Jelenice

“Mým snem je, abychom chodili po ulici a nepotkávali žádné jiné bundy.” Bonny a Clyde by Q. Dupieux. Nejde jim nefandit, takovým normálním zabijákům. Chlápkovi a jeho bundě ze stoprocentní jelenice. Neváhej a toč, tohle se prostě musí vidět! ___ Q. Dupieux mě tímto filmem utvrdil v přesvědčení, že ho mohu považovat za tvůrce s nejsvobodnější fantazií. Některé nápady jsou zkrátka za milion, resp. přebíjejí všechno ostatní! Nevěřil jsem, že jedním z nich by mohla změna šatníku, teď už věřím! 90 % [dafilms] (17.06.2023)

Zlaté časy Dupiexových prvotin, u kterých ještě neměl fanoušky, kterým ke spokojenosti stačí strašně málo... Nezlobte se na mě, absurdní komedie já rád, ale tohle bylo totálně mdlé a chudé jak vizuálem, tak příběhem a hlavně i nápady. Těch se tu pár zezačátku nahodí, ale Dupieux s nimi moc nepracuje, nikam je moc nerozvíjí a proto na mě ten film působí poněkud zdechle. Kdybych od něj nikdy nic neviděl, tak bych možná byl krapet překvapený a lehce bych nadhodnotil, ale stejně by to nic neměnilo na tom, že je to chudičká nefunkční nuda. Slabé 2* (18.02.2022)

Jelenice je jedna z nejnepředvídatelnějších a nejtrhlejších komedií roku. Zpočátku se tváří velmi nenápadně a volí pomalejší tempo. Dekor je promyšleně laděný do světlejších tónů hnědé, šedé a béžové barvy, což může působit trochu mdle, ale s Dujardinovym outfitem to perfektně ladí. Ten nesmíme opomenout... vždyť jeho bunda je druhou hlavní "postavou" filmu. Jejich společným snem je být jedineční. A právě v tu chvíli se vláčná komedie mění v mrazivou a absurdně zběsilou jízdu. Postupně se k bundě přidává klobouček, boty, kalhoty, rukavice, a rázem je Dujardinovo outfit přímo vražedný. Ani Carrie Bradshaw nemá takový styl. Nakonec nesmím zapomenout říct, že slibuji, že už nikdy v životě nebudu nosit bundu... (06.02.2020)

Další ulítlá, rácio destabilizující dupieuxovina, tentokrát stavějící především na obskurném chování hlavního hrdiny a na tom, co udělá v dalším kroku. Nejlepší na Dupieuxovi je, jak moc se odklání od reality, aniž by stratil kontakt s lidskou psychologií, kterou navíc dekonstruuje s důvtipným nadhledem. Moc jsem zde ale nepochopil volbu barevné vyblitosti obrazu. Možná parafráze na hrdinem natáčené “home video”, ale každopádně mi to film trochu shazovalo. [Cannes] (16.05.2019)

Krize středního věku v groteskní historce o bundě, která dělá z lidí magory. Příběhově sice přímočaré, ale o to efektivnější ve stupňování absurdní atmosféry světa, který vypadá reálně, ale z reality je zároveň něčím drasticky vykloubenej. Vybledlé podzimní barvy sedí filmu stejně dokonale jako Jeanu Dujardinovi ona titulní bunda. Quentina Dupieuxe si zapisuju mezi oblíbence jako autorského tvůrce originálně hravých filmů, které dokážou stejnou měrou uspokojit jak zaryté cinefily, tak běžnější diváky (což mi můžou potrvdit kámoši, které jsem na projekci vytáhnul, čeeest borci).10/10 (11.11.2021)