Rodinné trampoty oficiála Tříšky

Hodnotit tenhle film vůbec není snadné. Na jedné straně ho lze označit za "bohapustou agitku" a na straně druhé se lze oprávněně rozplývat nad skvělými hereckými výkony, výbornou režií atp atd... K tomu prvnímu je nutné říci, že to vlastně ještě není klasická komunistická agitka a odráží spíš ještě náladu předchozího období "třetí republiky", kdy se na jedné straně vesele a nesmírně rozsáhle znárodňovalo, z pohraničí byli vyháněni, okrádáni a mnohdy i přímo vražděni Němci, lidové soudy šmahem odsuzovaly k smrti domnělé i skutečné zločince, zatímco jiní váleční zločinci zůstávali bezpečně nepotrestáni, ale na druhou stranu to zároveň ještě nebyla komunistická totalita, spíš něco jako dosti okleštěná demokracie s mnoha "specifickými prvky". Že film odráží navzdory roku vzniku přesně tuhle dobu dobře ukazují zobrazované "předúnorové" reálie. Ostatně i dle mezititulků uváděných v úvodu se má zjevně odehrávat v létě roku 1947. Hlavním "agitačním cílem" zde také není primární budování socialismu, netepou se zde "kapitalistické zlořády", pouze se horuje pro dosídlování pohraničí, které je zde v rozporu s realitou líčeno neskutečně nekonfliktním a idylickým způsobem. Prakticky jediné s čím je zde nutné bojovat je déšť. Nejsou tu "zlatokopové" odvážející z domků "po Němcích" cokoliv trochu cennějšího, nejsou tu rozhodně ne idylické vztahy jež dosidlování pohraničí přinášelo, příliš se tu nezmiňují ani obrovské problémy se zásobováním atp atd. Jen tak na okraj je asi třeba říci, že roku 1946 na mnoha místech vskutku neměl obilí kdo sklidit, neboť starousedlíci kteří je ještě na podzim roku 1945 či v brzkém jaře 1946 zaseli se v létě 1946 už tísnili v mnoha uprchlických táborech v Německu, případně v Rakousku. Na sklízení tohoto obilí byla opravdu nasazena armáda, navzdory tomu se ovšem v žádném případě nepodařilo sklidit všechno a na mnoha místech zralé obilí prostě uschlo a shnilo na polích. A to byl jen drobný úvod k tomu, jakou neskutečnou devastaci tyhle vysídlené oblasti prodělaly v následujících desetiletích... Pokud zůstaneme u té druhé, podstatně příjemnější stránky věci, Saša Rašilov je v roli přepracovaného úředníka vskutku k zulíbání a i ostatní herecké výkony jsou naprosto skvělé. Také Machova režie je výborná a film obecně svou vysokou řemeslnou úrovní navazuje na to nejlepší z Prvorepublikové (a protektorátní) kinematografie... Celkový dojem: 80% Nad barvotiskovou agitkovitostí je ovšem při tom nutné "poněkud" přivřít oči. Realita vysídleného pohraničí byla odlišná doslova o 180°... Zajímavé komentáře: Zloděj kol, Radek99 (25.05.2018)

Klasická veselohra s již jasnými socialistickými motivy, ale ještě zdaleka ne s tak strašnými, jako později. Rašilov je komik par excelence a vzhledem k široké plejádě herců již slavných i těch začínajících je stále na co se dívat. Ona i ta „Samá královna“ je únosnější než pozdější budovatelské songy. Jarmila Kurandová je další z řady brněnských patriotek, dnes už třetí, o které se po Fialové a Geprtové zmiňuji. Já tu Moravu v sobě nezapřu. A Rašilovo prozření a pomoc při žních je nakonec jaksi samo sebou, vtipné, zdaleka to není ta Pehrova úderka v Dovolené s Andělem. (26.05.2008)

Poslední mohykán na dovolené - film, jenž proti svému předchůdci čelí výtkám za agitaci, která je však spíše pouze obecným poválečným (budovatelským) nadšením (v době dnešního neosobního, industrializovaného zemědělství těžko pochopitelným), symbolizovaným zálibou ve ♫ sborovém zpěvu. Dozvuk tradic filmové komedie 30.let. Věčné téma bytové otázky, estetika poválečného pohraničí, nenápadně kreativní Rašilov, brilantní Vrchota a přesvědčivé rodinné postavy. (08.12.2012)

Komunistická prasárna z padesátých let. Tato je však vtipná, milá a slunná. Rodina oficiála Tříšky je mi (předtím, než všichni vstoupili do KSČ) velmi sympatická, když například despotický (avšak ve skutečnosti velmi roztomilý) otec nutí ke zpěvu všechny své potomky u společných večeří jednou týdně, kde pravidelně všechny mentoruje. Werichovi jsem dal za pekaře 1*, tady mi to příjde o hvězdu míň útočné. Takže 2. (11.01.2010)

Přetížený bytový úředník Tříška je poslán do penze a zároveň na rekreaci, klid však se ženou (J. Kurandová) a 5 dětmi nenalézá ani v tichém pohraničí, kde je jejich výprava omylem považována za žňové brigádníky. Starý bručoun se nakonec v práci nedá zahanbit a dospělé děti naleznou svá správná místa a lásky. Svižná, byť zejména v první půli až na brilantní úvod střihů z bytového úřadu po krácení volající komedie propaguje zabydlování vysídleného pohraničí (zde zřejmě Liberecko) celkem s lehkostí a vkusem, nadto ji zušlechťuje sugestivní herecký výkon S. Rašilova v titulní roli. (24.01.2014)