Monsieur Chocolat

Tohle není film jen o smutném osudu umělců, kterým publikum aplaudovalo a plakalo smíchy u jejich vystoupení, aby na ně záhy zapomnělo. Především je to snímek o jinakosti. Rafael se vší silou snaží stát bílým mužem, aniž by si byl schopen uvědomit, že jediné, co opravdu nemůže změnit, je barva své kůže. Footit sice svoji jinakost může lépe skrýt, ale zase prožívá život odsouzený ke smutku. Film o jinakosti, tvůrčí tvrdohlavosti, odhodlání jít za svým snem i pokusu o zbourání hranic, které bourány být nechtěly. (16.09.2020)

Film o klaunoch z doby, kedy bol černoch vo Francúzsku akurát tak v cirkuse a všetci zúčastnení sa na neho pozerali ako na zjavenie, na exotiku z iného sveta. O pár desaťročí sa možno niečoho podobného vo Francúzsku dočkáme opäť, tentokrát v obrátenom garde. Hoci sa film snaží často poukazovať na rasizmus vtedajšej doby, páčilo sa mi, že hlavnú postavu nestavia len do úlohy obete, ale ukazuje ho aj ako bežného človeka, čo dosť chlastal a miloval ženy, čiže bol normálny zdravý chlap. Napriek dlhšej stopáži a niektorým nudnejším pasážam to celkom rýchlo zbehne. (24.04.2021)

Takhle nějak by asi měl vypadat dobrý životopisný film. Velkou zásluhu na konečném výsledku má zcela jistě i charismatický Omar Sy coby představitel titulní role. Zaslouží si obdiv za to, s jakou lehkostí dokázal projevit tu širokou škálu emocí, jež ztvárnění prvního černošského klauna vyžadovalo. Rafael Padilla se sice těšil velké přízni Pařížanů, ale poměrně rychle se mu sláva založená na vlastním ponížení začala zajídat a ve snaze z toho všeho vybřednout nakonec poznal, jak nelítostný může okolní svět být. Nejhorší a nejsmutnější na tom všem je, že jde o pravdivý příběh. (85%) (22.05.2021)

Ačkoliv se nejedná o žádné veledílo, příběh dvou klaunů, je zajímavý. Omar Sy, hraje dobře a James ho možná i předčí, to záleží na úhlu pohledu. Rozhodně skvělá je první necelá polovina filmu, kde se děj ještě odehrává na venkově, nebo předměstí Paříže. Postupem času, se kouzlo filmu vytrácí, stejně jako Chocolat, který doplatí na hazard a také na to, že je černochem. Trošku jsem se přemlouval, ke čtyřhvězdičkovému hodnocení, ale nakonec mi to nedalo a učinil jsem tak. Když nad tím přemýšlím, ten film ani není vtipný, jen jde o to, najít si na tenhle žánr chuť a ať už chcete, nebo ne, prostě to není komedie, nýbrž drama! Takže nepočítejte se smíchem, od ucha k uchu. Monsieur Chocolat, chtěl víc, ale publikum a možná vlastní svědomí, mu to neumožnilo, v době, kdy se černochům na ulici říkalo "negři." I tak se díky Georgovi a vlastnímu talentu, dokázal v cirkusovém prostředí prosadit. (13.02.2017)

Cirkus je hořký, bohudík. Mně se sice nechce věřit, že život pod šapitó býval kdysi doopravdy takhle smutně veselý, ale z pohledu filmového diváka jen dobře, protože příběh pak vyplavuje emoce. Smích zahání smutek, smutek probouzí touhu se smát, a tak pořád dokola, až je vám z toho na konci úzko i hezky zároveň. Říkáte si "k cirkusu nikdy", ale pak vylezete z kina do podzimního psího počasí a nejradši byste zalezli do vyhřáté maringotky. (18.11.2016)