dějové linky vážně naštval. Nezbylo pak už totiž nic, než ono staveniště. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (22)

  • Příběh se měl původně odehrávat na stavbě ropovodu, ale autoři jej přenesli na atraktivnější stavbu přehrady u Dalešic, kde se i natáčelo. (Karlos80)
  • Režisér Jiří Menzel vzpomínal, že když přečetl scénář a zeptal se scenáristů, zda by na film šli do kina, odpověděli svorně, že ne. Menzel se tedy pokusil do scénáře s pomocí Zdeňka Svěráka zasáhnout tak, aby z filmu „nebolely oči“. Na finální verzi scénáře se tak podíleli Zdeněk Svěrák, Jiří Menzel, Vojtěch Měštan a Rudolf Ráž. (sator)
  • Ceny: XIII. FČSF 1975: Zvláštní cena poroty za kameru, XIII. FFM Trutnov 1975: Malé zlaté slunce za mužský herecký výkon - Július Pántik. [LFŠ 2010] (Krouťák)

Reklama

Reklama