Bolest a sláva

Almodóvara jsem míval rád,ale v posledních letech sem jeho tvorbu přestal sledovat a Pain & Glory je důkazem,že jsem o nic nepřišel.Jakkoliv by se tenhle kus dal brát jako hodně autobiografický a chápu ho tak,že se Pedro potřeboval prostřednictvím něj svěřit svým divákům,mě osobně nepřinesl vůbec nic.Vzpomínková část na dětství je sice fajn,ale to je bohužel všechno.Nemluvě o tom,že skoro dvě hodiny jsou prostě moc...40% (16.04.2020)

Bolest a sláva je velmi specifický film. A má i své specifické postavy. Pedro Almodóvar se po komedii Rozkoš v oblacích a melodramatické Juliette vrátil k podstatě; lásce k filmu a vlastním zážitkům. Zatímco dříve však oslňoval bizarní výstředností, Bolest a sláva je film spíše komorní, tichý a rafinovaný. Každý autor někdy zažil krizi, jež zásadně rozhodovala o jeho dalším tvůrčím životě. Fellini svou krizi přetavil v klasiku subjektivního filmu 8 1/2, Almodóvar byl k divákům o něco vstřícnější. Antonio Banderas (režisér Salvator Mallo) podává jeden ze svých nejlepších výkonů. Stejně tak úchvatná Penélope Cruz v roli hrdinovy maminky. Almodóvar střídavě přestřihává ze současnosti zahalené v oparu deprese a nejistoty režiséra ve středním věku do harmonického světa dětské nevinnosti, kdy malý Salvator s maminkou cestuje v parném dni do nového bydliště s jedinou otázkou, zda ve vesnici, kde už na ně netrpělivě čeká otec, bude kino. Alcainova kamera je krásná, film doslova hýří barvami, Iglesiasova hudba spotřebuje přesně tolik tónů, kolik je třeba. Je to nesmírně křehký, ale také nesmírně úderný film, který dojme nejen milovníky kinematografie. Závěr pak stvrzuje velikost Pedra Almodóvara jako velkého vypravěče, který rozhodně ještě neřekl vše. (26.05.2019)

Nie som nejaký veľký Almodóvarov znalec, ale videl som od neho už niekoľko filmov a tak polovica z nich sa mi páčila. Tento film obsahuje do veľkej miery autobiografické prvky, ktoré si vychutnajú práve režisérovi znalci. Oceňujem, že dej tentoraz neobsahoval príliš prekombinované prvky. Problém je, že to ani nemá nejakú poriadnu zápletku. Je to len také nesúvislé spomínanie. Hlavným kladom filmu je jednoznačne skvelý Banderasov výkon. Konečne zase dostal príležitosť skutočne hrať. A zase u Almodóvara. Asi by sa mal na Hollywoodske béčka vykašlať. Najviac ma bavila línia medzi Banderasovou postavou a jeho matkou. A to jak v období jeho detstva, keď bola pre neho všetkým, tak aj v dospelosti, keď bola stále pre neho najdôležitejšou osobou. Zvyšné línie mi pripadali, že vyzneli tak nejak do prázdna bez poriadnej pointy. Vizuálne to je ale znova vymazlené a aj keď sa vo filme vlastne nič poriadne nedeje, tak vďaka hereckým výkonom film nenudí. 6/10. (10.09.2019)

Na Almodóvarovi je krásné, že své filmy točí jako volný autorský seriál. A pokud opět spolupracuje s Antoniem Banderasem a Penélopkou Cruz, tak je to jako shledání se starými známými. Čili základní komfortní pocit je zaručen. Vše ostatní je podružné a přesto opět skvělé, autobiografické, plné nostalgie, vzpomínek, filmového zákulisí... Nechybí nečekané lásky. Za mě spokojenost. (03.07.2022)

Dnes jsem měla Kinoden. Začala jsem Almodóvarem a končila Rocketmanem. Na první film jsem neměla moc náladu, na druhý se vyloženě třásla. A? Jak už to tak bývá, výsledek překvapil. Superlativy šetřit nemíním. Není pro každého, ale mě film vcucnul, semlel a na konec vrátil, spokojenou, zpět do mého světa. Dýchly na mě časy, kdy jsme na Pedrovo filmy chodili do staré Minikinokavárny, cítila jsem to samé, co u filmu Vše o mé matce nebo u knih, které jsem od něj kdysi četla. Banderasovo civilní pojetí této role mi mimořádně sedělo. Chlapík zaválel! A Penélope, která mě baví dávno, byla v roli maminky tak autentická, že jsem jí to zbaštila i s navijákem. Výborná! Kamera, hudba, střih, scénář, Madrid a ta koncovka? V posledních letech mě Almodóvar nějak pustil, nehrál na tu moji strunu, ale po dnešku jsem zase jeho. A velmi mě to těší! (28.05.2019)