Zloděj

Ja to taka skoro az dokumentarna studia obycajneho zlodeja, cim mi to pripomenulo pôvodneho Mechanika s Bronsonom. Dalej mi to este dost pripominalo Mannovu klasiku Heat s tym, ze sledujeme cely cas len jednu partu zlodejov na cele s ich sefom bez priestoru pre policajtov a po rezijnej stranke to este nie je tak vymazlene ako neskorsie Mannove filmy. Hlavny hrdina je nastastie dostatocne charizmaticky a zaujimavy, takze mate chut mu cely cas fandit. Ma tu viacero silnych emocnych scen ale najdu sa tu aj hluche miesta, ktore by som najradsej vystrihol. Skoda ze sa to cele skomplikuje az na uplnom konci, co doda filmu poriadnu stavu. Keby sa ta podzapletka rozbehla skôr, tak to mohlo byt ovela napinavejsie, lebo miestami sa film vliekol bez toho, aby sa dialo cokolvek zaujimave. Alebo sa film mohol viac venovat aj dalsim clenom party. Hlavne Belushiho postava by si zasluzila väcsi priestor. Vyzdvihnem este peknu hudbu, ktora mi pripominala Vangelisa a obcas bola tak vyrazna, ze mi neladila k tomu, co sa odohravalo na scene, ale viac by sa hodila k nejakej hypnotickej sci-fi. Takze druhykrat si cielene film urcite nepozriem, ale ak na neho narazim v TV, tak ho bez problemov znova dopozeram. Na doplnenie Mannovej filmografie to za jedno pozretie stoji. 7/10. (29.04.2018)

„Oldschool je (někdy) zatraceně fajn a sexy :-) Jó to byly „staré dobré (Mannovi) časy“, kdy Michael ještě neexperimentoval s digitální kamerou a vše sázel na jednu kartu v podobě umně vystavěné teskné atmosféry s důrazem na propracovanou a následně rozkrytou psychologii ústřední(ch) postav(y) (viz Manhunter, Heat..). Když měl navíc k sobě po ruce ještě takový (ne)opracovaný klenot, jakým tehdy bezesporu byl (v nejlepších letech a formě) hrající J. Caan coby životem otřískaný (unavený s touhou usadit se a založit rodinu) profesionální zloděj šperků Frank, dostávající se však (po kývnutí na poslední velkou prácičku) čím dál tím těsněji do kleští mezi zkorumpovanou (chicagskou) policii a místní organizovaný zločin vedený mafiánem Leem (R. Prosky) je na nevšední zážitek zaděláno. A věřte, že kořist zahnaná do kouta umí vystrčit drápky a následně pořádně (smrtelně) kousnout, stejně jako vás J. Caan nenechá ani na okamžik na pochybách, že za sebou umí (bez pohnutí brvou) „pálit mosty“. Přičemž, pokud se vám do mysli vkradou myšlenky na určitou podobnost s pozdějším Mannovým majstrštykem HEAT, vězte, že nejde o podobnost čistě náhodnou. V neposlední řadě potěší (alespoň některé z nás :-) T. Weld (coby Frankova osudová žena Jessie). P.s. co se týče zdejších nářků nad syntetizátorovou hudbou, dotazy (stížnosti) obratem směřujte na uživ Gilmour93. Určitě vám to milerád „osvětlí“. Souhlas, k „80´s“ padne jako dětská prdelka na nočník. Ostatně své by k tomu měl(i) jistě co říci i J. Cameron resp. B. Fiedel. Napoprvé za (silné) 4*, napodruhé (i s přihlédnutím k závěrečnému stylovému finále, které jsem si musel ihned po závěrečných titulcích dopřát znovu a překonávající v mých očích „face to face“ (z) HEAT) - 91% Přičemž doporučuji podávat za deštivého večera s panákem tulamorky po ruce. (02.01.2013)

Je to dost kvalitní, ale celé to v širším kontextu prostě působí jako Mannova rozcvička pro mástrpísy Manhunter a Heat.. Na Manhuntera tady trénoval atmošku, práci s hudbou, artové hry s akcí... Na Heat zase trénoval vykreslování postavy profi lupiče.. jeho životní zásady, vztahy, přetlačovaní s policií .. udržení divákovy pozornosti i když se zrovna řeší technikálie.. atd... (23.10.2019)

Najlepší Mann, najlepší Caan, najlepší soundtrack od Tangerine Dream (spolu s muzikou pre Friedkinovu Mzdu strachu). Toto je poctivá stará škola, ktorá smelo natrhne prdel digitálnym odvarom, ktorými nás pán direktor v posledných rokoch zásobuje. Deštruktívne finále nemá chybu. Čistokrvný masterpiece! (24.11.2013)

Už při samém začátku je z filmu cítit atmosféra 80. let, která byla pro akční filmy živnou půdou a není tak divu, že většina klenotů tohoto žánru vznikla právě v této době. Zloděj je snímek zajímavý, který ukazuje příběh profesionálního zloděje, jenž se ocitne ve stisku zkorumpovaných policistů a podsvětí, což vůbec není ku prospěchu jeho vztahu se ženou z bistra. Akční scény jsou poměrně krvavé a syrové, což dodává na působivosti, jež je podmíněna také typickou osmdesátkovou hudbou. Výsledný dojem však 3* nepřevyšuje. (10.01.2013)