Await Further Instructions

Mám rád tyhle lovecraft horory, s nulovým budgetem a pár herci. Ovšem pointu zde absolutně nechápu. Že lidi jsou příliš ovlivňovaný televizí a novinama? Myslim si, že i herci jsou ještě v pohodě. Předně hlavní dvojce. Ale ta rodina..takový odporný rasisti, primitivové, vypatlanci a idioti bez charakteru, mozku, nějak jsem si přál, aby to tam celé vychcípalo. Což pravděpodobně není dobrý, obzvlášť u hororu. Ta blondýna je teda fakt rakovina a mít takovou sestru, tak se od rodiny distancuju na kilometry. Skutečně, ty postavy jsou fakt na hovno a rasistickej dědek tomu nasazuje korunu. (23.10.2018)

Není třeba se rýpat v ději a lamentovat, co dává či nedává smysl. Await Further Instructions je především metafora a zajímavý sociální experiment. Zdařile podaný střet dvou myšlenkových táborů s různými pohledy na svět je okořeněn nadpřirozenými prvky, které ocení zejména žánroví diváci, což kvituji, jelikož ho to činí pozoruhodnějším, než kdyby šlo o vážně pojaté komorní drama – komorní sci-fi horor je vždy ta lepší varianta! Film by za určitých podmínek mohl fungovat i bez nadpřirozena, ale to bychom byli ochuzeni o ten skvěle provedený závěr, což by byla velká škoda. Podobné filmy u mě stojí či padají na závěrečném vyústění a pointě, a leckdy se mi stalo, že nepovedená tečka zkazila celkový dojem, který se do té doby zdál slibný. Tohle je naštěstí opačný případ, kdy to bylo dotaženo do zdárného konce a závěrečná pasáž je naopak vrcholem celého filmu – hlavně díky ní stojí za vidění. BTW: Zajímavá náhoda, že jsem si tenhle film pustil zrovna v koronavirovém nečase, aniž bych předem věděl, o co v něm jde. Určité paralely a potenciální situace plynoucí z aktuálního stavu jsou zde jasně patrné. (04.04.2020)

Dokud se servíruje rodinný psychologický teror, je vše v naprostém pořádku. Dokonce bych i klidně napsal výborné! Jakmile se ale v posledních dvaceti minutách začnou konečně vykládat karty na stůl, jde uvěřitelnost stranou. Přehnaná hororová škatulka si začne vybírat svou daň, OMG střídá WTF a padá to celé do tupého žánrového průměru. 5/10. P. S. Jinak jsem ale nadšen režisérovým atmosférickým průletem v posledním záběru, a jen za tuhle ani ne minutu bych mu někdy v budoucnu klidně svěřil filmovou adaptaci The Evil Within. Modří vědí. (05.11.2018)

Vcelku zajímavý nápad na lehce paranoidní sci-fi, které však nevyužilo plně potenciál. Z počátku si to drží skvěle temnou atmosféru, kdy divák netuší o co se bude jednat a je tak v napětí spolu s postavami, při čekání na další zprávu, která by snad něco mohla poodhalit. S dalšími instrukcemi už je divákovi jasné, o co že tam jde a film v tu chvíli ztratí všechno, čím byl do té doby zajímavý. Má to totiž příšerný casting herců, na které se téměř nedá dívat, natož je poslouchat. Tolik otravných ksichtů jsem pohromadě dlouho neviděl a když se k tomu přidá scénář jejich charakterů, tak jsem měl pocit, že sleduju céčkový horor, co dávají po večerech na TV Barrandov. Je sice hezké, že se hysterie a paranoia dostaví poměrně rychle, ale nepřijde mi důvěryhodné, aby se lidé začali chovat tak, jak to předvedli tito ,,herci.'' Obzvlášť ne, když je to jedna rodina. Potěšující je menší role hláškujícího Davida Bradleyho, který má méně prostoru než by zasloužil. Originalitu tomu upřít nemůžu, ale stupidita scénáristy a v závěru viditelně nižší rozpočet, který to poslal do Béčkových vod, si vyžádali své oběti. O čtvrtém bodíku bych zauvažoval v případě, že by byl vysvětlený konec. Tímhle způsobem končí téměř všechny podobné filmy a mně už to prostě nestačí. (23.10.2018)

Za relativní originalitu tomu nechám čtyři hvězdičky, o nichž jsem byl přesvědčen po většinu stopáže, a přimhouřím oko nad závěrem, který se podle mne rozjel až do moc béčkových vod. Respektive, ono to má celé dost béčkový nádech, ale přitom to není hloupé. Atraktivní námět jako z polozapomenuté osmdesátkové Dětské hry slouží jako katalyzátor velmi napjatých vztahů mezi poměrně dobře načrtnutými postavami. Právě v tom je hlavní pnutí, ten mysteriózní / scifi element je po většinu dobu pouhým doplňkem. Tematicky se pak Kevorkian zabývá soubojem mezi kritickým myšlením a slepým následování rozkazů autorit a pasivním přijímáním informací, konzervativními předsudky a otevřenou liberální myslí, generačním střetem, kunzumerismem, patriarchátem. A činí tak poměrně zábavně a divácky vděčně. (05.10.2018)