Padesát odstínů černé

Opravdu zlé. Vizuálně jsme někde na pomezí mezi trapností, nudou a nechutností. Scenáristicky většinou taktéž u trapnosti a nudy, ale když se zadaří, občas jim to vyjde... Ovšem asi tak jeden celkem dobrý vtip je na 15 bídných. Na začátku se film snaží navodit dojem, že bude mít i nějaký scénář a náznak děje, ovšem tyto snahy velice brzo skončí a pak už jsou za sebou jenom téměř nenavazující scény, které by šlo pustit v jakémkoli pořadí. Abych okomentoval oficiální obsah filmu podle Bontonfilmu: "dráždivá a na padesát způsobů šťavnatá" - ne, "přináší některá šokující odhalení" - ne, "erotický hit a drzá poťouchlá komedie jdou nehorázně dobře dohromady" - a i tak se nepovedlo, "cílem budou především centra smíchu" - zde bude tisková chyba, mělo tam být centra nudy. (21.05.2016)

Čekal jsem,že dám minimálně jednu hvězdičku za to,z čeho si film dělá legraci,ale se zlou jsem se potázal.První podezření,že budu zklamán,jsem dostal ve chvíli,kdy jsem zjistil,že Marlon Wayans nikdy neslyšel o cimrmanovské aplikaci šrapnelu.Neustálý proud vulgarit působí tupě a impotentně,zasmát jsem se neměl čemu,protože každý pokus o humor byl příliš zoufalý.Na filmu nemám vůbec co pochválit,a to se docela rád podívám na sérii Scary Movie nebo Pidihajzlíka. (23.08.2016)

Ten pocit, když natočíte parodii na svým způsobem kulturní odpad a dopadnete snad ještě hůře. Ač milovník parodií (ovšem těch kvalitních, tak jako to uměla legendární trojka ZAZ), nikdy jsem humoru bratří Wayansů nepřišel úplně na chuť. Navíc mi přijde, že rok od roku víc a víc padají suchým záchodem směrem dolů. Tohle opravdu nebylo kdovíjaké povyraženíčko.....laciné, nevtipné.....ano víme, parodujete 50 odstínů šedi, ale co dál? Pokus o gag každou desátou vteřinu...úspěšnost 1 ku 200. Mám tady výzvu pro filmaře všech ras, velikostí i náboženství: Kdo nabídne Marlonu Wayansovy nějakou roly, která není založená na vypouštění tělesných plynů?....myslím si, že už dávno nestal čas jít dál. (21.08.2017)

Do kina jsem se šel bavit. Oproti hnusu s názvem Padesáti odstínům šedi, které mě nudil a nic neřekl, jsem se u Padesáti odstínů černé nasmál jak za poslední dobu nikdy. Nečekal jsem žádné humor, který by pak intelektuálové rozebírali do posledního písmene a nad šálkem hnusného čaje, honili svá ega o průměrné parodii, za kterou vyhodili své určitě těžce vydělané love, ale prostě jednoduchou oddechovou prču na posilnění bránice. To se povedlo a já s bolavou bránici v klidu odcházel domů. (06.02.2016)

Tak pěkné měla tato parta černoušků předešlé parodie na Paranormal Activity a teď přijdou s naprosto neuvěřitelnou 3.14čovinou. Vtipný byl tak jeden pokus o vtípek z devadesáti. Musím se přiznat, že mnohem více jsem se nasmál u původního snímku. Tento pokus o film se nesl v hodně trapném duchu. Zkrátka to celé bylo prostě debilní. Musel jsem se hodně snažit, abych to celé zvládl dokoukat. Přitom režisér Michael Tiddes není vyložené kokot, předešlé dva snímky se mu vydařily. Zřejmě změnil dodavatele a začíná si zvykat na odlišnou nitrožilní stravu. Bohužel, škodní jsou na tomto jeho rozhodnutí zejména diváci. (01.05.2016)