Cesta do zatracení

Aneb jak i přímá cesta do zatracení může vést k filmové dokonalosti. Vizuálně nepopsatelně atmosférická podívaná. Herecky přesné, kamerou dokonalé a režijně bezchybné i invenční. Sam Mendes natočil doposavad nejvěrnější adaptaci komiksu převedeného na filmové plátno. Dějová linka je sice hodně jednoduchá, ale právě v tom tkví její síla. Možná by se dalo vyčíst, že je to nádherně nablýskané nic o sbližování otce se synem, ovšem já ten pocit nemám. Ba naopak, minimálně scéna v dešti se zařadila do mého žebříčku nejoblíbenějších scén. V té je prostě naprosto vše. Od emocí, přes nádherné zpracování, hutnou atmosféru až po pány herce. A v mírně rozmělněné podobě je takový i celý film. To přeci není zase tak málo, ne? (04.02.2007)

Osobne som v tom Mendesov rukopis nevidel, keďže pochybujem že po jednom filme môžeme o niečom takom hovoriť. Ale každopádne profiluje sa ! Už úvod s bicyklom a zasneženou krajinou na mňa veľmi zapôsobil a vtedy som vedel že tento film budem mať rád. Po skončení môžem tieto slova len potvrdiť. Filmu dominuje precízna technická stránka a veľa, veľa záberov je kompozične svetelne vybrúsených do najmenších detajlov, ktorým zároveň nechýba vysoký punc originality. A to vyúčtovanie (len s hudbou), bol neuveriteľný filmový zážitok po ktorom si srdce tak príjemné buší a mráz behá po chrbte. Mendes sa znova vytiahol, aj keď asi iným smerom než sa čakalo. (03.07.2005)

Hanks v drsňácké póze válí a Newman si roli mafiánského bosse s přehledem dává. První půle mě příjemně atmosféricky ničila (počasí skvěle dotváří pochmurný svět). Mendes si hraje se zpomalovačkami ve správných chvílích a napínavé momenty působivě eskalují. Přechod v polovině na trochu odlehčenější kolej na mě ale úplně nezapůsobil a změna tempa mi rozhodila balanc. Pokud film vidíte poprvé až po 20 letech (můj případ) nepotěší ani spousta dnes už několikrát viděných scén. Ovšem zde několikrát zmiňovaná finální scéna v dešti je opravdu neskutečně nařvaná. (14.01.2024)

Pochmurná vizuální gangsterka. Sam Mendes okouzlil i napodruhé, a tak trochu na delší dobu (s jeho dalšími filmovými zastaveními jsem měl vždy menší či větší problémy). Jsou to takové švýcarské hodinky – všechno šlape, jen tomu lehce chybí výraznější emoce. Jsou tam, ale dávkování bych si představoval trochu jinak. Mendes zažil úspěch hned na začátku, kdy očichl filmovou branži, a samozřejmě si tím zkomplikoval profesní život. Napodruhé se rozhodl pro bezpečnější vody (přeci jenom úžasně kritizující Americká krása byla depresivnější káva). Dvanáctiletý hoch si určitě představoval lepší způsob, jak zjistit, čím zaopatřuje jeho rezervovaný otec čtyřčlennou rodinu. Stalo se, vyšlo pár kulek, a z elitního zabijáka, který pracuje pro vlivného šéfa irské mafie, je záhy lovná zvěř. A nejen vdovec k tomu. Zbytek asi netřeba vysvětlovat. Až rodinná tragédie dokáže otce se synem sblížit, k závěrečným titulkům je ale cesta ještě dlouhá. Co potěší? A/ Předně obrazová stylizace. Trojnásobný držitel Oscara (poslední právě za Road to Perdition) Conrad L. Hall kouzlí, vymýšlí, je kreativní, osobitý, kombinuje temné momenty s vlídnou atmosférou, Road to Perdition je hlavně jeho film. B/ Výtečná hudba Thomase Newmana. I díky němu není výsledek až tak odtažitou podívanou, na kterou aspiruje. C/ Herecká sestava. Tom Hanks je sice nevytížený běda, ale zbytek osazenstva je skvělý (asi nejvíc potěší Jude Law a jeho neúnavně spolehlivý zabiják). Samotnou kapitolou je Paul Newman, hvězda bez manýrů, který získal roli hodnou gentlemana jeho věku. Navrch se po letech setkal se zmiňovaným fenomenálním kameramanem (důstojná tečka za jeho kariérou), který stál i za hercovými staršími kousky Frajer Luke nebo Butch Cassidy a Sundance Kid. Osvojil si irský přízvuk, před natáčením požadoval pěkně postaru zkoušky, své postavě dodal pocit viny a lítosti. Well done. Co nepotěší? Úlitby masovému vkusu (třeba takový Hanks je zlým mužem jen do té doby, než se z něho stane spravedlivý mstitel), Mendes v druhé půli vyměkne a jakoby chtěl svůj kus zpřístupnit rodinnému publiku. Ač jeho rozhodnutí kráčet ve vyšlapaných cestách respektuji, to temné kouzlo jde nicméně stranou. A celé je to takové kantorské. Ti také za katedrami šetří emocemi. Ve finále ale děkuju: i napočtvrté to náramně fungovalo. (02.11.2015)

Velké příběhy končí tragédií. Je to jako s životem, taky končí blbě... Zvláštně uhrančivý film o tom, že zvědavost se nevyplácí, pravda nakonec vyjde najevo a za chyby se krutě platí. A také možná - s čím kdo zachází, s tím také schází. Cesta, jejímž smyslem je pomsta, nemůže prostě dopadnout dobře. Vynikající kamera vás občas vtáhne do filmu, že cítíte, jak jste součástí obrazu. Pak nabídne neobyčejně poetické záběry s dechem smrti - tma, pouliční lampy, hustý déšť a černé siluety mužů v dlouhých kabátech. Smrtící zbraně jen mimovolně protahují jejich ruce jako nepřirozené stíny. Velmi dobrá hudba, věrohodná dobová atmosféra. Tolik k filmu. Comics doporučuji číst až po něm. S předlohami je to těžké, málokterý film se jim vyrovná, pokud zrovna není naprostým propadákem. Comics je naprosto úžasný a já se do něj pustil záměrně až po filmu. M.A.Collins stvořil neobyčejně silný příběh, který se filmu nepodařilo oživit. Jeho vyprávění je drsnější, spletitější, více vysvětluje a předkládá konec, který netušíte. Ten filmový lze naopak tušit velmi dobře. A kresba R.P.Raynera vás vhrne po hlavě do doby, kdy policajti byli vrazi v modrém a osud světa řídila mafie... (20.11.2011)