Konec strašidel

Takové krásné klukovské dobrodružství… to mohlo být. Škoda, že tu bolševik tlačil na pilu tak, až spálil list. Přesto se tomuto dílku nedá upřít určitá slušnost a vlídnost. Připadá mi ale, že české dětské filmy, vznikající za protektorátu, nenesou stigma propagandy tak, jako tento komunistický debakl. Je snad velkým snem Kluků na řece být v HJ? (ripo-filmový přehled 32/1953- asi to došlo i jim) (28.09.2020)

To je peklo! Tohle se komunistům musí nechat, "nenápadné" agitky točit uměli. A tento "film pro děti" je toho důkazem. Celá zápletka skončila v momentě, co se na scéně objevil hlavní záškodník (byť naváděný ještě horšm individuem) - ani nemusel promluvit a bylo zřejmé, kdo by z pohledu autorů scénáře měl dostat obuškem (z pytle ;)). Nicméně většina herců hraje obstojně, většina neherců příšerně a dá se to jakžtakž zkousnout. (18.11.2012)

Československý státní film chtěl tímto filmem splatit velký dluh, který má vůči našim dětem a mládeži, a vytvořit film o mládeži pro mládež. Úmysl byl chvályhodný. I námět není špatný: přerod chlapce, zkaženého rozmazlováním babičky, v pionýra v pravém slova smyslu a v pozadí rozvinutý boj proti záškodníkovi. Ale nakonec vznikl film špatný. Kde je příčina? Je jich mnoho. Hlavní je ta, že autorům filmu, zvláště autorům scénáře, se nepodařilo prokreslit pravdivě charaktery jednajících postav. Místo živých lidí vidíme ve filmu papírová schemata, kterými trpěl náš film před čtyřmi lety, posunovaná autory libovolně. Z toho vyplynuly i slabé herecké výkony, protože herci si nevěděli s těmito černobílými charaktery rady. Klasickým příkladem toho je výkon Vejražkův v roli záškodníka Lorenze. Režie nezvládla také hru dětí a děti proto papouškují pouze texty. Je to chyba zvlášť citelná proto, že jde o film pro mládež, které musíme dávat to nejlepší. Bylo by však chybou, aby tento nezdařený pokus odradil naše filmové pracovníky od další práče v tomto žánru. Naopak, tento film právě pro své chyby přináší cenná poučení pro další, úspěšnější práci. Filmový přehled 32/1953 (08.11.2008)

Pravděpodobně jediný film všech dob, jehož hlavní postavy mají moje příjmení a v němž anonymní pionýrku hraje moje bývalá tchýně. V rolích dalších pionýrů např. Vl. Pucholt a Vác. Postránecký. V rolích agentů a špiónů Vítězslav Vejražka, Josef Chvalina, Josef Beyvl. V roli Theodora Pištěka Theodor Pištěk. (24.08.2018)

Konec strašidel, aneb jak se kalilo ocelové sklo... Pár hororů jsem už viděl, ač nejsem jejich fanoušek, ale kam se vypíchané oči, uřezané prsty a co já vím ještě hrabou na pečlivě učesaného desetiletého chlapečka, který s pionýrským šátkem na krku sedí na palouku a první den prázdnin hodnotí robotickou dikcí uplynulý rok, že jako ty školní výsledky nebyly takové, jaké si všichni představovali, že dva adepty mezi pionýry nevezmou, protože ještě mají některé vady, a že to je taky tak trochu vina všech ostatních, že jim ve školním roce nepomáhali, a že se to musí změnit... Nebo takový Vejražka coby bejvalý nacista, který podle vlastních slov "přijímá rozkazy od Američanů", to je taky móc hezký exemplář. Vysloveně mi bylo líto Pištěka, ten si na rozloučení s filmovou kariérou zasloužil daleko lepší role než byl šéf pobočky prestižního podniku Sběrné suroviny. Celou dobu jsem se bál, že Stevensův Ostrov pokladů bude zcela popleněn a zatlučen do oceánu tvrdými dělnickými pěstmi členů Timurovy party, ale překvapivě toho byl až do konce ušetřen. Tím pádem hvězdička navíc. To by mě zajímalo, čím si tahle buržoazní kniha vysloužila takovou shovívavost? (02.03.2013)