Indiáni z Větrova

Filmové zpracování známé dětské knihy nabízí obyčejný klukovský příběh, kdy se každá lotrovina a klukovina odpouští. A dvě nesmiřitelné klukovské party vedou spolu blátivé války. A každý malý indián nepatří do děcáku. Je šance, že si ho dokonce i někdo osvojí. Jenže tu klučičí svobodu, kterou malý chlapec ve Větrově má, už v nové rodině mít nebude, i když na něho budou sebehodnější. Vzorně zahrané, citlivě zrežírované, ale už to nějak moc zestárlo. Rovněž motiv pohraničníků byl dost rušivý prvek, ale vzhledem k době, ve které film vznikal, a s ohledem na literární předlohu, která tím ovšem tolik netrpěla, zřejmě nutný. 60% (15.05.2013)

Dle čtení zdejších komentářů zjištuji, že antikomunismus je stále in. Psali zde blbci, bydlící v nájmech s nejistou prací a absolutní otevřenost kterou film nabízí, oni neviděli. Indiáni z Větrova nejsou film "pouze" o chlapcích z dětského domova. Ukazuje komunikaci, která za jistých okolností fungovala a spoustě lidem to může přijít naivní. A co ? Dětství je o naivitě a snech. Je v něm čistota a upřímnost. To až svět dospělých z většiny z nás udělá uzavřené neosobní blbce.. Nejvíce vyzdvihuji psaní ministrovi a vypelichaného jestřába. :-) 5* a hotovo. (03.03.2015)

Přiznávám že tomuto dílu nadržuji (níže vysvětlím proč) a odpouštím mu jak vypráví o hodných pohraničnících, kteří hlídají, aby nikdo neutekl z naší krásné socialistické země. Strejdové pohraničníci na ně pošlou vycvičené pejsky, aby je roztrhali, nebo je rovnou zasypou dávkou ze samopalu. To vám samozřejmě ve filmu neukážou, možná tak rozborku a sborku toho samopalu v kasárnách. Bez hnusného politického tónu, by to byl zajímavý film s dobře hrajícími dětmi, melancholickou atmosférou a smutnou hudbou. A teď k tomu proč tomuto filmu nadržuji. Z prostého důvodu, točil se u nás doma. Bitva ve filmu byla v písečném lomu za naší vesnicí u odstaveného strýcova bagru. Vlčák patřil pánovi z naší ulice, kterého jsem s jeho psy vždy vidíval chodit kolem našeho domu, protože generaci za generací profesionálně cvičil další a další vlčáky a myslím, že tam chodí dodnes, ale já už tam nejsem. Dokonce si ve filmu zahrál zlého pána na kterého zaútočí hodný pes. Některé děcka ve filmu mluvijá našim nárečím a vrchol nostalgie tomu nasadili filmaři, když indiánský náčelník Přemek měl rande s Lidkou „Lehkým vánkem“ a sedli si na pokácený agác před naším vinným sklépkem. Ve filmu sem nehrál jedno z děcek v komparzu eném proto, že sem byl eště hodně malušenký. (07.05.2023)

Docela se mi zveda zaludek, kdyz vidim, jak kvuli tem par minutam s pohranicnikama dokazi zdejsi "zaslouzili uzivatele" tenhle film povazovat za propagandu. Tohle je predevsim zcela apoliticky pribeh chlapce a jeho kamaradu z detskeho domova. Od pohranicniku je tu predevsim pes (pro nektere urcite evidentni komunisticky hrdina). Knizku jsem jako maly cetl a moc se mi libila, predstava, ze by ve me zanechala obraz hrdinnych pohranicniku je zcela absurdni. Film je uz o neco slabsi, ale porad urcite pro deti mene zavadny, nez co muzou shlednou v dnesni dobe v televizi. (24.10.2009)

Rodinný příběh o dětech, které postrádají domov, končí spřátelením Větrováků a jejich nepřátel Šímáků, nalezením nového domova pro vysloužilého psa Dana a odjezdem Bystré lišky z domova na Větrově, kterého si do péče vzala jedna bezdětná rodina. Film je natočen podle knižní předlohy Markéty Zinnerové. Markéta Zinnerová byla dramturgyní literárně-dramatického vysílání pro děti. Pracovala také v Domově dětí jako medička, takže dokonale poznala dětskou psychiku a také zde načerpala inspiraci pro své dětské příběhy. Jako malá holka jsem příběhy paní spisovatelky Zinnerové milovala. (14.10.2008)