Balada o Busteru Scruggsovi

„TAM NAHOŘE MUSÍ BÝT MÍSTO, KDE LIDÉ NEJSOU ZÁKEŘNÍ A POKER SE HRAJE ČESTNĚ. A POKUD NE, TAK O ČEM VŠECHNY TY PÍSNIČKY JSOU? VŠICHNI SE TAM SETKÁME…“ /// Povídkovej western, na jehož konci zůstanou stejně zase největšíma hvězdama Coenovci… Úvodní dva příběhy se prezentujou spoustou nezapomenutelnejch píčovim, který pohladí černohumornou duši. Postupně – příběh od příběhu… se to posouvá víc a víc do vážnosti a vykecávání, což kapku nudí. A kdyby to skončilo po tom čtvrtým… dám 4*. Ale já kurva tu pětku nepochopil (navíc byla tak strašně ukecaná…). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju příběhy, který by mohli bejt knihou. (Zvlášť, kdyby ji napsali Joel a Ethan Coen.) 2.) Vždycky jsem přemejšlel, jak by vypadal americkej Limonádovej Joe. 3.) Thx za titule “num71“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ * (20.12.2018)

Opět další z řady Coenovic filmů, nad kterými si zamasturbuje pár pseudointelektuálů a přestárlých akademiků, ale běžný divák, aby zaplakal. Tedy nechci přehánět, spíše jde o to, že od tvůrců klasik jako Fargo a Big Lebowski by člověk očekával něco sofistikovanějšího a vtipnějšího. První povídka o Busteru Scruggsovi je suveréně nejhorší. Když pominu příliš křečovitý humor, (pro mě osobně) otravné muzikálové vsuvky, tak nám stejnak nezbývá víc, než triviální pointa absentující jakoukoli katarzi (2/10). Nedaleko Algodones s o poznání charismatičtějším hlavním hrdinou konečně vykazuje známky typického Coenovského černého humoru a akurátnější nadsázky (6/10). Dojná kráva se sice snaží podojit líbivost Liama Neesona, nicméně příliš se jí nedaří udržet mě vzhůru. Ano, zde jsem usnul a musel dokoukat film další den (5/10). Kaňonu plném zlata i přes obstojně vybudovaná očekávání jaksi chybí pointa. Takovou povídku si, s prominutím, z prdele můžete vytáhnout jednu denně (5/10). Pan Arthur a Billy Knapp konečně zachraňují celý film nejen sympatickým prostředím, hřejivými dialogy, ale i fungujícím napětím a vskutku zabijáckým Coenovským zakončením (8/10). Pozůstatky mrtvého se snaží těžit ze síly dialogu a zkušenosti jejich vypravěčů, avšak opět chybí jakákoli pointa, a tudíž i katarze - nejen z povídky, ale i z celého filmu (6/10). (09.12.2018)

Po tomhle bych věřil, že Coeni jsou schopni natočit zcela vážný výpravný western s výborně zvládnutýma akčníma scénama. Což  je něco, co v dnešní době úplně chybí. Škoda, že přesně to, co by (pro jistotu ještě společně s nějakým hodně dobrým scénáristou) zvládli na jedničku, nikdy dělat nebudou, protože by to už holt nebyli oni a nejspíš ani nemají tyto ambice. Věčná škoda! Ale kdo to teda udělá? Kevin Costner? Ten sice něco velkého westernového chystá, ale u něj zase pochybuju, že to dokáže. Ambice i prostředky na to má, ale schopnosti a mladický elán už asi moc ne (to první vlastně moc neměl nikdy). Nejvíce se u toho jeho megalomanského projektu bojím, že to bude tak politicky korektní, až to bude místy bolet. Protože kdo chce dneska s vlky v Hollywoodu výti... //// Povídky: The Ballad of Buster Scruggs aneb Limonádový Joe naruby (3/5), Near Algodones aneb James Franco si zvyká na oprátku (5/5), Meal Ticket aneb Osekaný Dudlík z HP ve Wild West freak show (3/5), All Gold Canyon aneb Starý zlatokop Tom Waits v zaslíbeném údolí (4/5), The Gal Who Got Rattled aneb Druhý nejlepší příběh (mimochodem, skvělé scény bojů s rudokožci, stejně jako v Near Algodones) (5/5), The Mortal Remains aneb Jak jsem tvrdě usnul (1/5). //// Bohužel, poslední povídka, která to celé stáhne do pekel, zajistila, že jinak dobrému filmu prostě nemohu dát víc než tři hvězdičky ani kdybych se rozkrájel. Sorry, Omnibusi. (20.05.2023)

Parádní westernový a černočerný úlet, kde každá mikropovídka nádherně vyšumí do ztracena, což však rozhodně neznamená, že je bez pointy.  Hned u první s chvástajícím se pistolníkem jsem se začal usmívat a úsměv mi z tváře neslezl po celou dobu. Snad jen paratarantinovský dostavníček v závěru byl lehce otravnější.  Skoropětka. (20.04.2024)

Pokud by se vybralo pár z povídek a udělal by se z nich celovečerák, vůbec bych se nezlobil. Hlavně první dvě nabízejí parádní možnost pro rozvinutější nenudný příběh, jenže zde bohužel patří k těm nejkratším. I povídky s Mr. Pocketem nebo Prezidentem Piercem stály za to, bohužel zbylé dvě byly spíše o ničem (i když pointa u Neesonova kočovného divadla byla jasná)... Ale za minimálně 1,2 a 4 si Coeni pochvalu zaslouží. (01.12.2018)