Drahokam

Nutno říct, že Uncut Gems je film pro vytříbenou skupinu diváků a velkou většinu neuspokojí. Netradiční scénář, který vlastně popisuje život obyčejného nespolehlivého obchodníka, který je patologickým lhářem, sázkařem a má dluhy, kde jen může. K tomu nezvyklá hudba jak ze starých videoher, která po většinu stopáže hraje v pozadí - ze začátku otravná, ale když si na ni člověk zvykne, stane se důležitým prvkem celkového dojmu z filmu. Adam Sandler je výborný a dokazuje, že to není jen líný herec béčkových komedií, ale má daleko větší talent, protože si film krade celý pro sebe a když se odteď řekne jeho jméno, nevybaví se mi Sandler ze starých Machrů (2010), ale vybaví se mi Sandler z Uncut Gems, který působí jako úplně jiný člověk. Vizuál je stylový, halucinogenní a nevšední, děj postupně graduje a nutí diváka prožívat všechny problémy s postavou, což se málokterému filmu povede. Završení celé jízdy je šokující, mrazivý, pro hlavní postavu možná i vysvobozující konec a výsledek bez debaty zanechá v divákovi stopu na dlouhou dobu. S tímhle si Safdiovi hodně vyhráli a ocenění filmu náleží zcela oprávněně. (03.08.2020)

Je trochu paradoxní, že hyperkinetický pouliční thriller vlastně působí dnes anachronicky, protože vlastně vypráví příběh v kulisách starého New Yorku, jehož podoba se za posledních deset let silně transformovala po vůli životnímu stylu mladých yuppíků, čímž dostal celý ten slavný velkoměstský street-life pěkně na frak. I jako takovou reminiscenci těch časů si můžeme užít hloubku a utlumené barvy pětatřicetimilimetrového filmu v ruce toho nejpovolanějšího, Daria Khondjiho, který desaturoval barvy třeba Městu ztracených dětí či Sedm. Je ironický, že Safdiovic bráchové splňují přesně ty nároky na dravé mladé režisérské duo, ale je tomu tak hlavně proto, jak ignorují formální vývoj v rámci posledních řekněme patnácti let, tedy po širokém nástupu digitálu. (22.03.2021)

Veľmi hlučný film. Plný prekrikovania sa, nevkusnej muziky, neustáleho náhlenia sa a non stop fuckovania. Navyše je hlavný hrdina neuveriteľný zmrd a všetko zlo, ktoré sa mu deje mu odpláca iba karma a ten chuj si nič iné nezaslúži. Ale!... Kedže je to neuveriteľne skvelo napísaná záležitosť a navyše vo filme niet jedinej kladnej postavy, všetky vyššie spomínané neduhy prehliadnem a tie štyri tomu udelím. (20.12.2019)

Cimprlína na zvuky. Za hudbu bych koňmo hnala Lopatina bosého pěšky až za Leninabád, adekvátní společnost by mu dělali bratři nezávisláci Safdieovi, přičemž do sluchátek bych jim celou cestu dokolečka peckovala zvukovou stopu z této krávoviny. Uvřískané, hnusné, rádoby alpacinovské či turturrovské, ale kdepaáak. Sandlera můžu, ve Volání o pomoc byl skvělý, tady jej obdivuji pouze za to, že kravál během natáčení vydržel. (06.02.2020)

Od začátku strašně rozhárané takovým tím skoro až nekoukatelným způsobem, kdy postavy mluví jedna přes druhou a bylo pro mne obtížnější film usledovat. Postupem času se ale člověk sžije s vývojem příběhu skutečně nepřekvapivě (protože geniální Volání o pomoc) výborného Adama Sandlera, jež vygraduje skutečně dechberoucím koncem, kdy jsem jen tupě zíral do monitoru. Produkční studio A24 opět vystihlo trefu do černého a já jsem hrozně zvědav, co zafinancují příště, třebaže s distribučním dealem Netflixu i bratry Safdiovými. (02.02.2020)