Extase

I přestože má film několik nej, nedokážu mu dáti vyšší hodnocení. Ta nej jsou totiž většinou toho negativního rázu, včetně snad nejhorších dialogů, co jsem ve filmu kdy slyšel a včetně nejhoršího, nejzbytečnějšího a nejvíc mimo závěru, který jsem kdy viděl. Kdyby to bylo míněno jako vtip a provokativní pokus, tak smeknu, ale obávám se, že to bylo myšleno vážně. Jo, těšil jsem se na první nahou scénu v historii nepornografického filmu, to by ovšem nesměla mít Extase milion různých verzí a já natrefit zrovna na tu cenzurovanou. Musel jsem si jí pak pustit na youtube, ale teda taky nic moc, myslím, že bohatě stačí mrknout na plakát. K příběhu se nemá cenu vyjadřovat. To, co ovšem oceňuje většina uživatelů, mě nechává zcela chladným. Těmhle jemným vizuálním kompozicím a (patrně) uměleckým záběrům, zdá se, nerozumím, nebo je to prostě jen otázka jiného vkusu. Ačkoliv i já ignorant si všiml pár hezkých kamerových fórů, ovšem nejvíc mě pobavil až pohled z motyčky v závěru. (05.07.2011)

Na svou dobu zcela určitě převratné dílo, z dnešního pohledu nic moc. Příběh příliš originální není (žena není šťastná v manželství se starším mužem, tak se spustí s přítelem svého manžela). Nahota na svoji dobu byla šokující, z dnešního pohledu je to úsměvné. Některé scény byly působivé, ale že bych to musela mít ve své filmotéce, to ne. Jsem holt kulturní břídil. (03.02.2016)

Gustav Machatý ukazuje, že uměl točit lidská dramata a že tenhle snímek není jen o tom, že se v něm objevuje odhalená žena, což je na svou dobu přece jen pořád docela odvážné. No, co si budeme povídat, ono to ani v dnešním mainstreamu není tak tradiční. To, jak se zde mění životy jednotlivých hrdinů, je skvěle napsáno a zahráno. (15.01.2015)

Průlomový snímek, který má hned několik prvenství. Krom často zmiňované nahoty (ve snímku působí velice decentně, ani nepostřehnete, že by mělo jít o pohoršující hambaté scény) je to hlavně kompozice - důmyslné spojení hudby a obrazu a kombinace žánrů, kdy se mísí poetika s dramatem, ale zárověň se objevují i humorné prvky. K úspěchu přispěl zcela jistě výběr hlavních představitelů, kde na sebe hlavní pozornost bez pochyby připoutala mladičká Heda. Osobně mě zaujalo výtvarné zpracování s netradiční kamerou, která si dokázala pohrát jak se záběry kompozice, tak i se zaostřenými detaily. V jinak velice vyváženém díle působilo rušivě posledních budovatelských 9 minut, i když nutno přiznat, že ani těm nešlo nic vytknout po umělecké stránce. Ač šlo o zvukový snímek, byl natočen jako němý snímek s dodatečným ozvučením.                 Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií (04.10.2015)

Machatý byl skutečně zjev naší kinematografie - v dobách, kdy všichni byli opojeni zvukem a nadšeně plnili film statickými konverzačními scénami a zapomínali na jeho pravou podstatu, objevil se i v našich podmínkách umělec, který nezapomněl na pravé filmové umění a natočil i za cenu zapomenutí němý snímek, který chce vyprávět obrazem a kašle na zaběhnuté trendy, hlavně co se týče diváků. Opět předkládá banální romanci, kterou však stejně jako v Erotikonu podává tak niterně a intenzivně, že příběh úplně přstává hrát roli. Přestože technickou stránku odtáhl málem k dokonalosti, chybí zde ono spalující napětí a invenční symboličnost Erotikonu. Dost ruší i těch několik dialogů, které působí v celku směšně i kvůli nedokonalosti postsynchronů. Rovněž násilně působí závěrečná oslava práce, sama o sobě skvěle natočená a rytmizovaná, ale přece jen je to šok, hlavně po scéně tichého a vynuceného rozdělení. (18.12.2009)