Narcos: Mexiko

Hromada drog, netknutelnej narkobaron, DEA operující se svázanejma rukama a korupce, kam se podíváš. Kdybyste náhodou něčemu nerozuměli, vysvětlí vám to vypravěč. Netflix v Narcos: Mexico naprosto věrně kopíruje úspěšný schéma předešlejch řad a i napočtvrtý to zabírá. Tentokrát to ale neni bez skřípání. Kde Kolumbie bodovala s Wagnerem Mourou v životní roli Pabla Escobara a charismatickym Pedrem Pascalem coby agentem do nepohody, Mexiko trpí nedostatkem silnejch charakterů. Přitom Felix Gallardo dokázal ve svý době neuvěřitelnou věc - spojit konkurující si frakce mexickejch malopěstitelů a ještě pro ně vyjednat protekci na těch nejvyšších místech v politice. Diego Luna ale takhle silnou osobností na obrazovce rozhodně nebyl. Michaela Peñu bych si asi taky doved představit spíš v nějaký komediální roli, než jako soustředěnýho lovce mexický mafie. Na důstojnosti tu postavám bohužel nepřidali ani scénáristi, který například Gallarda v pátý epizodě prakticky degradovali do role poslíčka starejch známejch z Medellínu a Cali. Castingem to ale nekončí. Mexiko nedokáže ani na moment zalomcovat s emocema, nebo nějak překvapit, zbytečně předhazuje hned několik slepejch dějovejch linek a na závěr si trochu lacině nahrává nejen na jednu, ale podle mě minimálně na dvě další řady. Asi je trochu s podivem, že jsem zůstal na takhle vysokym hodnocení. Zatím ale nemám pocit, že by z toho tvůrci záměrně dělali seriál pro masy (ačkoliv si fanoušků našel rozhodně dost). Syrově a bez přikrášlování tu servírujou historickou lekci, kterou ve škole nedostanete. Nezbejvá než doufat, že si Narcos svojí přidanou hodnotu udržej a nestane se z nich něco jako seriálovej Hobit. Ernesto 'Don Neto' Fonseca Carrillo: "When you start moving furniture around, people stub their toes and get upset." (10.12.2018)

Postupně se tak nějak podle mě ukazuje, že nejsílnější zbraní Narcos nebyli drogy, vyšetřování atd.... ale příběh Pabla Escobara. Po odvyprávění jeho příběhu, který nastavil nedosažitelnou laťku kvality, se už prostě prvním dvěma sériím původního Narcos ty další nemohou kvalitativně přiblížit. Mexické Narcos už je tak pro mě spíš další z řady drogových kriminálek, a jednotlivé příběhy narkobaronů už mě nedokázali tolik vtáhnout. Kvalita zpracování stále zůstává na solidní úrovni, ale jakoby se toto téma prostě už postupně vyčerpávalo. (28.11.2021)

Nová série jako by už trochu ztrácela tu beznadějnou ďábelskou brutalitu a spád sérií předchozích a až příliš často sklouzávala do zdlouhavých a (zvrhle) rutinních konverzaček zpestřených občasnými "cool" dějepisnými ponaučeními a nějakým tím příležitostným pif paf. Výběr hlavních hrdinů nebyl možná úplně nejšťastnější - hlavní padouch po většinu času vypadal trochu jako vyplašený František Filipovský (který ze začátku ani nenaspořil na pár bodyguardů) a chudák agent Kikina připomínal spíše nějakého dobrosrdečného indického strýčka z rodinné pohádky. Trošku se to rozeběhlo v posledních dvou dílech, ale vítr do plachet už úplně nedohnalo. Holt Moula je Moula a když se tam v jednu chvíli na moment nečekaně objevil, hned to trošku nabralo temné grády ... Dost nesnesitelné bylo to nepřetržité hulení každé z postav mužských i ženských - chvílemi jsem měl pocit že ten kouř mi prolézá už i z monitoru :) Šokující reflexí smutné a stěží uvěřitelné zvrácenosti části naší civilizace tohle všechno však bohužel zůstává... Jihoameričtí divoši jsou opravdu hodně šílení. (24.11.2018)

S1 4/5. Lunův Felix sice není Mourův Escobar a parta z Cali byla taky jinde, ale pořád jsou to Narcos s tím svým vtahujícím doku-stylem vyprávěním a že vyprávět je teda co. Takže hodně fain spin-off..prequel..(nebo možná něco ještě jiného?) s vrcholem v pátém díle. U toho jezírka s hrochy mi bylo hodně fain. (03.01.2019)

Ústí není Praha a Felix Gallardo není Pablo Escobar, ale právě jeho úspornější herecké pojetí báječně zapadlo do příběhu z raných časů mexické drogové mafie, kdy se v hlavě pár vidláků z venkova zrodil nápad na lepší organizaci a systemizaci pašování marihuany do USA. Právě tehdy začal příběh El Padrina, prvního skutečného drogového krále Mexika. Narcos: Mexico popisuje časy, kdy ještě kartel výrazně závisel na ochraně policie a libovůli politiků, a Gallardo i proto manévruje v hodně vymezených mantinelech. Jeho postava sice nemá onen nenapodobitelný smysl pro vyšinutou teatrálnost, jíž disponuje Pablo "Puta de madre!" Escobar, ale jistá civilnost a zdrženlivost k němu výtečně pasuje. Neliboval si v okázalých gestech jako jeho kolumbijský protějšek, ale pozvolna, nenápadně a trpělivě budoval vlastní impérium. Impérium, které položilo základy ke vzniku obřích a mocných drogových kartelů, které dnes vládnou Mexiku. (08.01.2019)