Rány

"V mobilu pazvuky, v podpaždí léze, krůček od rozluky, mozkem šváb leze." Leaving New Orleans. Tentokrát bez Cageovské romantiky a ždímání citů. Podivný tunel na netu nikoli hororový, pouhé dno prázdné flašky od chlastu, však víme. Švábi kam se podíváš, za barem deputátní destilát proudem teče a vyrážka v podpaždí jest rozdrbána fest. Kůže do kopru jde, zodpovědnost, společenské zábrany i racionální myšlení taktéž a halucinace na denním i nočním pořádku. Uřezané hlavy se zjevují, přeludy v kuchyni kralují, švábi v mozku šustí a bílé myšky tancují. Delirium tremens hraje rekviem úplně prázdnému člověku a Armie Hammer pozdě lituje, že si prochlastal herecká játra kvůli roli lůzra roku, v toxickém filmu se zlomyslně nijakým vyústěním. Ovšem Brad Wiliam Henke, ten to válcuje! Všechny ty brouky i mouchy ve scénáři i ve své posteli rozválel úplně na placato. Nezbývá než vytáhnout zpod gauče zbylé čtyři lezoucí a narvat mu je do... rozšklebené jizvy na ksichtu. Tvrdohlavé hovado, podivně nesouměrný mamut s křivicí, kvalitním traumatem z Afghánu a datovanou umístěnkou do lochu. Toho potkat v baru? To nechcete. A teď už mě omluvte, musím k němu zajít, zkontrolovat, jestli je OK. (08.10.2022)

Filmově a nápadem chválím, neotřelé herecké tváře. Celým snímkem rezonuje temná atmoška, která vás zavede na podivnou cestu barmana do tunelu lemovaného šváby, aby vám skrze broučky nastínil cosi odporného v nás samotných. Strašná škoda v náznacích, přál jsem si být na konci šokován a zhnusen. Mysteriózní téma ran se mělo více rozvést či pustit se vší vnitřní sekrecí do očí zmrzlého diváka. 50% (04.11.2019)

Tak tohle bylo hodně znepokojující psycho. Depresivní atmosféra od samého začátku, úplně mě vnitřně ničilo se dívat na hlavní postavu, jak se mu rozpadá život, takovým způsobem jako zde. Perfektní casting, scény s krásnou Dakotou opravdu nepříjemný, celkově celá ta atmosféra zničující. A ten závěr se šváby, uff. Tohle mi sedlo a zůstane v hlavě ještě pár dní. Výborný, určitě chci někdy vidět ještě jednou. (27.10.2019)

Způsoby Babakova bubákování nejsou zahaleny stínem. Snaha vyhnout se šablonám, na žánr vyšší plastičnost postav, zvuk ticha k vytváření tenze a znepokojivá atmosféra s nádechem exotična a mysteriózna. Škoda, že při cestě amorálního barmana vstříc temným silám transcendentálního plukovníka Kurtze docházelo k výpadkům výše uvedených atributů a konec, kdy si někteří diváci řekli, že už je nebaví se na to dívat a švábi na to: „Dobře.“, balancuje mezi sympatickou nekonkrétností a tvůrčí bezradností. Navíc nešlo nechat bez povšimnutí, že temnotě ztěžka vzdorující Hammer spíše tápal a Dakotě jako už tradičně vynechával herecký motor. Jako milostný dopis body hororům Croneneberga a pichlavá pusa na čelo panu Pinheadovi to však bez problému obstojí.. (24.10.2019)

Pohled do toho tunelu mi chvílemi dost připomínal Kruh. A malinko mi neseděl barman jako barman. Jinak jo, hodně slušný a neotřelý. A dvě ponaučení z filmu. Nenechávejte si cizí ztracený telefony po dobu delší než nezbytně nutnou a nenoste jedno triko vícero dní ve dne v noci, udělá se vám v podpaždí svrab. (09.05.2021)