Konec strašidel

Nádherná ukázka toho, jak dokázal komunismus manipulovat s nebohou mládeží a vymývat jí mozky. Neříkám, že pionýr byl špatný - je určitě fajn se naučit něco do života, pomáhat se sběrem papíru a vážit si přírody. Je ale špatné velebit komunisty jako bohy - šíleně mě nas*raly ty kecy o svoloči ze Západu, jak jsme tady všichni nejlepší a vše americké je nejhorší. I to však bohužel k té době patřilo. Film na jedno podívání - musím pochválit alespoň tehdejší venkovský život a držení lidí při sobě. Ačkoliv ono to tak určitě nechodilo všude... (20.08.2017)

Československý státní film chtěl tímto filmem splatit velký dluh, který má vůči našim dětem a mládeži, a vytvořit film o mládeži pro mládež. Úmysl byl chvályhodný. I námět není špatný: přerod chlapce, zkaženého rozmazlováním babičky, v pionýra v pravém slova smyslu a v pozadí rozvinutý boj proti záškodníkovi. Ale nakonec vznikl film špatný. Kde je příčina? Je jich mnoho. Hlavní je ta, že autorům filmu, zvláště autorům scénáře, se nepodařilo prokreslit pravdivě charaktery jednajících postav. Místo živých lidí vidíme ve filmu papírová schemata, kterými trpěl náš film před čtyřmi lety, posunovaná autory libovolně. Z toho vyplynuly i slabé herecké výkony, protože herci si nevěděli s těmito černobílými charaktery rady. Klasickým příkladem toho je výkon Vejražkův v roli záškodníka Lorenze. Režie nezvládla také hru dětí a děti proto papouškují pouze texty. Je to chyba zvlášť citelná proto, že jde o film pro mládež, které musíme dávat to nejlepší. Bylo by však chybou, aby tento nezdařený pokus odradil naše filmové pracovníky od další práče v tomto žánru. Naopak, tento film právě pro své chyby přináší cenná poučení pro další, úspěšnější práci. Filmový přehled 32/1953 (08.11.2008)

Ve čtvrté minutě asi po desáté zazní, že jsme země pionýrů. Ale holčička krásně zpívá: „nebe nad hlavami plyne…“ Gottwaldové se Staliny nejen ve třídách, ale i v každé kanceláři fabriky. U ředitele dokonce Stalinova busta. „V lese se střílelo.“ „To víš, jsme na hranicích kousek od Američanů.“ Sběrový teror. Kdo nedá tunu starého papíru, je vyvrhel. Timur a jeho parta s obrovským pentagramem. Soudruzi vymývači mozků nemohli zapomenout ani na globus, který tentokrát trochu nepatřičně umístili do výkladní skříně knihkupectví. Programování pokračuje chytlavou odrhovačkou: „nebe plné jasných hvězd od pólu k pólu“. Klukovi vymyli mozek. Jiroušek z nějakého důvodu do pionýra nechce, ba se mu brání zuby nehty. Pak mu spolužák nakuká, že Timur byl sovětský pionýr, který pomáhal lidem a Jiroušek by náhle dal všechno na světě, jen aby byl co nejdříve pionýrem. Ani babička, drsná odmítačka pionýrů – pohanů už nic nesvede. Pištěk v sympatické roli vedoucího sběrny surovin. Kvalitní výkon Beyvla v roli defraudanta. Pěknou hudbu složil Stalinův kamarád Jan Kapr. (08.05.2021)

Takové krásné klukovské dobrodružství… to mohlo být. Škoda, že tu bolševik tlačil na pilu tak, až spálil list. Přesto se tomuto dílku nedá upřít určitá slušnost a vlídnost. Připadá mi ale, že české dětské filmy, vznikající za protektorátu, nenesou stigma propagandy tak, jako tento komunistický debakl. Je snad velkým snem Kluků na řece být v HJ? (ripo-filmový přehled 32/1953- asi to došlo i jim) (28.09.2020)

To je peklo! Tohle se komunistům musí nechat, "nenápadné" agitky točit uměli. A tento "film pro děti" je toho důkazem. Celá zápletka skončila v momentě, co se na scéně objevil hlavní záškodník (byť naváděný ještě horšm individuem) - ani nemusel promluvit a bylo zřejmé, kdo by z pohledu autorů scénáře měl dostat obuškem (z pytle ;)). Nicméně většina herců hraje obstojně, většina neherců příšerně a dá se to jakžtakž zkousnout. (18.11.2012)